Karlova Koruna

Karlova Koruna je zámek patřící k nejvýznamnějším barokním stavbám v Česku. Stojí na návrší v západní části města Chlumec nad Cidlinou. Na jeho místě stála kdysi tvrz.

V prostorách zámku je interiérová expozice seznamující s dějinami rodu Kinských v portrétech a chovem koní Kinských–chlumeckých plaváků.

Historie

Prvním šlechtickým sídlem byla v Chlumci nad Cidlinou tvrz. Zmínky o ní se nachází v souvislosti s rokem 1424, kdy se jí zmocnil husitský válečník Boček z Poděbrad. Počátkem 16. století dostala stavba v souladu s renesančními trendy nové opevnění. Na počátku 17. století se společně s celým panstvím dostala do majetku rodu Kinských a to za podporu, kterou poskytl Václav Vchynský z Vchynic císaři Matyášovi v boji s Rudolfem I. Díky obratné politice si udržel panství i v období třicetileté války. Rod Kinských držel majetek až do roku 1948. Proslul přitom věrnou službou dynastii i zemským patriotismem. Po třicetileté válce se Kinští snažili o obnovu zničeného města i zámku, iniciovali opravy a udělovali městu privilegia a výsady.

Když panství zdědil František Ferdinand Kinský, začal uvažovat o stavbě nového objektu, který by vyjádřil postavení jeho rodu. Sídlo mělo sloužit k reprezentaci. Při realizaci se sešli nejvýznamnější umělci architekt Jan Blažej Santini - Aichel a stavitel František Maxmilián Kaňka. Stavba se uskutečnila v letech 1721 – 1723. Na počest návštěvy císaře Karla VI. dostal nový zámek jméno Karlova Koruna.

V roce 1943 došlo k velkému požáru, při kterém byl zámek velmi poškozen. Veškerý mobiliář který se podařilo zachránit, byl rozvezen na zámecké objekty po celé republice, např. Zákupy, Opočno, Ratibořice, Kozel a jiné.

Roku 1968 v zámecké budově zřízena Národní galerie.

Po dlouholeté rekonstrukci byl zámek zpřístupněn pro veřejnost až v roce 1969 a Národní galerie zde otevírá svou expozici pod názvem "Barok v Čechách".

V roce 1992 byl majetek navrácen rodině Kinských a Národní galerie zrušila svou expozici. Kinští dohledávají po celé republice svůj majetek a vytvářejí expozici, která se zabývá životem rodiny Kinských a chovem koní na Chlumecku.

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Popis

Ke střednímu dvoupatrovému válcovému jádru na koso přiléhají tři jednopatrová křídla čtvercového půdorysu. Skladba hmot centrálně koncipované budovy tak nabízí ze třech směrů vždy shodný obrazec průčelí s převýšeným středem a nižšími bočními křídly. Na severní, nástupní straně je do úhlového prostoru mezi křídly vložena konstrukce příčné vstupní haly a vnějšího hlavního schodiště, vedoucího přímo do hlavního sálu v prvním patře. Všechny části byly původně kryty břidlicovou mansardovou střechou s drobnými vikýři. Mansarda středního válcového jádra stavby je komponována na principu průniku kužele nad kružnicí a osmistěnného jehlanu. Typicky pro Santiniho jsou střechy velmi důležitou součástí celkového obrazce vnějšku stavby. Objemové skladbě tak odpovídá i bohaté obrysové pročlenění, díky němuž zámek působí jako významná krajinná dominanta od značné dálky. Průčelí jsou v duchu santiniovského chladného geometrismu členěna graficky pojatými rustikovými lisénami a podobně utvářenými dvouosými rizality ve středech jednotlivých fasád i jednoduše formovanými horizontálami říms. Tříosé úseky průčelí středního jádra stavby jsou členěny rustikovanými pilíři, které nad střední osou v úrovni prvého patra vynášejí segmentový fronton. Nad korunní římsou je nasazen bohatý tříboký štít. Okna středního jádra stavby mají půloválné záklenky s klenáky, pravoúhlá okna bočních křídel jsou osazena plošnými suprafenestrami s přímými, segmentovými nebo zalomenými římsami. Na fasádách zcela chybí štukový dekor běžného baroknímu typu.

Interiér zámku je v obou podlažích rozvržen do deseti prostorů, které doplňují malé provozní místnosti na styku středního jádra a bočních křídel. Vchod z hlavního schodiště ústí v podlouhlý vestibul. Přízemní prostor, tzv. Sloupový sál, je členěn šesti pilíři na vlastní sál a kruhový ochoz, odkud vedou vchody do místností a kruhové schodiště vedoucí do Mramorového sálu ve 2. patře. Iónské sloupy a pilastry vynášejí kladí, nad kterým na plynulé křivce, tvořící půdorysný trojlist, probíhá visutý ochoz s kuželkovým parapetem. V bočních křídlech jsou pak trojice salonů, kde stropy místností mají štukovou výzdobu. Užití jónského řádu v členění stěn hlavního sálu akcentuje „venkovský“ charakter stavby jako typické barokní šlechtické vily, situované v komponované přírodě a v blízkosti lesů.

Architektura zámku v Chlumci nad Cidlinou je ve své neobvyklosti příkladem aplikace kompozičního schématu „paprsčité centrály“, propracovaného Santinim dříve u sakrálních staveb a zde aplikované na profánní architekturu. Východiskem řešení je kružnicová osnova, určující všechny rozhodující poměry a body půdorysu. Konstrukce je shodného typu jako u kaple v Panenských Břežanech, kostela na Zelené hoře, ale také kostela ve Křtinách. Pro utváření vnější stavby je příznačné téma zaklínění bočních objemů do středního jádra stavby. Toto téma prochází celou Santiniho tvorbou a je pro něj příznačné. Spojení silné centrality založení, související i s nápadnou vertikalitou prostoru a reliéfního bohatství členění obvodové stěny, dává tomuto prostoru určující rys sebepřesahující otevřenosti obvyklé jen u sakrálních interiérů. Co do ústřední kompoziční ideje je tento interiér jedním z nejpozoruhodnějších výkonů profánní architektury evropského vrcholného baroka.

Z poloviny 18. století pochází šestiboká kaple Zvěstování Panny Marie, postavená patrně podle Santiniho plánů. Kinským sloužila jako rodinná hrobka.

Za nejnápaditější prvek stavby je často považováno řešení schodiště s portikem a jeho vyvedení do sálu a dále dispozice obytných místností v křídlech, jejich spojení se sálem a jejich dokonalé osvětlení. Celá stavba je vysoce ceněna jako významný doklad Santiniho architektonického mistrovství. Touto dispozicí Santini dovedl k dokonalosti centrální typ stavby.

Mimořádná architektura zámku v Chlumci nad Cidlinou dokládá, že Santini navazoval na poměrně širokou škálu aktuálních vrcholně barokních idejí a nepochybně byl velmi dobře informován o současném uměleckém dění. S podněty těchto různorodých zdrojů však nakládal zcela svobodně a přetvářel je volně do konečného osobitého řešení, sledujícího jeho vlastní pojetí architektury.

Současně se zámkem vznikal i přilehlý anglický park o rozloze 20 hektarů, jehož hlavní osy navazují na tři osy zámku.

Další stavby

1730 vznikla kaple Zvěstování Panny Marie Sedmibolestné (stavitel pravděpodobně F. M. Kaňka)
v 18. století přistavěny obytné budovy, jízdárna, sály

Stavitelé

pražský architekt Jan Blažej Santini-Aichel
František Maxmilian Kaňka

Externí odkazy

Zdeněk Wirth: Zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, in: Sborník k 70. narozeninám K. H. Mádla, Praha 1929.

Ivo Kořán: Santini ve východních Čechách, in: Umění 1974

Jan Sedlák: Jan Blažej Santini. Setkání baroku s gotikou, Praha 1987.

Tomáš Šimek (ed.): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl 6, Východní Čechy, Praha 1989

Mojmír Horyna: Jan Blažej Santini - Aichel, Praha 1998.

Jaroslav Pinkas, Svatava Pátková: Karlova Koruna Chlumec nad Cidlinou, in: Unikátní encyklopedie na pokračování-památky, Plzeň 2003.

Stránky majitele – Kinský dal Borgo
Článek ČTK, L. Martinek, 2000

Šablona:Geo dms Obrázky, zvuky či videa k tématu Karlova Koruna na Wikimedia Commons