Jo Nesbø

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jo Nesbø
Jo Nesbø v roce 2007
Jo Nesbø v roce 2007
Narození 29. března 1960 (56 let)
Oslo
Povolání romanopisec, spisovatel, novinář, autor dětské literatury a fotbalista
Žánr detektivka
Ocenění Rivertonova cena (1997)
Skleněný klíč (1998)
Cena norských knihkupců (2000)
Mads Wiel Nygaards legat (2002)
Den norske leserprisen (2007 a 2008)
… více na Wikidatech
Příbuzní bratr Knut Nesbø
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jo Nesbø [ˈju ˈnɛsbø] IPA (* 29. března 1960, Oslo) je současný norský spisovatel a hudebník.

Původně vystudoval ekonomiku a finanční analytiku. Zpočátku pracoval jako novinář, makléř a taxikář.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Oslu v rodině knihovnice, otec byl vášnivým čtenářem a vypravěčem. Má dva bratry. Mladého Joa ovšem nejvíce zajímal fotbal – působil v klubu Molde FK a chtěl se stát profesionálním hráčem ve stáji britských Tottenham Hotspur. Po natržení kolenního vaziva se svých plánů musel vzdát a začal intenzivně pracovat na svém vzdělání. Vystudoval ekonomii na Norges Handelshøyskole v Bergenu, stal se z něj burzovní makléř a později i finanční analytik v největší makléřské společnosti v Norsku. To bylo jeho denní zaměstnání, v noci nechával promlouvat divočejší stránku své osobnosti. Jeho další zálibou byla rocková hudba – věnoval se hře na kytaru a skládání písní v několika nepříliš úspěšných formacích. Potom s mladším bratrem Knutem založili vlastní skupinu a Di Derre se stali idoly norské rockové scény s rekordním počtem prodaných alb a až 180 odehranými koncerty ročně.

Když už tenhle rytmus nemohl déle zvládat, odletěl na několik měsíců do Austrálie. Zároveň dostal nabídku napsat zápisky z turné kapely, on si však zvolil úplně jiný žánr. Naplno se začal psaní románů věnovat v roce 1997 po smrti svého otce, kdy si uvědomil, že chce do konce svého života stihnout napsat román.[1]

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

Harry Hole[editovat | editovat zdroj]

Jeho literární kariéru odstartoval kriminální román Flaggermusmannen (Netopýří muž / Netopýr) z roku 1997. Jde o první detektivku, v níž vystupuje osobitý kriminalista Harry Hole. Kniha zaznamenala okamžitý úspěch a svému autorovi vynesla cenu Rivertonprisen, kterou uděluje Klub Riverton za nejlepší literární nebo dramatické počiny s kriminální tematikou. Dále obdržel Skleněný klíč, skandinávskou cenu za nejlepší kriminální román.

Inspirací pro vytvoření zasmušilého kriminalisty Harryho Holea byla díla amerických autorů tzv. „drsné školy“, Raymonda Chandlera a Dashiella Hammetta.

„Našel jsem místo, v kterém je Harry Hole nejvíce zranitelný, a začal jsem vrtat.“

Detektiv z Osla je prototypem drsného chlapíka, který se snaží porozumět zlu a vymýtit zločin ve všech jeho podobách. Není schopen respektu vůči žádné autoritě a na vlastní pěst svádí boje se sadisty, kriminálníky i studeným severským počasím. Jeho Achillovou patou je alkohol – i když mu občas poskytne momenty útěchy, většinou kvůli němu klesá ještě hlouběji do propasti zoufalství. Bolest duše a těla je pro Harryho jakousi očistou, která jemu i jeho autorovi pomáhá překonávat své hranice. Hrdinovou oblíbenou kombinací antidepresiv, je bourbon Jim Beam a cigarety značky Camel. Romány s Harrym Holem jsou charakteristické výraznou mírou násilí – prezentují mužský svět, ve kterém se ženy objevují především v roli obětí nebo tajemných hrdinek v ohrožení. Hrdinovou vyvolenou ženou je Ráchel Faukeová, která se objevuje poprvé ve třetím dílu a její vztah s Harrym prochází v jednotlivých dílech mnoha těžkými zkouškami. Ráchel má z předchozího vztahu syna Olega, který považuje Harryho za svého náhradního otce.

Po Netopýrovi následovaly další knihy s Harrym Holem v hlavní roli: 1998 Kakerlakkene (Švábi), 2000 Rødstrupe (Červenka nese smrt), 2002 Sorgenfri (Bezstarostná, česky jako Nemesis), 2003 Marekors (Pentagram), 2005 Frelseren (Spasitel), 2007 Snømannen (Sněhulák), 2009 Panserhjerte (Pancéřové srdce, česky jako Levhart), 2011 Gjenferd (Přízrak) a 2013 Politi (Policie).

Harry Hole ožívá také v podobě mluveného slova - audioknihy čte mistrně Hynek Čermák.

Na rok 2017 je naplánovaná premiéra filmu podle knihy Sněhulák a Harryho Holeho zde ztvární irský herec Michael Fassbender.

Další díla[editovat | editovat zdroj]

Po sedmi románech s Harrym Holem si vzal Nesbø načas volno a v roce 2008 napsal svižný thriller Lovci hlav (Hodejegerne). Zužitkoval v něm své zkušenosti z let strávených ve světě finančních analytiků, který vykreslil s mistrnou dávkou černého humoru. Hlavní postavou je Roger Brown – lovec mozků – jenž je nucen přivydělávat si krádežemi uměleckých děl. V Norsku vznikla stejnojmenná filmová adaptace, která měla premiéru v roce 2011. Lovci hlav vyšly také jako audiokniha, kterou načetl Filip Švarc. Výrazný úspěch zaznamenala také kniha Syn z roku 2012. Kniha pojednává o mladém vězni jménem Sonny Lofthus, který uteče z vězení a vydává se na krvavou pomstu mafii, která přinutila k sebevraždě jeho otce. Další knihy jsou například Krev na Sněhu a její volnější pokračování s názvem Půlnoční Slunce, oba vydané v roce 2015.

Metoda psaní[editovat | editovat zdroj]

Jeho metoda psaní zahrnuje několikaměsíční cesty po světě a dlouhý proces plánování. Aby příběh působil autenticky, musí podle něj vzejít z intenzivní přípravy a důsledného sběru materiálu. „Dopřeji si tolik přípravy, kolik je možné – tvorbou námětu a synopse strávím více času než psaním samotné knihy. Je velmi důležité probouzet se každé ráno a věřit svému příběhu. Mou jedinou úlohou při psaní knihy je nezničit ho.“

Díla pro děti[editovat | editovat zdroj]

Kromě detektivek píše i humorné knihy pro děti věnované své dceři. V úspěšné sérii vystupuje dvojice kamarádů a excentrický profesor Doktor Proktor, čekající na svůj velký objev: 2007 Doktor Proktors prompepulver (Doktor Proktor a prdící prášek), 2008 Doktor Proktors tidsbadekar (Doktor Proktor a vana času), 2010 Doktor Proktor og verdens undergang, kanskje (Doktor Proktor a konec světa. Možná... ) a 2012 Doktor Proktor og det store Gullrøveriet (Doktor Proktor a velká loupež zlata).

Hlasem dětských Nesbøvek je prozatím ve třech vydaných audioknihách David Novotný.

Prodávanost a překlady[editovat | editovat zdroj]

Jeho knihy byly přeloženy do 35 jazyků a vyšly ve 140 zemích světa.[2] Jen ve čtyřapůlmilionovém Norsku se jich na začátku roku 2011 prodalo jeden a půl milionu.[2] Do října 2015 bylo prodáno celosvětově 23 milionů výtisků, z toho 3 miliony v Norsku.[3]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Knihy, kde je hlavní hrdina detektiv Harry Hole[editovat | editovat zdroj]

Doktor Proktor (knihy pro děti)[editovat | editovat zdroj]

  • 2007 – Doktor Proktors prompepulver (Doktor Proktor a prdicí prášek), česká audiokniha (OneHotBook, EAN: 8594169480251)
  • 2008 – Doktor Proktors tidsbadekar (Doktor Proktor a vana času), česká audiokniha (OneHotBook, EAN: 8594169480466)
  • 2010 – Doktor Proktor og verdens undergang. Kanskje. (Doktor Proktor a konec světa. Možná... ), česká audiokniha (OneHotBook, EAN: 8594169480619)
  • 2012 – Doktor Proktor og det store Gullrøveriet (Doktor Proktor a velká loupež zlata)

Samostatné knihy[editovat | editovat zdroj]

  • 1999 – Stemmer fra Balkan/Atten dager i mai, společně s Espen Søbye, dokument
  • 2001 – Karusellmusikk, krátké povídky
  • 2007 – Det hvite hotellet
  • 2008 – Hodejegerne (Lovci hlav), česky 2011 (Kniha Zlín, ISBN 978-80-87497-50-0), česká audiokniha 2013 (OneHotBook, EAN: 8594169480114), zfilmováno
  • 2012 – Sønnen (Syn), česky 2015, bude zfilmováno, česká audiokniha (OneHotBook, EAN: 8594169480749)

Zvláštnosti jména v češtině[editovat | editovat zdroj]

Velmi časté téma v internetových diskusích se týká nezvyklého, ale „správného“ skloňování norského jména a příjmení (v Česku populárního) spisovatele v českém jazyce:[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. článek Jo Nesbø na webu sevt.cz
  2. a b článek Nesbø, Jo na webu iliteratura.cz
  3. ZELINKOVÁ, Lucie. Recenze: Jo Nesbø ubral na brutalitě a mění detektivky za thriller hnaný pomstou. Aktuálně.cz [online]. 2015-10-23 [cit. 2015-10-26]. Dostupné online.  
  4. http://www.jonesbo.cz/#!jo-nesbo/cadp

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]