Johann Fridrich Eosander von Göthe
Johann Fridrich Eosander von Göthe | |
---|---|
Johann Fridrich Eosander von Göthe | |
Rodné jméno | Johann Friedrich Nilsson Eosander |
Narození | 24. srpna 1669 Stralsund Prusko |
Úmrtí | 22. května 1728 (ve věku 58 let) Drážďany Sasko |
Povolání | architekt, stavitel, voják |
Rodiče | Nils Eosander |
Významná díla | Zámek Charlottenburg |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Johann Fridrich Eosander von Göthe (24. srpna 1669 Stralsund - 22. května 1728 Drážďany) byl švédsko-německý stavitel a voják švédské armády, povýšený do švédského šlechtického stavu s predikátem von Göthe. Jeho hlavními díly jsou dostavba pruského královského zámku v Berlíně a zámek Charlottenburg ve stylu římského baroka.
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]Jeho otec Nils Israel Eosanders zásoboval proviantem armádu ve švédském západním Pomořansku, matka Gertrud Warnecke († 1679 ve Šlesvicku), byla dcerou pruského úředníka. V roce 1674 otec vstoupil do služeb vévody Christiana Albrechta Gottorfa ze Šlesvicka-Holštýnska. Rodina pak žila v Kielu a ve Šlesvicku, následovala vévodu do exilu v Hamburku a v roce 1683 do švédské Rigy.
Tam se začal Johann Friedrich Eosander učit vojenskému fortifikačnímu stavitelství a vstoupil do armády. V roce 1690 se stal švédským poručíkem a zúčastnil se tažení proti Francii. Jako stavební inženýr ve Štětíně v letech 1694 až 1696 postavil v nedalekém Kabelwischu svoji první budovu, panské sídlo guvernéra hraběte Nilse Bielkeho. V roce 1697 Eosander odešel do Stockholmu a odtud pravděpodobně na přímluvu Nikodéma Tessina nebo Bielkeho v roce 1698 k braniborskému kurfiřtovi Fridrichovi III. Ten si ho najal jako stavebního inženýra s vojenskou hodností kapitána v únoru 1699 a v témže roce ho jmenoval dvorním architektem. Usiloval o úřad pruského krále. Obklopil se talentovanými umělci k vybudování prestižní budovy královské rezidence v Berlíně. Nejprve pověřil Eosandera rekonstrukcí paláce a parku v Oranienburgu. V roce 1700 ho poslal na několik měsíců na studijní cestu do Říma a Paříže, po té Eosander navrhl adaptaci kostela v paláci v Königsbergu pro korunovační obřad Fridricha I. v lednu 1701.
Jako stavitel pracoval Eosander v Berlíně současně s Andreasem Schlüterem, předním architektem královského paláce v Berlíně až do Schlüterova odvolání. Podle Eosanderových plánů byl v Berlíně rozšířen barokní palác Charlottenburg (1701–1713). Jeho pozdně barokní styl má určitou příbuznost s Filippem Juvarrou. Eosander má stejný sklon ke klasicismu a opouští barokní patos. Vnitřní výzdoba paláce v Charlottenburgu svědčí o severské strohosti. Od roku 1701 navrhl Eosander pro Fridricha I.Jantarovou komnatu, původně určenou do paláce v Charlottenburgu, ale již v roce 1716 darovanou ruskému carovi Petru Velikému. Jantarová komnata našla své místo až v roce 1755 v paláci Kateřiny Veliké Carskoje selo u Petrohradu. Eosander také navrhl první radnici v Charlottenburgu a malý palác Monbijou.
Po smrti Sofie Charlotty v roce 1705 jej Fridrich I. pověřil urbanistickým konceptem nově založeného města Charlottenburg. V roce 1707 nahradil Schlütera ve funkci stavbyvedoucího zámku v Berlíně. Na druhém nádvoří přistavěl trojosý reprezentační portál vchodu podle vzoru vítězného oblouku Septimia Severa v Římě. August Stüler a Albert Dietrich Schadow tam později doplnili kupoli. Eosander se také podílel na designu interiérů berlínského paláce, kde navrhl stříbrný bufet v rytířském sále a výzdobu obrazárny v Schlüterově zahradním křídle.
V roce 1713 se v Berlíně oženil s Marií Charlottou Merianovou (1691–1753), dcerou pruského tajného rady Carla Gustava Meriana († 1707) a neteří známého vydavatele grafiky a kartografie Matthäuse Meriana mladšího. Manželé měli čtyři nebo pět dětí. Po smrti pruského krále Fridricha I. Eosander rezignoval, vstoupil do švédských služeb a král Karel XII. ho povýšil na barona von Göthe. V roce 1715/1716 Prusové obléhali Stralsund, po kapitulaci strralsundské pevnosti byl roku 1715 Eosander zajat a propuštěn na čestné slovo do Frankfurtu nad Mohanem, rodného města jeho manželky. Tam vedl tak rozmařilý život, že přivedl ke krachu i Merianovo nakladatelství.
Na přímluvu von Bessera pak Eosander vstoupil do služeb Augusta Silného v Sasku. V letech 1724 až 1726 postavil na Labi severozápadně od Drážďan barokní zámek Übigau pro Jakoba Heinricha von Flemming. Bylo to Eosanderovo poslední dílo před smrtí.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Friedrich Eosander von Göthe na německé Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- heslo Eosander, in: Neue deutsche Biographie, svazek 4, Duncker & Humblot, Berlin 1959, ISBN 3-428-00185-0, s. 545, dostupné online [1]
- Carl Eduard Geppert: Chronik von Berlin von Entstehung der Stadt an bis heute 1, S.383ff.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Fridrich Eosander von Göthe na Wikimedia Commons