Kallocain

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kallocain
Autor Karin Boye
Původní název Kallocain
Překladatel Ivo Železný
Země Švédsko
Jazyk švédština
Žánry antiutopie, fiktivní deník
Vydavatel Albert Bonniers Förlag,
v České republice Svoboda, Odeon
Datum vydání 1940
Česky vydáno 1982 a 1989
Počet stran 148
Náklad 27 000 ks (1982, ČSSR)
90 000 ks (1989, ČSSR)
ISBN 80-207-0252-0
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kallocain je antiutopistický román švédské autorky Karin Boye z roku 1940. Kniha představuje vizi budoucnosti, která je plná šedi, jednotvárnosti a utrpení. Psaný z první osoby idealistického vědce Lea Kalla, Kallocain popisuje chod totalitního světového státu. Důležitou stránkou románu jsou vztahy mezi postavami a jejich pocity. Tato ústřední témata představuje zejména manželství mezi Leem Kallem a Lindou Kallovou a pocity žárlivosti a podezření, které mohou vzniknout ve státě bez soukromí a jakékoliv právní jistoty.

Jedno z hlavních témat odpovídá zvěstem z doby druhé světové války o sérech pravdy, která by zajistila poslušnost každého občana státu. Jak Huxleyho Konec civilizace, tak i Kallocain jsou dystopie, které se zabývají užíváním farmaceutických substancí ve prospěch státu, tedy k potlačování nesouhlasu s autoritami. Avšak na rozdíl od Konce civilizace, kde se léčiva používají obecně k potlačení neposlušnosti, v Kallocainu se používá sérum k odhalení myšlenek či aktů, které by vedli k rebelii.

Kallocain byl přeložen do více než 10 jazyků a na jeho základě vznikla v roce 1981 adaptace v podobě krátkého televizního seriálu režírovaná Hansem Abramsonem.

Dočkal se také českého překladu a opakovaných vydání (1982 a 1989).

V roce 2016 byl Kallocain nominovaný na cenu Retro Hugo jakožto nejlepší sci-fi román roku 1941.

Obsah knihy[editovat | editovat zdroj]

Román je psán formou fiktivního deníku jako vyprávění v první osobě postavy Lea Kalla, který se podílel na vynálezu séra pravdy - Kallocain.

Svět ve vzdálené budoucnosti, ve kterém se příběh odehrává, je ovládán dvěma totalitními mocnostmi Světového státu a Univerzálního státu. Leo Kall žije ve Světovém státu, kde je každý krok hlídán policejními kamerami, cenzura je všudypřítomná a propaganda ovládá životy jedinců. V případě, že někdo řekne něco, co se úřadům nelíbí, je přinucen k veřejné omluvě. Navzdory všeobecnému strachu, lidé podvědomě předpokládají, že zájmy státu jsou postavené nad zájem jednotlivce.

Soukromí člověka neexistuje. Jediné soukromí je jeho nitro. A právě díky objevení této drogy by lidé mohli přijít i o to.

Kontext[editovat | editovat zdroj]

Kniha byla napsána v době kdy Hitler již ovládal polovinu západní Evropy. Jedná se o autorčin pohled na budoucnost světa, která krátce po dokončení románu ukončila svůj život sebevraždou, zobrazuje i její hlubokou depresi.[1]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Ze švédského originálu, vydaném nakladatelstvím Albert Bonniers förtag AB, Stockholm v roce 1940, jej do češtiny přeložil Ivo Železný roku 1982. Téhož roku vázanou knihu vydalo v nákladu 27 000 výtisků nakladatelství Svoboda a o sedm let později ve stejné textové verzi nakladatelství Odeon v nákladu 90 000 kusů. Tentokrát jako brožovanou knížečku.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BOYEOVÁ, Karin. Kallocain. Překlad Ivo Železný. Praha : Odeon, 1989. ISBN 80-207-0252-0. Kapitola tiráž, s. 151.  

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kallocain na anglické Wikipedii.