Karel Daněk
| Karel Daněk | |
|---|---|
| Narození | 29. září 1923 Karolín  Československo |
| Úmrtí | 14. listopadu 1950 (ve věku 27 let) nebo 14. října 1950 (ve věku 27 let) Brno Československo |
| Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
| Národnost | česká |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Karel Daněk (29. září 1923[1] Karolín – 14. října 1950[2] Brno) byl český student a protikomunistický odbojář odsouzený komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1950 popraven.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v roce 1923 v Karolíně na Kroměřížsku matce Marii. Jeho otec zemřel v mládí. Měl bratra Antonína, sestru Bohumilu a jednoho dalšího sourozence. Studoval na Stavební průmyslové škole v Brně. Během druhé světové války byl totálně nasazen v Německu, odkud se mu podařilo uprchnout. Posléze byl ovšem dopaden a poslán do pracovního tábora. Do března 1945 se poté skrýval. Na konci války se zároveň stal partyzánem, když vstoupil do 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. V tomtéž roce byl za ublížení na zdraví odsouzen ke čtrnáctidennímu trestu odnětí svobody po rvačce v hospodě.[3]
Po únoru 1948
[editovat | editovat zdroj]Po únorovém převratu se stal v březnu 1949 členem protikomunistického odboje, přičemž byl členem odbojové skupiny Světlana. Do skupiny jej přitom přivedl jeho bývalý nadřízený v partyzánské brigádě Antonín Slabík, který jej po jeho zapojení pověřil vytvořením odbojové podskupiny na Kroměřížsku a jmenoval jej poručíkem. V rámci své odbojové činnosti pomáhal Daněk mimo jiné ukrývat členy skupiny.[4] Od května 1949 se snažil o útěk do zahraničí. Agenti Státní bezpečnosti jej v červnu 1949 objevili v Brankovicích, odkud se mu při nastalé přestřelce podařilo uprchnout. Poté se skrýval v rodném Karolíně, asi měsíc před zatčením se pak ukrýval v Kvasicích, kde byl v říjnu 1949 zatčen.[5][6] Za svou odbojovou činnost byl Státním soudem v Brně v dubnu 1950 za trestné činy velezrady, vyzvědačství a nedokonané vraždy odsouzen k trestu smrti. V květnu 1950 zamítl Nejvyšší soud jeho odvolání. Daněk ještě v červenci 1950 podal žádost o prezidentskou milost, která mu ovšem udělena nebyla.[7] V říjnu 1950 tak byl popraven.[4] Popraven byl i jeho bratra Antonín, který se do odboje rovněž zapojil, a se kterým Karel úzce spolupracoval.[3]
Rehabilitace
[editovat | editovat zdroj]Po sametové revoluci byl v září 1990 rehabilitován v souvislosti s trestnými činy velezrady a vyzvědačství. V květnu 1994 jej soud rehabilitoval i v případu nedokonané vraždy.[7] Na pamětní desce připomínající oběti komunistického režimu ve Svatém Hostýně je uvedeno i jeho jméno.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Karel Daněk. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online.
- ↑ seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Třetí odboj - Daněk, Karel. tretiodboj.sdruzenipamet.cz [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online.
- ↑ Případ Světlana Proměny obrazu třetího odboje. www.ustrcr.cz. Dostupné online.
- ↑ TRKAN, Tomáš. Brněnský státní soud v letech 1948–1952: Popravení v Brně. , 2016 [cit. 2024-05-11]. . Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. . Dostupné online.
- ↑ a b RAUŠ, Ondřej. Státní soud, oddělení Brno - justiční vraždy z pohledu dobové i současné právní úpravy. , 2019 [cit. 2024-05-11]. . Masarykova univerzita, Právnická fakulta. . Dostupné online.
