José Inzenga

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
José Inzenga y Castellanos
Narození3. června 1828
Madrid
Úmrtí28. června 1891 (ve věku 63 let)
Madrid
Alma materKrálovská konzervatoř v Madridu
Povoláníšpanělský skladatel zarzuel a folklorista
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

José Inzenga y Castellanos, psán také Ynzenga (3. června 1828 Madrid28. června 1891) byl španělský skladatel zarzuel a folklorista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Inzenga byl synem italského zpěváka Angela Inzengy a Felicie Castellanos. První hudební lekce dostal od svého otce. Později studoval hru na klavír a kompozici na Královské konzervatoři v Madridu u Pedro Albénize. Svým talentem zaujal vévodu Osunu, Mariano Tellez Girón, který mu poskytl stipendium, aby mohl pokračovat ve studiu v Paříži. V roce 1846 získal na konzervatoři ceny za hru na klavír a za harmonii.

Revoluce v roce 1848 ho donutila k návratu do Madridu. Připojil se ke skupině skladatelů, kteří hodlali oživit typicky španělskou formu operety – zarzuelu. Mezi jinými byli členy této skupiny skladatelé Francisco Asenjo Barbieri, Cristóbal Oudrid, Rafael Hernando a Joaquín Gaztambide. V létě roku 1851 založili Společnost pro pěstování zarzuely (Sociedad artistica para el cultivo de la Zarzuela). V letech 1850–1851 komponovali díla sestavená z árií jednotlivých spolupracovníků.

Kromě toho stál u zrodu časopisu Gazeta Musical a společnosti Sociedad Artístico Musical de Socorros Mutuos určené k šíření symfonické a komorní hudby ve Španělsku. Spolupracoval při založení divadel Teatro del Circo a Teatro de la Zarzuela.

Kromě toho působil jako učitel zpěvu na madridské konzervatoři a zabýval se španělským folklorem. Vydal sbírku španělských lidových písní s názvem Ecos de España (Ozvěny Španělska). Ve čtyřech knihách shromáždil lidové písně Galicie, Valencie, Murcie a Asturie. Z této sbírky později čerpal Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov při kompozici Španělského capriccia.

Napsal rovněž učebnici klavírního doprovodu Arte de acompañar al piano, studii a katolické chrámové hudbě a autobiografickou knihu o svých cestách do Itálie Impresiones de un artista en Italia

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Titulní strana spisu Cantos e Bailes da Galiza
Zarzuely
  • El campamento (1851)
  • El castillo encantado (1851, spolupráce Cristóbal Oudrid)
  • El secreto de la Reina (1852, spolupráce Joaquín Gaztambide a Rafael Hernando)
  • El amor por los balcones (1852)
  • Don Simplicio Bobadilla (1852, spolupráce Joaquín Gaztambide, Francisco Asenjo Barbieri a Rafael Hernando)
  • La flor del Zurguén (1852))
  • El alma de Cecilia (1854)
  • La roca negra (1857, spolupráce Mariano Vázquez)
  • ¡Si yo fuera rey! (1862)
  • Un trono y un desengaño (1862, spolupráce Emilio Arrieta a Antonio Reparaz)
  • Galán de noche (1863)
  • Batalla de amor (1864)
  • Cubiertos a cuatro reales (1866)
  • A casarse tocan (1877)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Francisco Pí y Arsuaga, Francisco Pí y Margall: Historia de España en el siglo XIX: Sucesos políticos, económicos, sociales y artísticos, acaecidos durante el mismo. Detallada narración de sus acontecimientos y extenso juicio crítico de sus jombres. Barcelona, 1902, Miguel Seguí
  • Cejador y Frauca, Julio: Historia de la lengua y literatura castellana: comprendidos los autores hispano-americanos. Editorial Gredos, 1973, ISBN 8424919505.
  • Alonso, Celsa: La canción lírica española en el siglo XIX. ICCMU, 1998p. 295. ISBN 8489457034
  • Olschki, L.S.: Il Saggiatore musicale. Università di Bologna. Dipartimento di musica e spettacolo, 2001

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]