Kajetán Tichý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kajetán Tichý
Základní informace
Narození 23. února 1859
Jičín
Úmrtí 27. března 1937 (ve věku 78 let)
Turnov
Žánry klasická hudba a duchovní hudba
Povolání hudební skladatel a pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kajetán Tichý (23. února 1859 Jičín27. března 1937 Turnov) byl český kantor a hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Od dětství se učil hrát na klavír. Při studiu na jičínské reálce a později v Pardubicích se naučil základům hry na klavír, zpěvu a kompozice. Jako samouk se naučil hrát ještě na housle, violu, violoncello, kontrabas, flétnu, hoboj, klarinet, trubku, lesní roh a varhany. Začal i komponovat. Ještě na gymnáziu složil Skotskou polku pro klavír, která se setkala s takovým úspěchem, že byla vydána tiskem. Po maturitě na gymnáziu v Pardubicích se vrátil do Jičína, kde v letech 1876-1878 navštěvoval Ústav ku vzdělávání učitelů. Učil na školách v Rovensku pod Troskami, v Turnově a v Českém Dubu. V roce 1886 se stal místopředsedou zdejší Učitelské jednoty. V letech 18871898 působil v Radostíně jako řídící učitel a konečně od roku 1898 byl řídícím učitelem v Jenišovicích.

Vedle výuky na škole vyučoval hře na housle, hoboj i lesní roh a působil i jako učitel v rodině knížete Rohana, který sídlil na nedalekém zámku Sychrově. Zde se seznámil s Antonínem Dvořákem i jeho zetěm Josefem Sukem. V Jenišovicích byl také ředitelem kůru a dirigentem chrámového sboru a sboru Cyril. V roce 1891 založil Turnovské orchestrální sdružení. Oženil se s Antonií, dcerou Antonína Šikoly, berního sluhy v Českém Dubu. Měli tři děti: Dalibora Kajetána, Vratislavu Annu a Milenu Marii.

Kromě hudby byl činný literárně. Přispíval do místního tisku a psal filozoficko-satirické aforismy, které reagovaly na společenské i politické události.

Komponoval nejprve spíše lehčí žánry. Jeho polky byly blízké skladbám Bedřicha Smetany a Dvojzpěvy upoutaly i Antonína Dvořáka. Pozornost věnoval lidové písni a zejména tvorbě pro děti. Skládal pro ně dětské písně a pohádky v duchu starých barokních mistrů. Mezi nejoblíbenější patřila pohádka O silném kovářovi nebo Královna rudých máků. Jako hluboce věřící člověk napsal mnoho chrámových skladeb a kostelních hymnů a písní.

Válečná léta se významně dotkla skladatelova života. Bezprostřední dojmy a postřehy se nám dochovaly v deníku, který si ve válečných letech vedl. Uchovával u sebe také kostelní zvony, aby nebyly použity na výrobu děl rakouské armády.

V roce 1919 odešel na trvalý odpočinek. Přestěhoval se do Turnova, kde se věnoval kompozici. Zemřel na mozkovou mrtvici 27. března 1937, když na Bílou sobotu o velikonočních svátcích řídil sbor na kůru kostela sv. Františka z Assisi v Turnově. Jednou z jeho posledních skladeb bylo Pět slavnostních sborů "Zazni písni v české nivy" pro smíšený sbor.

Jeho písemná pozůstalost je uložena v archivu Muzea Českého ráje v Turnově.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Podle skladatelova soupisu zkomponoval na 266 skladeb. Mezi jinými 49 klavírních skladeb a 47 skladeb pro housle. Napsal mnoho písní, sborů, skladeb pro děti a řadu Instruktivních skladeb pro zpěv, klavír a housle.

Chrámové skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Mše:
    • Latinská mše, 1878
    • Druhá latinská mše, 1881
  • Gradualia:
    • Benedictus es, 1880
    • Ascendit Deus, 1881
    • Beatus virgo, 2 hlasy a varhany, 1916
    • Haec dies, 1930
  • Otfertoria:
    • Sacerdotes Domini, 1880
    • Constitues eos, 1915
    • Země se třásla, 1921
    • Terra tremuit, 1930
  • Hymny:
    • Pange lingua, 1882
    • Dvě „Chvalte, ústa”, 1920
    • Regina coeli, 1881
    • Sancta Maria, 1889
    • Ave Maria, 1917.
    • Hymnus o sv. Františku, 1881
    • Iste sanctus, 1911
    • Ó Váceslave svatý, 1929
  • Svatební:
    • Dvě písně, 1 hlas a varhany, 1893
    • Dvě písně, 2 hlasy a varhany, 1893
    • Svatební sbor, 1906
    • Píseň ke sňatku, 2 hlasy a varhany, 1922
  • Pohřební:
    • Lux perpetua, 1900
    • In paradisum, 1901
    • 3 Nechť Tě do ráje (I.: 1900; II.: 1915; III.: 1920)
    • Do ráje nebes, 1923
    • Vysvoboď mne, Hospodine, 1920
    • Nad mladým mužem, 1900
    • Pohřební píseň, 1903
    • Pohřební písně č. 1—6, 1908
    • Všeobecná pohřební píseň, 1909
    • Deset pohřebních písní, 1912
    • Pohřební písně č.9 a 11, 1918
    • Pohřební píseň č. 13, 1923

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Jana Zajícová: Kajetán Tichý - zapomenutý skladatel? Od Ještěda k Troskám 14 (30), 2007, č. 2, s. 104-109.
  • Jan Stikar: Ze života českého kantora. Cyril, 1934, str.58–59

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]