Jiří Šindler (1938–2022)
| Jiří Šindler | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 4. března 1938 Brno |
| Úmrtí | 2. února 2022 (ve věku 83 let) Hradec Králové |
| Povolání | výtvarník, malíř, grafik, textilní výtvarník a ilustrátor |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jiří Šindler (4. března 1938 Brno-Královo Pole – 2. února 2022 Hradec Králové) byl český malíř, grafik a ilustrátor.
Život[editovat | editovat zdroj]
Autor, rodák z Brna, kde absolvoval obor čeština – výtvarná výchova[kde?] u prof. Bohdana Laciny, se do Hradce Králové dostal na umístěnku a zůstal mu věrný. V krajské galerii v Hradci Králové pracoval jako výtvarník. Postupně přešel do pozice profesionálního výtvarníka na tzv. volné noze.
Stal se také jedním ze zakládajících členů Unie výtvarných umělců v Hradci Králové.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Poprvé se jméno Jiřího Šindlera objevilo v roce 1959 na výstavě učitelů královéhradeckého okresu. Autor, rodák z Brna, kde absolvoval obor čeština – výtvarná výchova u prof. Bohdana Laciny, se do Hradce Králové dostal jako mnoho jiných na umístěnku a zůstal mu věrný. Následovaly skupinové výstavy mladých výtvarníků a to už Jiří Šindler pracoval v krajské galerii jako výtvarník. Postupně se jeho výtvarný názor vyhraňoval v různých oblastech volného i užitého umění – knižní ilustrace, bibliofilské tisky, ex libris, návrhy plastik do veřejného prostoru, mozaiky a art protisy. V této době postupně přešel do pozice profesionálního výtvarníka na tzv. volné noze. Stal se také jedním ze zakládajících členů Unie výtvarných umělců v Hradci Králové. Podařilo se mu upoutat přátele výtvarného umění osobitou syntézou romantizmu a poetického přístupu k realitě v moderní současné podobě, aniž by se podbízel líbivostí pojetí. V roce 1998 byl oceněn radou města Hradce Králové za přínos kulturnímu životu města cenou „Hradecká můza“, kterou několik let před tím pomáhal koncipovat. V r. 2000 mu v nakladatelství Garamon vyšla monografie, která shrnuje jeho vývoj za uplynulá léta.
Uspořádal více než stovku samostatných výstav doma i v zahraničí. Je zastoupen v soukromých sbírkách v Anglii, Rakousku, Německu, Švédsku, Švýcarsku, Francii a na Filipínách. Účastnil se výstav a bienále ex libris v Belgii, Polsku, Japonsku, Holandsku a na Slovensku
Témata obrazů jsou obecná: spojení snů s realitou, tajemství dálek, útočiště před světem násilí. A také zahrady, které tato témata propojují se světem čekajících dívek v bílém. Nevyhýbá se ani kompozicím, ve kterých dominují obrysy města ve kterém žije. Pomocí snových motivů dodává realitě nový rozměr.[zdroj?]
Významnější realizace do veřejných prostor[editovat | editovat zdroj]
- 1968 – restaurace Horal Harrachov – art protis
- 1971 – Čedok Liberec – art protis a plastika
- 1972 – Čedok Dunajská Streda – závěsná plastika
- 1973 – Čedok Prostějov – art protisy
- 1974 – Čedok Přerov – plastika
- 1974 – Bystré u poličky – fontána
- 1975 – pošta Labská Hradec Králové – mozaika
- 1975 – svatební síň Chlumec nad Cidlinou – art protis
- 1976 – hotel Hostinné – kovaná mříž
- 1976 – ZDŠ Pouchov Hradec Králové – fontána
- 1977 – svatební síň Rychnov nad Kněžnou – art protis
- 1979 – Povodí Labe Hradec Králové – art protisy
- 1980 – Obchodní středisko Jevíčko – mozaiky
- 1982 – Jídelna Benecko – mozaika
- 1985 – Škola v přírodě Světlá nad Sázavou – mozaika
- 1987 – ČSPLO Děčín – mozaika
- 1990 – ČSPLO Chvaletice – mozaika
- 1991–93 – ČSPLO Magdeburg – mozaika, gobelín, obrazy
Bibliofilské tisky[editovat | editovat zdroj]
- Ray Bradbury – Marťanská kronika 1972
- E. A. Poe – Povídky, cyklus – 1972
- J. L. Borges – Artefakty – 1973
- J. A. Rimbaud – Opilý koráb – 1974
- W. Shakespeare – Motivy – cyklus leptů – 1979
- E. A. Poe – Básně – lepty – 1983
- J. Prévert – Je-li život náhrdelník – 1989
- J. Šindler – Les – cyklus 12 leptů ex libris – 1991
- j. Šindler – Mozarteana – 7 leptů – 1991
- Ch. Baudelaire – Květy zla – soubor leptů – 1997
- J. Šindler – Hradec Králové – soubor leptů - 1998
- J. Šindler – Hradec Králové – soubor leptů - 2000
- J. Šindler – Hradec Králové – soubor leptů – 2006
- F. Halas – Mladé ženy – soubor leptů - 2009
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
V roce 1998 byl oceněn radou města Hradce Králové za přínos kulturnímu životu města cenou „Hradecká můza“, kterou několik let před tím pomáhal koncipovat.[1] V r. 2000 mu v nakladatelství Garamon vyšla monografie, která shrnuje jeho vývoj za uplynulá léta.
Citát[editovat | editovat zdroj]
| „ | Obraz zahrady je odvěkou součástí lidského mýtu – od rajské zahrady, zahrady antických bájí, přes zahrady pohádek tisíce a jedné noci, až k Trnkově zahradě dětství tvoří motiv zahrady magiky přitažlivou verzi přírody, vytvořenou člověkem a přesto tajemnou, žijící si vlastním životem, v níž se může odehrát vše. Doslova vše. Až k zahradám ticha, kde člověk nachází spojení se zemí. | “ |
| — Jiří Šindler[2] | ||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Uznávaný výtvarník Jiří Šindler vystavuje ve Východočeském divadle v Pardubicích. Hradecký deník [online]. 2018-03-13. Dostupné online.
- ↑ Projděte se zahradami Jiřího Šindlera [online]. Vysoké Mýto, 2016-09-22. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Šindler na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Šindler (1938–2022)
- Jiří Šindler Archivováno 22. 1. 2022 na Wayback Machine. na magic-exlibris.webgarden.cz
