Přeskočit na obsah

Jindřich Brunšvicko-Lüneburský (1468–1532)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jindřich Brunšvicko-Lüneburský
brunšvicko-lüneburský vévoda
Portrét
Narození15. září 1468
Úmrtí19. února 1532
Wienhausen
ManželkyMarkéta Saská
Anna von Campe
PotomciAnna Brunšvicko-Lüneburská
Alžběta Brunšvicko-Lüneburská
Ota I. Brunšvicko-Harburský
Arnošt I. Brunšvicko-Lüneburský
Apolonia Brunšvicko-Lüneburská
Anna Brunšvicko-Lüneburská
František Brunšvicko-Lüneburský
RodWelfové
OtecOta V. Brunšvicko-Lüneburský
MatkaAnna Nassavsko-Dillenburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Brunšvicko-Lüneburský (15. září 146819. února 1532, Wienhausen) byl v letech 1486 až 1520 brunšvicko-lüneburským vévodou.

Jindřich se narodil jako syn Oty V. Brunšvicko-Lüneburského a Anny Nasavsko-Dillenburské. V roce 1586 převzal moc od své matky, která vládla od smrti Jindřichova děda Fridricha Pobožného jako regentka. Jindřichova vláda byla poznamenána komplikacemi souvisejícími s Hildesheimským biskupským sporem. Jindřich byl na straně biskupa a proti šlechtě z Hildesheimu a Welfům z Brunšviku. V roce 1519 Jindřich zvítězil v bitvě u Soltau, ale zásah nově zvoleného císaře Karla V. proměnil vítězství dosažené na bojišti v porážku. Jindřich byl během voleb na straně Francouzů, a tak si vysloužil nepřátelství Karla V. Dva nejstarší Jindřichovi synové se stali regenty země a Jindřich odešel do exilu ke dvoru francouzského krále. Jindřich se vrátil v roce 1527, když v Lüneburgu začínala Reformace, a s pomocí odpůrců Reformace se pokusil získat kontrolu v zemi. Jeho pokus selhal, a tak se vrátil do Francie. Do své země se vrátil v roce 1530. Poslední dny strávil v knížecím domě v Lüneburgu, který mu dal jeho nejstarší syn. Po smrti první manželky Markéty Saské se nerovně oženil s Annou von Campe. Zemřel 19. února 1532 ve Wienhausenu ve věku 64 let. Pohřben byl v tamním klášteře.

Manželství a potomci

[editovat | editovat zdroj]

27. února 1487 se v Celle jako osmnáctiletý oženil s o rok mladší Markétou, nejmladší dcerou saského kurfiřta Arnošta. Manželé spolu měli sedm dětí:

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Magnus II. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Bernard I. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Kateřina Anhaltsko-Bernburská
 
 
Fridrich II. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Václav I. Saský
 
 
Markéta Saská
 
 
 
 
 
 
Cecílie z Carrary
 
 
Ota V. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Fridrich V. Norimberský
 
 
Fridrich I. Braniborský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Míšeňská
 
 
Magdaléna Braniborská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Bavorský
 
 
Alžběta Bavorská
 
 
 
 
 
 
Maddalena Visconti
 
Jindřich Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
Jan I. Nassavsko-Dillenburský
 
 
Engelbert I. Nassavský
 
 
 
 
 
 
Markéta van der Marck
 
 
Jan IV. Nassavsko-Siegenský
 
 
 
 
 
 
Jan III. van Polanen
 
 
Johana van Polanen
 
 
 
 
 
 
Odilie ze Salmu
 
 
Anna Nasavsko-Dillenburská
 
 
 
 
 
 
Godfried III. z Loonu a Heinsbergu
 
 
Jan II. z Loonu a Heinsbergu
 
 
 
 
 
 
Filipa z Jülichu
 
 
Marie z Loon-Heinsbergu
 
 
 
 
 
 
Ota I. ze Solms-Braunfels
 
 
Anna ze Solms-Braunfels
 
 
 
 
 
 
Anežka z Falkenstein-Münzenbergu
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henry the Middle, Duke of Brunswick-Lüneburg na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Fridrich II.
Znak z doby nástupu Brunšvicko-lüneburský vévoda
Lüneburský kníže

Jindřich
14861520
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Arnošt I. a Ota