Karel Jareš
| Karel Jareš | |
|---|---|
| Narození | 24. června 1900 Rožmitál pod Třemšínem  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 25. října 1993 (ve věku 93 let) Rožmitál pod Třemšínem  Česko |
| Povolání | učitel a starosta |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Karel Jareš (24. června 1900 Rožmitál pod Třemšínem[1] – 25. října 1993 Rožmitál pod Třemšínem) byl český učitel a dlouhodobý starosta města Rožmitál pod Třemšínem v letech 1933–1945 a 1946–1948.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]
Narodil se 24. června 1900 rožmitálskému staviteli Janu Jarešovi a Marii rozené Mirtlové.[1] Od roku 1926 byl učitelem v měšťanské škole v Rožmitále, nejdříve jako zastupující učitel a od roku 1928 jako odborný učitel dívčí školy.[2] Učil zeměpis a hudební výchovu. Uměl velmi dobře hrát na harmonium. Velmi aktivně se podílel na kulturním životě ve městě a obecní správě. V roce 1927 byl veden jako I. náměstek obecního zastupitelstva,[3] jednatel místní Osvětové komise a knihovní rady, režisér v Sokole, jednatel pěveckého kroužku, předseda finanční a stavební komise a člen Literárního kruhu. Také byl členem redakce, která doplnila druhé vydání knihy Město Rožmitál a jeho okolí Františka Augustina Slavíka, kterou vydal Literární kruh v roce 1930.[4] V letech 1933–1945 byl starostou Rožmitálu pod Třemšínem. Na začátku 2. světové války se stýkal s osobnostmi zapojenými do ilegálního protinacistického odboje na Rožmitálsku mezi nimiž byli Jaroslav Pompl a František Lízl.[5] Sám se zapojil do odboje spojením s ústředím domácího odboje v Praze.[6] Za války také zastával funkci vládního komisaře, což mu bylo po skončení války vytýkáno, Jareš se ale bránil, že byl k přijetí funkce donucen.[7] Od 27. května 1946 do 22. září 1948 zastával funkci předsedy národního výboru.[8] Poté byl donucel ve funkci skončit a znovu se vrátil k profesi učitele. Musel však vyučovat jinde než v Rožmitále.[9]
V roce 1990 mu byl udělen čestný titul starosty města Rožmitál. Toto čestné uznání mu bylo veřejně uděleno k jeho výročí 90. narozenin a jako odměna za úslužnou a obětavou práci ve prospěch města a za léta diskriminace.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matrika narozených [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2022-01-18]. Dostupné online.
- ↑ F. A . Slavík, str. 124
- ↑ F. A. Slavík, kapitola: Samospráva obecní, str. 190
- ↑ F. A. Slavík, str. 4, 130
- ↑ HÁLA, František; VELFL, Josef. Podbrdsko XVII / 2010. 1. vyd. Příbram: SOA Příbram a Hornické muzeum Příbram, 2010. 234 s. S. 101–121.
- ↑ BRETTL, Tomáš. Protinacistický odboj v Rožmitále pod Třemšínem [online]. Univerzita Karlova, 2021 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Kronika města Rožmitál 1930-1952. [s.l.]: Rožmitál pod Třemšínem S. 194.
- ↑ Kronika města Rožmitál 1988-1997. [s.l.]: Rožmitál pod Třemšínem S. 108.
- ↑ HÁSEK, Jindřich. Kouzelné město Rožmitál. [s.l.]: Jindřich Hásek, Rožmitál pod Třemšínem, 2004. 75 s. ISBN 80-903447-1-2. S. 21.
- ↑ Kronika města Rožmitál 1988-1997. [s.l.]: Rožmitál pod Třemšínem S. 111.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí. Město Rožmitál pod Třemšínem: Rožmitál pod Třemšínem, 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6.
