Joaquín Gaztambide

Joaquín Gaztambide
Joaquín Gaztambide
Základní informace
Rodné jméno	Joaquín Romualdo Gaztambide y Garbayo
Narození	7. února 1822; Tudela, provincie Navarra
Původ	španělský
Úmrtí	18. března 1870; Madrid
Příčina úmrtí	choroba jater
Žánry	klasická hudba, opereta
Povolání	hudební skladatel
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joaquín Romualdo Gaztambide y Garbayo (7. února 1822 Tudela – 18. března 1870 Madrid) byl španělský skladatel devatenáctého století, známý pro své zarzuely.

Život

Narodil se v Tudele, ve španělské provincii Navarra 7. února 1822. Hudbu studoval nejprve ve svém rodném městě a později v Pamploně u José Guelbenziho a Mariana Garcíi. V Pamploně také hrál na kontrabas v divadelním orchestru. V roce 1842 vstoupil na madridskou konzervatoř, kde studoval hru na klavír u Pedra Albénize a kompozici u Ramona Carnicera. Přestože byl vynikajícím klavíristou nenastoupil dráhu klavírního virtuóza, ale dále se živil jako kontrabasista v několika divadlech.

V roce 1845 se stal sbormistrem v divadle Teatro de la Cruz. O dva roky později odcestoval se skupinou herců a tanečníků do Paříže jako dirigent. Turné však nebylo příliš úspěšné. Vrátil se do Madridu v roce 1849 a stal se hudebním ředitelem divadla Teatro Español, kde dirigoval i symfonické koncerty, mimo jiné koncerty slavného houslisty Antonia Bazziniho.

Ačkoliv komponoval i klavírní a orchestrální hudbu, maximum energie věnoval hnutí za obnovu španělských národních tradic. Ještě téhož roku uvedl svou první úspěšnou zarzuelu La mensajera. Společně se skupinou podobně smýšlejících spisovatelů a skladatelů, mezi nimiž byli Francisco Asenjo Barbieri, Cristóbal Oudrid, Rafael Hernando a José Inzenga, otevřeli v opuštěném divadle Teatro del Circo scénu, která uváděla výhradně zarzuely. V roce 1856 se stal dirigentem a skladatelem v nově otevřeném divadle Teatro de la Zarzuela. V letech 1860–1862 řídil operní představení a první velké koncerty symfonické hudby ve Španělsku organizované společností Sociedad Artístico Musical de Socorros Mutuos, kterou v červnu roku 1860 založili Francisco Asenjo Barbieri a Fernando Monasterio del Castillo.

V roce 1865 řídil v madridském divadle Teatro de los Campos Eliseos jedno z prvních uvedení děl Richarda Wagnera ve Španělsku. V roce 1868 se stal předsedou Sociedad de Conciertos de Madrid, která uvedla španělskou premiéru opery Tannhäuser. V témže roce se vypravil na Kubu a do Mexika se svou vlastní operní společností. Zájezd úspěšný nebyl. Skladatel utrpěl velké finanční ztráty a vrátil se s podlomeným zdravím. Zemřel v důsledku závažného onemocnění jater krátce po příjezdu do Madridu 18. března 1870 ve věku 48 let.

Dílo

Un alijo en Sevilla (José Olona, 1846 Madrid)
La mensajera (Luis Olona, 1849 Madrid)
A última hora (J. Olona, 1850 Madrid)
Las señas del archiduque (Ceferino Suárez Bravo, 1850 Madrid)
Escenas en Chamberí (J. Olona, 1850 Madrid) (spoluautoři Barbieri, Hernando, Oudrid)
La picaresca (Carlos García Doncel a Eusebio Asquerino, 1851 Madrid, spoluautor Barbieri)
Al amanecer (Mariano Pina, 1851 Madrid)
Tribulaciones (Tomás Rodríguez Rubí, 1851 Madrid)
Por seguir a una mujer (L. Olona, 1851 Madrid, spoluautoři Barbieri, Hernando a další)
El sueño de una noche de verano (Patricio de la Escosura, 1852 Madrid)
El estreno de una artista (Ventura de la Vega, 1852 Madrid)
El secreto de la reina (L. Olona, 1852 Madrid, spoluautoři Hernando a Castallanos)
El valle de Andorra (L. Olona, 1852 Madrid)
La cotorra (L. Olona, 1853 Madrid)
Don Simplicio Bobadilla (Manuel a Victorino Tamayo, 1853 Madrid, spoluautoři Barbieri, Hernando a Inzenga)
La cisterna encantanda (de la Vega, 1853 Madrid)
El hijo de familia (El lancero voluntario, L. Olona, 1853 Madrid, spoluautoři Oudrid a E. Arrieta)
Scénická hudba ke hře Jaime el Barbudo Sixto Cámara (1853 Madrid)
Un día de reinado (Reinar un día, Antonio García Gutiérrez a L. Olona, 1854 Madrid, spoluautoři Barbieri, Inzenga a Oudrid)
Catalina (L. Olona, 1854 Madrid)
Estebanillo Peralta (de la Vega, 1855 Madrid, spoluautor Oudrid)
Los comuneros (Adelardo López de Ayala, 1855 Madrid)
El sargento Federico (L. Olona, 1855 Madrid, spoluautor Barbieri)
El amor y el almuerzo (L. Olona, 1856 Madrid)
Entre dos aguas (Antonio Hurtado, 1856 Madrid, spoluautor Barbieri)
La zarzuela (L. Olona a Hurtado, 1856 Madrid, spoluautoři Arrieta a Barbieri)
Cuando ahorcaron a Quevedo (L. Eguílaz, 1857 Madrid, spoluautor Caballero)
El lancero (Francisco Camprodón, 1857 Madrid)
Los magyares (L. Olona, 1857 Madrid)
Amar sin conocer (L. Olona, 1858 Madrid, spoluautor Barbieri)
Casado y soltero (L. Olona, 1858 Madrid)
Un pleito (Camprodón, 1858 Madrid)
El juramento (L. Olona, 1858 Madrid)
Un viaje aerostático (Javier Ramírez, 1859 Madrid, spoluautor Oudrid)
La hija del pueblo (Emilio Álvarez, 1859 Madrid)
El diablo las carga (Camprodón, 1860 Madrid)
Una vieja (Camprodón, 1860 Madrid)
Anarquía conyugal (Jacinto Octavio Picón, 1861 Madrid)
Una niña (Camprodón, 1861 Madrid)
La edad en la boca (Narciso Serra, 1861 Madrid)
Una historia en un mesón (Narciso Serra, 1861 Madrid)
Del palacio a la taberna (Camprodón, 1861 Madrid)
¡En las astas del toro! (Carlos Frontaura, 1862 Madrid)
Las hijas de Eva (Luis Mariano de Larra, 1862 Madrid)
Matilde y Malek-Adel (Frontaura, 1863 Madrid, spoluautor Oudrid)
La conquista de (Larra, 1863 Madrid)
Antes del baile, en el baile y después del baile (Manuel del Palacio a Álvarez, 1864 Madrid)
Los caballeros de la Tortuga (Eusebio Blasco, 1867 Madrid)
La varita de virtudes (Larra, 1868 Madrid)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Joaquín Gaztambide na Wikimedia Commons
Volně přístupné partitury děl od Joaquina Gaztambide v projektu IMSLP
Životopis en
Životopis es
Životopis es
Seznam jevištních děl
Digitalizovaná libreta Gaztambideho oper