Josef Riedel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Riedel

Josef Riedel, cca r. 1885.
Narození 19. prosince 1816
Haindorf
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 24. dubna 1894 (ve věku 77 let)
Polubný
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo odpočinku Desná (50°45′37,54″ s. š., 15°19′8,61″ v. d.)
Povolání sklář
Znám jako sklářský král Jizerských hor
Manžel(ka) Anna Riedelová (1842–1855)
Johanna Clementine Neuwingerová (od 1859)
Děti Hugo Riedel (1848–1883)
Wilhelm Riedel (1849–1929)
Otto Riedel (1854–1901)
Marie Riedelová
Josef Riedel (1862–1924)
Rosa Johanna Riedelová (1860–1932)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Riedel (19. prosince 1816 Haindorf[1][2][pozn 1]24. dubna 1894 Polubný[3][2]) byl český sklářský průmyslník,[4] německé národnosti[zdroj?].

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Dům, v němž se Josef Riedel narodil (2009)

Narodil se v dnešních Hejnicích v domě číslo popisné 175 do hokynářské rodiny. Jméno dostal po svém otci. Roku 1830 nastoupil ve sklárně svého strýce Franze Antona Riedela, jenž vlastnil hutě na Nové Louce, v Antonínově a na Jizerce. Zde se sblížil i s jeho dcerou (a vlastní sestřenicí) Annou Riedelovou, kterou roku 1842 pojal za svou manželku. Protože její otec zemřel bez mužských potomků, stala se dědičkou majetku svého otce dcera Anna. Manželé se přestěhovali do Antonínova.[4]

Josefu Riedlovi se v podnikání s majetkem zděděným jeho ženou dařilo a rozhodl se k expanzi své firmy. Roku 1849 odkoupil od Ignaze Friedricha sklárnu v Polubném vybudovanou před dvěma lety, která stála na strategickém místě u tak zvané Krkonošské silnice, jež spojovala Jizerské hory s městy v okolí. Zakoupenou sklárnu Riedel přestavěl a začal v ní vyrábět.[4]

Roku 1855 však jeho manželka Anna zemřela. Tři roky poté se spolu s dětmi, které z manželství vzešly (synové Hugo, Wilhelm a Ota spolu s dcerou Marií) odstěhoval z Antonínova do Polubného. O rok později (1859) se znovu oženil, tentokrát s Johannou Neuwingerovou, dcerou hlavního lesníka clam-gallasovského panství, na němž stála sklárna na Jizerce. Z tohoto manželství přišly na svět další dvě děti, a sice syn Josef a dcera Rosa.[4]

Od roku 1858 podnikal vedle sklářství také v textilnictví. Toho roku totiž započal s výstavbou přádelny bavlny v Kořenově. Během šedesátých let 19. století nastala konjunktura v oblasti bižuterie a Josef Riedel na ni reagoval výstavbou nové hutě v Kořenově a vybudováním druhé sklárny na Jizerce. V průběhu sedmdesátých a osmdesátých let toho století se dále stal majitelem či budovatelem i dalších skláren, například v Dolním Maxově (1879), v Nové Vsi (1879) a dvou v Příchovicích (Příchovice I. roku 1880 a Příchovice II. roku 1886). Během roku 1883 vybudoval v Příchovicích ještě slévárnu bronzu, jež byla určena například na výrobu forem a nářadí, a o pět let později navíc továrnu na výrobu perliček.[4]

Riedlova hrobka v Desné

Roku 1877 se společníky ve firmách stali jeho tři synové z prvního manželství. Sám Josef Riedel aktivně řídil podnik do poloviny osmdesátých let 19. století, kdy předal svou funkci synovi Wilhelmovi. Koncem dubna roku 1894 zemřel Josef Riedel ve věku nedožitých 77 let po krátké nemoci v Polubném. Jeho pohřeb se konal tři dny poté, 27. dubna. Během něho uložili Riedlovo tělo do rodinné hrobky v Desné.[pozn 2] Aktu přihlížely stovky účastníků obřadu. V závěti, kterou Riedel sepsal, věnoval svým zaměstnancům a chudým či nemocným částku více než 100 000 zlatých.[4]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Josef Riedel bývá označován za sklářského krále Jizerských hor a současně též největšího sklářského průmyslníka v celé rakousko-uherské monarchii.[4] Stal se čestným občanem Lučan nad Nisou a Františkových Lázní. Od panovníka, císaře Františka Josefa I., získal rytířský kříž a papež jej dekoroval Řádem Svatého Kříže. Aktivně se zapojil do obchodnických organizací na Liberecku a stal se také členem tanvaldského výboru Okresního zastupitelstva či řady různých spolků v Jizerských horách.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V literatuře uváděno též chybně datum narození 19. září 1816. Matriční zápis uvádí 19. prosince 1816.
  2. Hrobku nechal v letech 1889–1890 podle návrhu libereckého architekta Adolfa Bürgera vystavět Wilhelm, syn zemřelého Josefa. Zemřelý byl navíc první osobou, která v hrobce našla své poslední odpočinutí. Po roce 1945 však došlo k vyzvednutí ostatků a k jejich uložení na hřbitově v Horním Polubném.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Hejnice
  2. a b Riedel, Josef (1816–1894), Großindustrieller [online]. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950, [cit. 2014-09-26]. Dostupné online.  
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Polubný
  4. a b c d e f g h NOVÝ, Petr. Sklářský král Jizerských hor Josef Riedel (1816–1894). Sklo, doba, lidé [online]. Roč. 2005, čís. 6 [cit. 2013-12-27]. Dostupné online.  
  5. FRAJEROVÁ, Blanka; KOVAŘÍK, Petr. Klíč k českým hřbitovům. Praha : Mladá fronta, 2013. 344 s. ISBN 978-80-204-2984-1. Kapitola Okres Jablonec nad Nisou, s. 231.