Karel Boublík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Boublík
Narození6. listopadu 1869
Kolinec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1. května 1925 (ve věku 55 let)
Lvov
Druhá Polská republika
Místo pohřbeníLyčakivský hřbitov
Povoláníarchitekt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Boublík (6. listopadu 1869 Kolinec[1] – 1. května 1925 Lvov[2]) byl český architekt, představitel novobaroka a secese působící ve Lvově.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Karel Vilém Boublík se narodil dne 6. listopadu 1869 v Kolinci u Klatov v rodině Matěje Boublíka, hospodářského písaře na kolíneckém zámku, a jeho manželky Marie Žofie, rozené Honzíkové, dědičky rodného domu č.p. 42.[1] Karel byl po Josefovi (* 10. června 1866) a Janovi (* 13. února 1868), jejich nejmladším synem.

Od září roku 1879 až do listopadu 1883 studoval na C. k. slovanském gymnáziu v Brně (dnes na tř. kpt. Jaroše). Ve školním roce 1884/85 se stal studentem brněnské C. k. německé vyšší státní průmyslové školy, na tehdejším Winterhollerově náměstí. Zde roku 1887 dokončil svá středoškolská studia jako kvalifikovaný technický kreslič. Mezi jeho učitele patřili i dva významní architekti působící v Brně, brazilský rodák Germano Wanderley a německý odborník Alois Prastorfer. V té době žil Karel Boublík u svého strýce Václava Boublíka, vojenského úředníka. Po průměrném výsledku u maturitní zkoušky jeho stopa v Brně mizí[3].

Svou profesní dráhu zahájil Boublík jako kreslič, později (1894–1895) byl zaměstnán ve lvovské filiálce vídeňské architektonické firmy Fellner a Helmer[4]. V roce 1894 byl pověřen řízením několika staveb realizovaných ve lvovském Stryjském parku v rámci Haličské zemské výstavy, jejímiž architekty byli Franciszek Skowron a Julian Zachariewicz. Boublík měl mj. na starosti Pavilon ženské práce[5]. V letech 1895–1896 byl vedoucím technické kanceláře významné lvovské stavební a architektonické firmy Ivana Levinského.

Od roku 1897 mohl Boublík po úspěšném složení profesních zkoušek samostatně navrhovat a realizovat stavby budov. Brzy se stal se součástí komunity nejvýznamnějších stavitelů a architektů města Lvova, soustředěných v místním spolku (např. A. Kuhn, bři. Cybulšti, J. Balaban, A. Kamienobrodzki)[6]. Jeho nejbližšími spolupracovníky byl umělecký kovář a autor většiny kovaných ozdob a doplňků budov, český mistr Jan Dašek a polský sochař, jehož plastické reliéfy zdobí fasády domů, Bronislav Soltys.

Karel Boublík zemřel 1. května 1925 ve Lvově,[2] kde byl pochován na zdejším Lyčakovském hřbitově (pole č. 19). Náhrobek se nedochoval.

Pracovníkům vědeckého oddělení muzea "Lychakiv Cemetery" se podařilo zřídit pohřebiště K.Bowblika.

Generální konzulát ČR ve Lvově a Společnost "Česká beseda" ve Lvově společně s ředitelstvím LCP "Muzeum "Lychakiv Cemetery" instalovaly pamětní ceduli na pohřebiště architekta Karla Bowblika (pole č. 19 hl. Lyčakovský hřbitov).

Budovy a projekty[editovat | editovat zdroj]

  • Objekty (dřevěné) zázemí přírodního koupaliště v Ivano – Frankovu (dříve Janów – Janiv) (1896)[7]
  • Budovy na ul. Dorošenka 11 (tzv. Chopinův dům), na ul. Kuliša 1, na ul. Kotliarevskoho 22 a 24 (tzv. U páva) (vše 1898)
  • Komplex činžovních domů na ul. Parkova 6, 8, 10, 12 a sousední ul. Rutkoviča 10, 12, 16 (1898)
  • Budovy spojující Haličské nám. a Náměstí Soborna (1897-1899), představují přechod mezi novobarokem a secesí
  • Budova na ul. Lyčakivska 16 (1899)
  • Budovy na ul. Koniskoho 2 a 4 (1900) – dnes sídlo základní školy s polským jazykem výuky
  • Budova na ul. Sičovych Strilciv 11 (1901) – někdejší sídlo tzv. Americké kavárny
  • Budovy na rohu ul. Ševčenka a Leontovyče (1910)
  • Budova na ul. Grabovskoho 6 (1911), na objednávku sochaře Karla Unze, autora neobarokních soch v průčelí domu
  • Budova na ul. Gen. Čuprynky 47 (1911)
  • Budova na rohu ul. Pidvalna a Valova (1912)
  • Činžovní dům hudebníka Maurycyho Wurma na ul. Kollontaje (nyní Mencinského) č. 3 (1913).

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Nájemní dům, tzv „Chopinův dům“ na ulici Petra Doroszenki 11, Lvov
    Nájemní dům, tzv „Chopinův dům“ na ulici Petra Doroszenki 11, Lvov
  • Nájemní dům na ulici Iwana Kotlarewskiego 22 (Na Bajkach), Lvov
    Nájemní dům na ulici Iwana Kotlarewskiego 22 (Na Bajkach), Lvov
  • dům na ulici Kuliša 1
    dům na ulici Kuliša 1
  • dům na ulici Koniskoho 2
    dům na ulici Koniskoho 2
  • dům na náměstí Soborna
    dům na náměstí Soborna
  • dům na ulici Sičovych Strilciv
    dům na ulici Sičovych Strilciv
  • dům na rohu ulice Pidvalna a Valova
    dům na rohu ulice Pidvalna a Valova
  • dům Mencinského č. 3
    dům Mencinského č. 3

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Matrika narozených, Kolínec, 1865-1900, snímek 58 [online]. Kolínec: Farní úřad Kolínec, 1865-1900 [cit. 2019-10-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Úmrtí. Národní politika. 5. 5. 1925, s. 5. Dostupné online. 
  3. ↑ Z fondu Německé vyšší průmyslové školy, Brno - Archiv města Brna
  4. ↑ Дрбал О. Боублік (Boublík) Карел // Чехи в Галичині : Біографічний довідник / Уклали А. Дрбал, М. Кріль, А. Моторний, В. Моторний, Є. Топінка. - Львів : Центр Європи, 1998. - s. 13. - ISBN 966702220X.
  5. ↑ The Pavilions of the Galician General Regional Exhibition of 1894 – Forgotten Galicia [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Z fondu Jagiellonian Digital Library – dobová periodika v polském jazyce- https://jbc.bj.uj.edu.pl/dlibra
  7. ↑ CУЧАСНІ ПРОБЛЕМИ АРХІТЕКТУРИ ТА МІСТОБУДУВАННЯ (ukrajjinsky) [online]. МІНІСТЕРСТВО ОСВІТИ І НАУКИ, МОЛОДІ ТА СПОРТУ УКРАЇНИ, 1997 [cit. 2019-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-09. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Boublík&oldid=23826965“