Přeskočit na obsah

John Polidori

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
John Polidori
Narození7. září 1795
Londýn
Úmrtí24. srpna 1821 (ve věku 25 let)
Londýn
Příčina úmrtíotrava kyanidy
Místo pohřbeníSt Pancras Old Church, Camden
Alma materEdinburská univerzita
Ampleforth College
Povolánílékař, spisovatel
RodičeGaetano Polidori a Anna Marie Piercová
PříbuzníFrances a Charlotte (sestry)
Dante Gabriel Rossetti (synovec) a Christina Rossetti (neteř)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John William Polidori (7. září 1795 Londýn24. srpna 1821 tamtéž) byl anglický romantický spisovatel a také osobní lékař a průvodce na cestách Lorda Byrona.[1][2]

John Polidori se narodil roku 1795 jako nejstarší syn italského emigranta Gaetano Polidoriho a anglické guvernantky Anny Marie Piercové. Vzdělával se v Ampleforthu v Yorkshire na římskokatolické škole a od roku 1810 studoval na Edinburské univerzitě. V necelých dvaceti letech obdržel titul doktora medicíny a v roce 1816 se stal osobním lékařem v té době už známého, lorda Byrona. Polidori doprovázel Byrona na mnohých cestách po evropském kontinentě. Údajně Byrona obdivoval až po hranici neopětované lásky, nebo spíše silné touhy po uznání.[2][3]

Na jaře roku 1819 publikoval Polidori své nejznámější dílo, novelu The Vampyre (Upír), která má kořeny v setkání Polidoriho, Byrona, Mary Shelleyové a Percyho Bysshe Shelleyho v létě 1816 ve Švýcarsku, kde všichni soupeřili o napsání nejlepší "duchařské" povídky. Tímto počinem se Polidori nestal jen prvním autorem ve světové literatuře píšícím o upírovi, ale zároveň v postavě svého lorda Ruthvena prakticky vytvořil model moderního upíra. Tímto dílem je hororový žánr ovlivňován až do dneška, důkazem toho je upír – gentleman Anne Riceové.[4]

Polidori zemřel za záhadných okolností 24. srpna 1821. Pravděpodobně spáchal sebevraždu vypitím kyseliny kyanovodíkové, údajně v důsledku dluhu z hazardu, který nemohl splatit.[2].

Polidori je objektem románů i v současnosti například: Der kalte Sommer des Doktor Polidori (Chladné léto doktora Polidoriho) od Reinharda Kaisera[5], The Vampyre (Upír) od Toma Hollanda[6] a Lord Byrons Schatten (Stín lorda Byrona) od Federica Andahaziho[7].

Výběrová bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
The Vampyre, titulní list prvního vydání z roku 1819
  • Boadicea (1816, Boudica), divadelní hra.
  • Ximenes, the Wreath and Other Poems (1819, Ximenes, Věnec a jiné básně), básnická sbírka.
  • The Vampyre (1819, Upír), gotická novela, která byla při vydání v časopise New Monthly Magazine vydávána za dílo Lorda Byrona. Polidori opravdu rozvinul Byronův koncept upíra (několik odstavců, které Byron skutečně napsal) a na tomto základě vytvořil vlastní dílo na stejné téma. Po jeho vydání se snažil dílo prohlásit za své, ale skandál s podvodem ho od té doby pronásledoval.[2][8] V příběhu se prolínají témata lásky, zrady a nadpřirozena. Vyprávění se točí kolem chladného tajemného šlechtice lorda Ruthvena, který okouzluje své okolí atmosférou nebezpečí. Hlavní hrdina Aubrey je Ruthvenem fascinován a připojí se k němu na cestě po Evropě, kde se setkává s různými formami neřesti a morálního úpadku. V průběhu příběhu Aubrey odhaluje Ruthvenovu pravou povahu a spojuje ho s nadpřirozenými událostmi a smrtí ženy jménem Ianthe, do které se zamiloval. Příběh nakonec vyvrcholí Aubreyho osobní tragédií, když se Ruthven ožení s jeho sestrou, čemuž nedokázal Aubrey zabránit. Dostane záchvat mrtvice a před smrtí vypráví celý příběh. Ale je příliš pozdě: Ruthven zmizí a zanechá svou novou manželku mrtvou s vysátou krví.[9]
  • Ernestus Berchtold. The modern Oedipus (1819, Ernestus Berchtold. Moderní Oidipus), gotický román zkoumající téma incestu.[10]
  • The Fall of the Angels (1821, Pád andělů), epická báseň o stvoření světa. Byla publikována anonymně v roce 1821, jen několik měsíců před Polidoriho smrtí. Jediná známá soudobá recenze básně byla negativní.
  • The Diary of Dr John William Polidori, 1816 (1911, Deník doktora Johna Williama Polidoriho, 1816). Deník zaznamenává zážitky mladého lékaře Polidorihoo během jeho cesty se slavným básníkem lordem Byronem a dalšími významnými literárními osobnostmi rou 1816. Deník nejprve upravila Polidoriho sestra Charlotte a na tomto základě jej pak roku 1911 vydal William Michael Rossetti.[11]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Polidori na německé Wikipedii.

  1. PROCHÁZKA, Martin. STŘÍBRNÝ, Zdeněk a kol. Slovník spisovatelů - anglická literatura, Praha: Libri 2003. druhé opravené a doplněné vydání. S. 596.
  2. 1 2 3 4 CURRAN. Stuart. John William Polidori. In Frankenstein; or, the Modern Prometheus by Mary Wollstonecraft Shelley. The Pennsylvania Electronic Edition. Dostupné online
  3. WEBER, Stephanie.Poor Polidori: The Toxic Relationship that Inspired The First Vampire Story. Human stories & ideas. Dostupné online
  4. PAOLUCCI, Peter Leonard. Re-Reading the Vampire from John Polidori to Anne Rice: Structures of Impossibility Among Three Narrative Variations in the Vampiric Tradition. Disertační práce. York University, Toronto, Ontario 2000. Dostupné online
  5. Der kalte Sommer des Doktor Polidori. Reinhard Kaisers Elektroarchiv. Dostupné online
  6. HARRIS. Sandra. The Vampyre: the secret history of Lord Byron. (1995) By Tom Holland. Book Review. WordPress. Dostupné online
  7. Lord Byrons Schatten. Litprom-Projekte. Dostupné online
  8. RUTIGLIANO, Olivia. Why Polidori's The Vampyre was falsely attributed to Lord Byron. Literary Hub. Dostupné online
  9. The Vampyre; a Tale by John William Polidori. Project Gutenberg. Dostupné online
  10. BAIESI, Serena. John Polidori’s Gothic Novel: Ernestus Berchtold and the Daring Narrative of Incest. In The Lost Romantics. Palgrave Macmillan 2020. Dostupné online
  11. The Diary of Dr. John William Polidori, 1816. Project Gutenberg. Dostupné online

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]