Johann Gottfried Auerbach
| Johann Gottfried Auerbach | |
|---|---|
Johann Gottfried Auerbach, autoportrét se skicou portrétu | |
| Narození | 28. října 1697 Mühlhausen |
| Úmrtí | 5. srpna 1753 (ve věku 55 let) Vídeň |
| Povolání | malíř, grafik a rytec |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Johann Gottfried Auerbach (28. října 1697 Mühlhausen – 5. srpna 1753 Vídeň) byl rakouský malíř a leptař. Maloval především portréty a díla bojového žánru. Některá z jeho děl lze nalézt v Kunsthistorisches Museum. V roce 1735 byl císařem Karlem VI. jmenován císařským dvorním malířem. V roce 1750 se stal členem Akademie výtvarných umění.[1]
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]


V roce 1728 se objevil ve Vídni, kde postupně portrétoval několik představitelů šlechty vídeňského dvora, proslavil se dvěma jezdeckými portréty prince Evžena Savojského v boji s Turky a při bitvě u Bělehradu roku 1717. Na skupinovém portrétu Francesca Solimeny Gundakar z Althannu představuje císaři Karlovi VI. inventář císařských sbírek umění z roku 1723 maloval hlavy císaře a hraběte Althanna. Dále portrétoval například Aloise Tomáše z Harrachu, Bedřicha Karla Schönborna.
Čtvrt století byl činný jako dvorní malíř rodiny císaře Karla VI. Habsburského, jeho manželky Alžběty Kristýny a po nich císařovny Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského. K raným dílům tohoto období patří Auerbachův autoportrét se skicou Alžběty Kristýny v Kunsthistorisches muzeu. Na jezdeckých portrétech spolupracoval s malířem koní Johannem Geogem Hamiltonem.[2]
Roku 1750 byl přijat za člena Akademie výtvarných umění ve Vídni.
Celkem namaloval asi čtyři desítky portrétů císaře, císařovny a jejich dětí. Mnohé z nich nejsou signované nebo jsou jen dílenskými replikami. Maloval také hostiny a bitevní scény.
Jeho syn Johann Karl Auerbach (nar. 1722) se stal rovněž malířem, ale neproslavil se.
Rakouské a německé sbírky
[editovat | editovat zdroj]Je zastoupen v několika rakouských sbírkách ve Vídni: dvorní lóže zimní jízdárny v Hofburgu (jezdecký portrét císaře Karla VI. na němž koně maloval Johann Georg de Hamilton), Rakouská národní galerie, Uměleckohistorické muzeum, Vojenské muzeum v Arsenalu, ve farním kostele sv. Josefa ve vídeňské čtvrti Margareten vytvořil 4 oltářní obrazy křestních patronů císařské rodiny), dále v císařských sálech klášterů, zámků i paláců, v Německu například v ermitáži starého zámku v Bayreuthu nebo v biskupské rezidenci ve Würzburku.
České sbírky
[editovat | editovat zdroj]- Císař Karel VI. ve zbroji, namalovaný na lehkém plátně s atlasovou vazbou má na rubu cechovní znak s dvouocasým českým lvem na červeném štítu, protože sloužil cechu pražských řezníků jako korouhev, která se nosila ve slavnostních průvodech. Je vystavena v expozici pražských řemesel na zámku ve Ctěnicích, patří do sbírky Muzea hl. m. Prahy.[3]
- Oficiální portrét Karla VI. (dílenská práce) je v Moravské galerii v Brně[4]
- Portrét neznámé šlechtičny, v obrazárně státního zámku v Duchcově[5]
- Protějškové portréty císařovny Marie Terezie a jejího manžela Františka Lotrinského v zámecké galerii ve Valticích
- Portrét císařovny Marie Terezie s dvouletým, šavlí ozbrojeným synkem Josefem II. v uherské uniformě a protějškový portrét Františka Lotrinského z roku 1743 jsou v Tereziánském sále Břevnovského kláštera [6], a v dalších reprezentačních prostorech.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BLKÖ:Auerbach, Johann Gottfried – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. (německy)
- ↑ [1]
- ↑ https://www.ceskatelevize.cz/porady/10116288835-z-metropole/214411058230020/cast/328412/
- ↑ Moravská galerie: portrét Karla VI.. sbirky.moravska-galerie.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-31.
- ↑ Duchcovská obrazárna
- ↑ Dana Stehlíková, Břevnovský klášter a okolí. Praha 1998, obrázek s. 23
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Gottfried Auerbach na Wikimedia Commons - Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreich, erster Teil - Wien 1856