João Cabral de Melo Neto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
João Cabral de Melo Neto
Narození9. ledna 1920
Recife
Brazílie Brazílie
Úmrtí9. října 1999 (ve věku 79 let)
Rio de Janeiro
Brazílie Brazílie
Povoláníbásník, diplomat, spisovatel a dramatik
OceněníCamõesova cena (1990)
Neustadtská mezinárodní cena za literaturu (1992)
Řád za kulturní zásluhy (2010)
Cena želvy za literaturu
velkokříž Vojenského řádu Kristova
… více na Wikidatech
ChoťMarly de Oliveira (1986–1999)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

João Cabral de Melo Neto (9. ledna 1920, Recife9. října 1999, Rio de Janeiro) byl brazilský spisovatel. V roce 1990, jako druhý autor v historii, obdržel Camõesovu cenu, nejprestižnější ocenění pro autory píšící v portugalském jazyce. V roce 1992 získal Mezinárodní literární cenu Neustadt.

V roce 1942 vydal svou první sbírku básní Pedra do sono, která měla blízko k surrealismu a kubismu. Ve druhé sbírce z roku 1945 (O engenheiro) však razantně změnil styl, což z něj učinilo lídra tzv. Generace roku 45, pro niž se stala typická poezie strohá, věcná, přímočará, nezdobná. V roce 1945 se rovněž stal diplomatem a sloužil na brazilských ambasádách na čtyřech kontinentech až do odchodu do důchodu v roce 1990. Dlouhou dobu působil především ve Španělsku, kde se spřátelil s malíři Joanem Miró a Antoni Tàpiesem.[1]

K nejslavnějším z jeho třiceti sbírek veršů patří Morte e vida Severina z roku 1955. V roce 1994 oslepl a poezii přestal psát.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JOAO CABRAL DE MELO NETO. Encyclopædia Universalis [online]. [cit. 2019-05-08]. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. João Cabral de Melo Neto | Brazilian poet and diplomat. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]