Johann Ender

Johann Ender
Johann Ender
	Portrét, rytina Fr.X.Stöbera podle kresby Eduarda Enderaa (1840)
Narození	24. ledna 1793; Vídeň, ; Rakouské císařství
Úmrtí	16. března 1854 (ve věku 61 let); Vídeň, ; Rakouské císařství
Místo pohřbení	Vídeň-Matzleinsdorf
Alma mater	Akademie výtvarných umění Vídeň
Povolání	malíř, grafik ilustrátor
Zaměstnavatel	Akademie výtvarných umění ve Vídni
Děti	Eduard Ender
Příbuzní	Thomas Ender (bratr); Eduard Ender (syn)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Ender (24. ledna 1793, Vídeň – 16. března 1854, Vídeň) byl rakouský malíř-portrétista a rytec období klasicismu a biedermeieru.

Život a tvorba[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn obchodníka a dvojče s bratrem Thomasem. Ve 14 letech oba vstoupili na studia malířství a kresby na Akademii ve Vídni. Johann studoval v letech 1810–1818 u profesorů Maurera, Fügera a Cauciga. Absolvoval historickou kompozicí Smrt Marca Aurelia, za niž získal Římskou cenu. V roce 1818 ho hrabě Štěpán Széchenyi pozval ke společné cestě do Řecka a Orientu. V roce 1826 pobýval na Akademii umění v Římě a téhož roku si ve Vídni otevřel vlastní ateliér portrétní malby. Jeho klientelu tvořila rakouská a uherská dvorská šlechta i členové panovnický rodin rakouských Habsburků, nebo budoucího portugalského krále Michala I.

Později vyučoval malířství na Akademii ve Vídni. Jedinou nástěnnou malbu vytvořil v letech 1850-1854 pro císařskou kapli sv. Kříže ve Svatoštěpánském dómu ve Vídni.

Věnoval se také ilustracím historických knih, byl hlavním ilustrátorem rakouské edice knih Dějiny Řeků a Římanů. Jeho obrazy nebo kresby často převáděl do mědirytin nebo ocelorytin rytec Franz Xaver Stöber. Malířem byl také Johannův bratr-dvojče Thomas Ender a syn Eduard Ender (1822–1883).

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Juliana Festeticsová (1817)
Štěpán Széchenyi (1818)
Žena u psacího stolku (1820)
Dorotea Ficquelmont-Tiesenhausen (1820)
Josef Dessewffy (kolem 1820)
Ferenc Széchényi (1823)
Michal Portugalský (1827)
August Potocki (1829)
György Károlyi (1830)
Klaudina Rhédey-Hohenstein (1830)
Ze stínu do světla (1831)
Freska v kapli Svatoštěpánského dómu ve Vídni (1850–1852)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Ender na Wikimedia Commons

Constantin von Wurzbach: Johann Ender in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich (BLKÖ). 3., Wien 1858, s. 145
Johann Ender in: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). 4, Lipsko 1876, s.
Rakouská encyklopedie aeiou