Johann Jakob Scheuchzer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Johann Jakob Scheuchzer
Johann Jakob Scheuchzer.jpg
Narození2. srpna 1672
Curych
Úmrtí23. června 1733 (ve věku 60 let)
Curych
Alma materUtrechtská univerzita
Povoláníbotanik, paleontolog, teolog, vysokoškolský učitel, lékař, fyzik, kartograf a meteorolog
Oceněníčlen Královské společnosti
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Jakob Scheuchzer (2. srpna 1672 Curych23. června 1733 tamtéž) byl švýcarský učenec, kartograf a lékař.

V průběhu své vědecké kariéry na počátku 18. století zmapoval celé Švýcarsko a popsal významné zkameněliny živočichů i rostlin. Nejznámější je dnes pro svůj popis údajného "nebohého hříšníka", který zahynul při biblické potopě světa. Tento Homo diluvii testis ("Člověk – svědek potopy") byl představován fosilní kostrou, objevenou u Öhningenu na německo-švýcarských hranicích. roku 1726 kostru takto označil Scheuchzer, který ji považoval za ostatky asi desetiletého dítěte, které zahynulo při potopě světa.

Teprve v roce 1811 však francouzský přírodovědec Georges Cuvier prokázal, že se jedná o pozůstatky miocénního velemloka. Ten pak dostal na počest švýcarského vědce jméno Andrias scheuchzeri. Této historky využil jako nosné zápletky také spisovatel Karel Čapek pro svůj světoznámý román Válka s mloky. Scheuchzer je dnes uznáván jako jeden z nejvýznamnějších švýcarských přírodovědců.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]