Jugoslávské železnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Logo na vagonech provozovaných JŽ
Železniční stanice (zde Podnart na území Slovinska) bývaly označeny vždy v latince i cyrilici.
Motorový vůz ve stanici Dubrovník.

Jugoslávské železnice (srbochorvatsky Jugoslovenske železnice/Југословенске железнице, slovinsky Jugoslovanske železnice, makedonsky Југословенски Железници) byl státní železniční dopravce, operující od cca 20. let až do roku 1991. Oficiální zkratka dopravce byla (v cyrilici ЈЖ).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Železniční doprava v Jugoslávii.

Sjednocení železničních sítí jednotlivých částí Srbska a bývalého Rakousko-Uherska představovalo v 20. letech nadmíru složitý úkol. Nově vzniká jugoslávská železniční síť byla značně nehomogenní; s dobrými vazbami na centra bývalého mocnářství, resp. i Osmanské říše, nicméně s velmi špatnými vnitrostátními vazbami. Zcela navíc chybělo spojení v jižních částech země. Nemalá část finančních prostředků, které mělo na výstavbu a rozvoj železnice Království Jugoslávie k dispozici, padla na modernizaci tratě z Bělehradu do Záhřebu.

Na území Bosny a Hercegoviny byla provozována rozsáhlá síť úzkorozchodné železnice.

Po druhé světové válce byla železnice rozvíjena prostřednictvím mládežnických brigád, především na území Bosny a Hercegoviny. I přes velké investice a rozsáhlé stavební práce však SFRJ stále zaostávala v hustotě sítě za rozvinutými evropskými zeměmi. V roce 1978 bylo v provozu 9909 km železničních tratí (z toho 2911 km elektrifikovaných).[1] K dispozici bylo 3405 osobních vozů a motorových vozů, 49 265 vagonů nákladních a 1558 lokomotiv.[1] Podíl železnice na celkové dopravě v zemi dosahoval 12 % (osobní doprava), resp. 34,9 % (nákladní doprava).[1]

Nástupnické společnosti[editovat | editovat zdroj]

Po rozpadu Jugoslávie vznikly následující železniční společnosti:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c KOŠŤÁK, Vítězslav. Jugoslávie (SFRJ). Praha: Institut zahraničního obchodu /ČTK Pressfoto, 1982. S. 104. (čeština) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]