Přeskočit na obsah

Julija Solncevová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Julija Solncevová
Rodné jménoЮлия Ипполитовна Пересветова
Narození7.jul. / 20. srpna 1901greg.
Moskva
Úmrtí29. října 1989 (ve věku 88 let)
Moskva
Místo pohřbeníNovoděvičí hřbitov
Alma materRuská akademie divadelního umění
Lomonosovova univerzita
Povolánífilmová režisérka a herečka
Manžel(ka)Olexandr Dovženko (1950–1956)
OceněníStalinova cena (1949)
medaile Veterán práce
medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941–1945
národní umělec RSFSR
zasloužilý umělec RSFSR
Řád čestného odznaku
národní umělec SSSR
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julija Solncevová (Юлия Солнцева, 7. srpna 190128. října 1989) byla ruská filmová herečka a režisérka.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Vystudovala Lomonosovovu univerzitu, s herectvím začínala v moskevském Komorním divadle pod vedením Alexandra Jakovleviče Tairova. Hrála hlavní ženské role ve filmech Kráska z Marsu, Prodavačka cigaret z Mosselpromu (oba 1924) a Země (1930). V roce 1929 se provdala za Olexandra Dovženka, režiséra filmu Země a pak působila jako spolurežisérka jeho filmů Ščors (1939) a Mičurin — Život v květech (1948). Samostatně režírovala hrané filmy Poéma o moři (1958), Pověst plamenných let (1960, cena za nejlepší režii na festivalu v Cannes), Začarovaná Desna (1965, adaptace Dovženkovy vzpomínkové prózy), Takové vysoké hory (1974) a Svět ve třech rozměrech (1979) a dokument Zlatá brána (1969) o Dovženkově životě a díle. Obdržela Stalinovu cenu, Leninův řád a roku 1981 titul národní umělkyně SSSR.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Richard Blech a kol.: Encyklopédia filmu. Obzor, Bratislava 1993, ISBN 80-215-0219-3, s. 760

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]