Joachim Camerarius mladší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Joachim Camerarius mladší
Portrét, Bartolomaeus Kilian (1650-)
Portrét, Bartolomaeus Kilian (1650-)
Rodné jménoJoachim
Narození6. listopad 1534
Norimberk
BavorskoBavorsko Bavorsko
Úmrtíříjna 1598
Norimberk
BavorskoBavorsko Bavorsko
Místo pohřbeníNorimberk
BydlištěNorimberk
Národnostněmecká
Vzdělánímedicína
Alma materWittenberg, Lipsko, Padova, Bologna
Povolánílékař a přírodovědec
Nábož. vyznáníluterán
Manžel(ka)Justina; Maria; Uršula
DětiLudwig, Christoph (synové)
RodičeJoachim Camerarius starší (otec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joachim Camerarius (latinsky Ioachimus Camerarius , česky Jáchym Komorník mladší) (6. listopadu 1534 Norimberk11. října 1598 Norimberk) byl německý lékař, botanik, zoolog, latinský humanista a pedagog, který se proslavil emblematikou.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako první syn bavorského humanisty z Bamberku Joachima Cameraria staršího (1500–1574) a Anny, dcery norimberských patricijů Truchsassů z Grünbergu.[1]. Otec patřil k předním německým intelektuálům šestnáctého století a stýkal se mnoha osobnostmi německé reformace, například s Filipem Melanchtonem nebo lékařem Johannem Krafftem z Krafftheimu.

Po studiích filozofie a přírodních věd na univerzitách ve Wittenbergu a v Lipsku se Camerarius pod Krafftovým vlivem vydal studovat lékařství na univerzitě v Padově a v roce 1562 získal doktorát medicíny na univerzitě v Bologni. Vrátil se do Norimberka a zahájil lékařskou praxi. V roce 1592 norimberská městská rada zřídila lékařské Collegium Medicum. Camerarius tam vyučoval a byl děkanem této lékařské fakulty až do své smrti. Věnoval se také botanice, chemii a farmacii, vydal svůj herbář a v době morové epidemie sestavil vlastní lék.

Jako vědecké téma po celý život zkoumal emblematiku, sbíral a pro zájemce vytvářel nové osobní emblémy, v nichž kombinoval svou zálibu v botanice, zoologii a filozofii. Symboly čerpal z antické literatury, zejména z Plinia, z bible, Ezopových bajek a starší emblematické literatury.

Stýkal se osobně nebo vedl korespondenci s takovými osobnostmi, jako byl švýcarský literát Gaspard Bauhin, vlámský botanik Carolus Clusius, benátský lékař a botanik Prosper Alpinus, teolog Thomas Erastus, mohučský arcibiskup Daniel Brendel z Homburgu nebo švýcarský lékař a přírodovědec Konrad Gessner.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Joachim byl třikrát ženat, s první manželkou Justinou Bernbeckovou měl syna Joachima, pozdějšího norimberského lékaře. S Marií Rummelovou z Lonerfeldu měl syna Filipa a dceru, kteří zemřeli a syny Ludvíka a Kryštofa. Potřetí se oženil s vdovou Uršulou Tiliovou. Zemřel v Norimberku, pro náhrobek si sestavil vlastní epitaf.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Titulní list emblematiky, vydání z roku 1604
Emblém XIV.Krásné je to, co je užitečné (truhla, ne jednorožec). Vydání z roku 1604
Pásovec v emblémech čtvernožců, vydání z roku 1595)

Herbáře vydal dva, v prvním popsal význam rostlin v medicíně, v druhém jen doplnil svůj komentář k Herbáři Petra Matthioliho.

  • Hortus medicus et philosophicus. Frankfurt am Main 1588.[2]
  • Kreutterbuch deß hochgelehrten unnd weitberühmten Herrn D. Petri Andreae Matthioli : jetzt widerumb mit viel schönen neuwen Figuren, auch nützlichen Artzeneyen, und andern guten Stücken, zum andern mal auß sonderm Fleiß gemehret und verfertigt. Franckfort am Mayn: [Johann Feyerabend für Peter Fischer & Heinrich Tack], 1590[3]

Tři knihy emblémů jsou stěžejním Camerariovým dílem. V první emblematicko-zoologické příručce se zabýval významem čtvernohých zvířat, s důrazem na exotické druhy, které do emblematiky uvedl jako první (například pásovce, dikobraza nebo krokodýla). Dále se věnoval emblematickému významu ptáků a hmyzu. Další souborná a doplněná vydání s novými ilustracemi připravil Joachimův syn Ludwig a opakovaně tato díla s různými ilustracemi a v různých výborech vycházejí až do současnosti.

  • Symbolorum et emblematum ex re herbaria desumtorum centuria una collecta a Joachimo Camerario. Symbolorum et emblematum ex animalibus quadrupedibus desumtorum centuria altera collecta a Joachimo Camerario. Nürnberg 1595.
  • Symbolorum et emblematum ex volatilibus et insectis desumtorum centuria tertia collecta a Joachimo Camerario. Nürnberg 1590-1596.
  • Souborné vydání z roku 1604[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ioachimus Camerarius in: Melchior Adam, Vitae Germanorum medicorum. Frankfurt am Main 1620. www.uni-mannheim.de [online]. [cit. 2021-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-04-05. 
  2. online
  3. dostupné online
  4. online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Karel Černý, Petr Svobodný: Historia, medicina, cultura, sborník k dějinám medicíny. Karolinum Praha 2006; ISBN 80-246-1099-X
  • Hugh Chisholm (editor): Camerarius, Joachim (botanist). In:Encyclopædia Britannica. 5.vydání (11.). Cambridge University Press 1911,
  • Melchior Adam: Vitae Germanorum medicorum. Frankfurt am Main 1620, online, s. 344-354 (latinsky)
  • Karl Enenkel: Camerarius’s Quadrupeds (1595): A Plinius Emblematicus as a Mirror of Princes. In: Emblems and the Natural World. Brill Haag-Leiden-Paderborn 2017, ISBN 978-90-04-34707-6, s. 91-148.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]