Kaple svatého Cyrila a Metoděje (Jeruzalém)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cyrilometodějská smírná kaple
Foto z roku 1938
Foto z roku 1938
Místo
StátIzraelIzrael Izrael
Základní informace
ZasvěceníCyril a Metoděj
Další informace
AdresaJeruzalém, IzraelIzrael Izrael
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 1935 byla vysvěcena československá, tzv. Cyrilometodějská smírná kaple na svahu Olivové hory v Jeruzalémě. Úsilí vedoucí k tomuto cíli trvalo nicméně déle než samotná doba, po kterou kaple měla sloužit původnímu účelu.

Počátky a rozvoj ideje[editovat | editovat zdroj]

Myšlenku mít ve městě Jeruzalémě kus půdy vlastněné Čechoslováky lze vystopovat už kolem poloviny 20. let dvacátého století. Tehdy ji začal prosazovat monsignor Antonín Bartoš. Od roku 1926, kdy byl v Palestině zřízen československý konzulát, brněnský Palestinský spolek, jehož předsedou prof. Bartoš byl, začal tuto ideu rozvíjet i přímo ve Svaté zemi.

Palestinský spolek (spolu)pořádal do Svaté země poutě, jmenovitě v letech 1905, 1910, 1926, 1928, 1930, 1933 a 1935. Děkovná bohoslužba na závěr pouti v roce 1928 se konala v českém kostele ve vídeňském Rennwegu. Ten spravovali Těšitelé v čele s J. Litomiským, který se tehdy prof. Bartošovi svěřil, že přáním kongregace Těšitelů je usadit se co nejblíže Getsemanské zahrady v Jeruzalémě a tam konat smírné pobožnosti. Myšlenky těchto dvou osobností se přirozeně spojily.

Aktivita v Palestině[editovat | editovat zdroj]

Po pouti v roce 1930 byl požádán tehdejší konzul v Palestině Dr. Vladimír Fritz, aby se pokusil najít na svahu Olivové hory vhodný pozemek ke koupi. Po velkých peripetiích se až na konci roku 1934 podařilo zakoupit pozemek s budovou, která na něm stála. Z tohoto místa byl krásný výhled na jeruzalémské staré město. Na přestavbě budovy na kapli a miniaturní klášter pracovali mj. brněnský architekt Stanislav Kučera, stavitel inženýr K. Müller, akademický malíř Oldřich Šebor, akademický malíř sklář Jaroslav Václav Holeček. Oltáře byly navrženy v Brně, ale podle plánů vyrobeny přímo ve svaté zemi. Drobnější vybavení a výzdobu v 36 bednách přivezli s sebou poutníci roku 1935 po moři. Strávili v Jeruzalémě několik dní, přičemž v neděli 28. července 1935 proběhlo svěcení kaple za přítomnosti poutníků a dalších významných hostů.

Do konce roku 1935 byl správou budovy pověřen P. Josef Koutný, františkán. Dne 24. listopadu 1935 přišla po vyřízení nezbytných formalit do Jeruzaléma trojice bratrů Těšitelů: Longin Gáborik z Detvy, Sarkander Janáček ze Svaté Sidonie a Jiří E. Krejčí z Rousměrova u Velkého Meziříčí. Bratři po vyřízení nezbytností začali naplňovat na první neděli adventní 1935 svůj řeholní program. Také postupně dokončili stavební práce v kapli i v klášteře.

Nečekaný konec[editovat | editovat zdroj]

Další pouť již nebyla uskutečněna, neboť přišla Druhá světová válka. Kvůli válečným událostem již bratři Těšitelé nemohli chod domu udržet. Po druhé světové válce kaple připadla Svatému stolci a stala se rezidencí apoštolského delegáta v Jeruzalémě, což trvá dodnes. Když papež Pavel VI. počátkem roku 1964 jako poutník navštívil Jeruzalém, přebýval právě ve zmíněné rezidenci. A právě zde se 5. ledna 1964 setkal papež Pavel VI. s pravoslavným patriarchou Athenagorou I., což byla významná událost v dějinách ekumeny.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BENEŠOVÁ, Václava. Seriál O poutích a putování – Česká zastavení ve Svaté zemi [online]. Česká sekce Vatikánského rozhlasu [cit. 2014-01-04]. Dostupné online. 
  • ČTVRTEČKA, Pavel. Trhovokamenický občasník [online]. 10/2012. vyd. [cit. 2014-02-22]. Kapitola Farní okénko. Dostupné online. 
  • BARTOŠ, Antonín. Cyrilometodějská smírná kaple v Jerusalemě: Památník svěcení kaple se 122 obrazy.. [s.l.]: Palestinský spolek v Brně, 1936. 
  • Česká televize. Šumné stopy: Izrael – Do Svaté země! [online]. 2013-04-17. Dostupné online. 
  • JURČEK, Lukáš. Zaniklá spolková muzea v Brně: bakalářská práce. [s.l.]: Masarykova univerzita v Brně, 2013. Dostupné online.