Jizerskohorské pomníčky
Jizerskohorské pomníčky představují drobné památky na nejrůznější události (většinou neštěstí či nehody se špatným koncem) nejčastěji ve formě křížků, destiček, tesaných památek, kamenů či pomníků, které se nalézají v Jizerských horách, a to v jejich české i polské části. V Jizerských horách se takových pomníčků nachází neobyvkle velké množství, čímž se staly fenoménem této krajiny[1]
Významné pro zpopularizování jizerskohorských pomníčků a jejich historie bylo vydání Knihy o Jizerských horách od Miloslava Nevrlého v roce 1976. Hledání křížků a pomníčků se pro nejednoho milovníka Jizerských hor stalo doslova sběratelskou vášní. Dalšími badateli, kteří přispěli a přispívají k poznání pomníčků byly a jsou Emil Novák, Herbert Endler, Gerhard Kutnar a další. Opravou pomníčků se zabývá spolek Patron, založený původně roku 1980. Tento spolek vydává (od roku 1990) o pomníčcích čtvrtletník téhož jména.[2] Některé z pomníčků se nalézají na Matouschkově mapě Ještědských a Jizerských hor z roku 1927. Již roku 1925 vyšel o událostech spojených s pomníčky článek "Die Marterln im Isergebirge" Josefa A. Leubnera v 35. čísle ročenky Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské Hory. Německý název pro pomníčky je Marterln.[3]
Jizerskohorské pomníčky se nacházejí v české i polské části hor (a na Frýdlantsku), na české straně hor je pomníčků odedávna mnohem více.[4] Pomníčky lze rozdělit do několika skupin podle událostí, které jsou s nimi spojené: pomníčky lesnické a lovecké, dřevorubecké (včetně svažečů dřeva), pytlácké a pašerácké, vojenské, pomníčky obětí hor a neštěstí, horolezecké, spojené s náboženskou vírou (včetně drobných kaplí), pomníčky sebevrahů, pomníčky přepadení (včetně vražd) a pamětní místa. S proměnou doby v některých kategoriích (pašeráctví, svážení dřeva) již pomníčky nepříbývají, ale objevují se pomníčky motoristické, lyžařské a cyklistické.[5]
Nejstarším pomníčkem je památka Hanse Preusslera na polské straně hor ze 17. století, ze stejného století (alternativně z 18. století) pochází o něco mladší Klogertův kámen, který je tak zřejmě nejstarší památkou na české straně hor. Z 18. století pochází tzv. Mešní kámen.[6]
Významné a známé pomníčky[editovat | editovat zdroj]
- Bílá smrt
- Effenbergerův kříž pod Poledníkem
- Expedice Peru 1970
- Gackův pomníček
- Hennrichův kříž
- Hermannova smrt
- Klogertův kámen
- Körnerův kámen
- Krop-Seffův kříž
- Kříž Ořešník
- Malikův kříž
- Málkův kříž
- Melzerův pomník
- Mešní kámen
- Mützelův obrázek
- Památka Hanse Preusslera
- Památka sklářství Kristiánov
- Pomník kancléře Šámala
- Porscheho smrt
- Ruské kříže
- Stammelův kříž
- Streitův obrázek
- U zabitého mládence
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ NEVRLÝ, Miloslav aj. Připomínky zašlých časů: pomníčky Jizerských hor. Liberec: Jizersko-ještědský horský spolek, 2013. ISBN 978-80-87095-10-2. s. 7
- ↑ Připomínky zašlých časů: pomníčky Jizerských hor, s. 7, 8 a 12
- ↑ Připomínky zašlých časů: pomníčky Jizerských hor, s. 11
- ↑ Připomínky zašlých časů: pomníčky Jizerských hor, s. 10
- ↑ Připomínky zašlých časů: pomníčky Jizerských hor, s. 13
- ↑ Připomínky zašlých časů: pomníčky Jizerských hor, s. 129–130, 46 a 48, 98