Jevonsův paradox

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Jevonsův paradox ([ˈdʒɛvənz] IPA, někdy Jevonsův efekt) je v ekonomii jev, kdy technologický pokrok přinášející větší efektivitu při využívání určitého zdroje paradoxně zvyšuje spotřebu tohoto zdroje kvůli větší poptávce (místo očekávaného poklesu spotřeby)[1]. Jevonsův paradox je zřejmě největším paradoxem environmentální ekonomie[2]. Přesto vlády a environmentalisté stále všeobecně předpokládají, že zvýšená efektivita povede k poklesu využívání zdrojů ignorujíce možnost, že se spotřeba paradoxně zvýší[3].

William Stanley Jevons (1835-1882)

Úvod[editovat | editovat zdroj]

William Stanley Jevons (1835 - 1882)[4] byl britský ekonom, žijící v době průmyslové revoluce a technologického rozvoje, tedy v době, která znamenala rozmach pro parní stroj, a to díky jeho zdokonalení Jamesem Wattem[4]. Parní stroj byl nyní efektivnější a vykazoval pro svou funkci nižší spotřebu uhlí a dřeva. S rostoucí efektivitou stroje a jeho nižší spotřebou fosilního uhlí se parní stroj stal populárním a začal se komerčně vyrábět. Tehdy Jevons zpozoroval, že technologický pokrok, který přinesl zvýšení efektivity využívání uhlí, vedl k jeho zvýšené spotřebě v celé řadě průmyslových odvětví. S popularitou parního stroje se zvedla i těžba uhlí, potřebného k jeho fungování a cena uhlí se tak snížila[4]. Paradox tedy spočívá v tom, že i přesto, že stroj nyní spotřebovával menší množství uhlí, ve výsledku došlo ke zvýšení jeho celkové spotřeby.

Svou tezi, která se původně zabývala pouze tématem parního stroje a spotřeby uhlí, popsal v roce v knize The Coal Question vydanou v roce 1865[5]. Jevons ukázal, že na rozdíl od běžné intuice nelze spoléhat na to, že technologický pokrok sníží spotřebu paliva (uhlí).[5][6] Jevonsův paradox je aplikovatelný i na jiné situace a můžeme jej zobecnit: Zvyšování účinnosti využívání zdroje vede ke zvyšování rychlosti spotřeby daného zdroje[4].

Rebound effect[editovat | editovat zdroj]

Elastická poptávka: 20% zvýšení efektivity zapříčiní 40% nárůst cestování. Spotřeba paliva se zvýší a objeví je Jevonsův paradox.

Takzvaný rebound effect je jev, kdy díky zvýšení energetické efektivity dochází k další spotřebě energie[7]. Například při aplikaci politik podporujících úsporné technologie může tento jev vést s situaci, kdy se část úspor získaných díky efektivnějším technologiím vytrácí vlivem zvýšené spotřeby energií. Američtí ekonomové ve své studii zase ukazují, že majitelé aut s větší efektivitou využití paliva mají tendenci k častějšímu cestování, čímž zvyšují poptávku po palivu[8]. Snížení nákladů za cestování vede ke zvýšení poptávky po množství paliva. Jinými slovy, je-li náklad na cestování nižší, lidé cestují víc, čímž zvýší poptávku po palivu. Jevonsův paradox se objeví ve chvíli, kdy je rebound effect větší než 100 %, tedy když je výsledná spotřeba paliva vyšší než jeho původní úspora[6].

Velikost efektu ovlivňuje cenová elasticita poptávky po zboží[9]. Například: uvažujeme dokonalou konkurenci, kde k cestování spotřebováváme pouze palivo, kde cena paliva je konstantní a kde tedy zvýšení efektivity vede přímo úměrnému snížení nákladů, pak v případe elastické poptávky i drobný pokles nákladů zapříčiní velký nárůst počtu ujetých kilometrů (zde se objeví Jevonsův paradox). V případě neelastické poptávky vede i velký pokles nákladů pouze k malému nárůstu počtu ujetých kilometrů.

Neelastická poptávka: 20% zvýšení efektivity zapříčiní 10% nárůst cestování. Jevonsův paradox se neobjeví.

Samozřejmě v reálné situaci musíme počítat s měnící se cenou paliva, více vstupy při výpočtu nákladů na cestování a různou elasticitou v různých částech poptávkové křivky.

Příklady Jevonsova paradoxu v současnosti[editovat | editovat zdroj]

I když se Jevons zaměřoval pouze na problém parního stroje a nárůstu spotřeby uhlí, jeho teze se dá aplikovat na nejrůznější případy.

LED svítidla[editovat | editovat zdroj]

Začátkem tisíciletí mnoho domácností nahradilo žárovky kompaktními zářivkami, které pro týž světelný tok potřebují jen pětinu elektřiny. Ještě účinnější než zářivky jsou pak LED svítidla, zejména pokud se světlo posílá směrovaně[4]. Při používání těchto svítidel je tedy předpoklad pro nižší energetickou spotřebu. Ve skutečnosti však lidé právě díky tomu svítí častěji a déle, což v posledních letech nejenže vytváří problém světelného znečištění[10], ale vede i k Jevonsově efektu. Podle serveru The Economist se vlivem tohoto paradoxu může spotřeba energie, použité na svícení, až zdvojnásobit do roku 2030[11].

LCD obrazovky[editovat | editovat zdroj]

Podobná situace jako v případě zářivek nastává při využívání osobních počítačů, respektive jejich obrazovek. Nejenže se počet obrazovek v kancelářích a domácnostech zvětšuje, ale uživatelé je často zapomínají vypínat a tak dochází k další spotřebě energie a to i přesto, že se obrazovky nahrazují úspornějšími modely[4].

Paradox kanceláře bez papíru[editovat | editovat zdroj]

Podobnou situaci Jevonsovu paradoxu ukazuje například paradox kanceláře bez papíru. S rozvojem a rozmachem informačních technologií ve 20. století, kdy se osobní počítač stával běžnou součástí kanceláří i domovů, se mnoho odborníků domnívalo, že již nebude nutné tisknout elektronické dokumenty a v kancelářích klesne spotřeba papíru[4]. Výsledek však byl jiný. Elektronické dokumenty se tiskly dále, například jako záloha nebo pro snadnější čtení a také vlivem toho, že se více dokumentů stalo snadno tisknutelnými[12]. "Paradox kanceláře bez papíru spočívá v tom, že vývoj náhrady za přírodní zdroj je někdy spojován se zvýšením spotřeby původního zdroje[2].

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jevons paradox na anglické Wikipedii.

  1. BAUER, Diana; PAPP, Kathryn; POLIMENI, John; MAYUMI, Kozo; GIAMPIETRO, Mario o & ALCOTT, Blake. Book review perspectives: The Jevons Paradox and the Myth of Resource Efficiency Improvements, Sustainability: Science, Practice and Policy. 2017. 5:1, 48-54, Dostupné online DOI: 10.1080/15487733.2009.11908028
  2. a b YORK, Richard. Ecological paradoxes: William Stanley Jevons and the paperless office. Human Ecology Review. 2006, 13 (2): 143–147. Dostupné online DOI: 10.1080/23251042.2015.1106060
  3. ALCOTT, Blake. "Jevons' paradox". Ecological Economics. 2007, 54 (1): 9–21.Dostupné online DOI:10.1016/j.ecolecon.2005.03.020.
  4. a b c d e f g AČ, Alexander,; MILÉŘ, Tomáš; RYCHNOVSKÝ, Boris. Vybrané kapitoly z ekologie a environmentální vědy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 156 s. Dostupné online. ISBN 9788021064348. S. 107-109. 
  5. a b JEVONS, 1865. The Coal Question - An Inquiry Concerning the Progress of the Nation, and the Probable Exhaustion of Our Coal-Mines. 2. vyd. London: Macmillan and Co. ISBN 978067800/073. Dostupné online.
  6. a b ALCOTT, Blake. Historical Overview of the Jevons paradox in the Literature, in POLIMENI, John: The Jevons Paradox and the Myth of Resource Efficiency Improvements. Londýn: Earthscan, 2008. 7–78. Dostupné online ISBN 1-84407-462-5.
  7. EURACTIV.cz, Vyšší účinnost pobízí k další spotřebě, pochopení efektu prý zlepší klimatickou politiku. [online] :EU-Media, s.r.o: © 2004-2016. 2.8.2013. [cit. 14.3.2018]. Dostupné z: http://euractiv.cz/clanky/energeticka-ucinnost/vyssi-ucinnost-muze-pobizet-k-dalsi-spotrebe-energie-pochopeni-efektu-podle-expertu-zlepsi-energetickou-politiku-zateplovani-rebound-effect-energeticka-efektivita-011023/
  8. SMALL, Kenneth A.; VAN DENDER, Kurt. The Effect of Improved Fuel Economy on Vehicle Miles Traveled: Estimating the Rebound Effect Using U.S. State Data, 1966-2001. UC Berkeley: University of California Energy Institute. 2005-09-21. Dostupné online [cit. 2018-02-25]. (anglicky) 
  9. CHAN, Nathan W.; GILLINGHAM, Kenneth. The Microeconomic Theory of the Rebound Effect and Its Welfare Implications. Journal of the Association of Environmental and Resource Economists. 2015-03-01, roč. 2, čís. 1, s. 133–159. Dostupné online [cit. 2018-02-25]. ISSN 2333-5955. DOI:10.1086/680256. 
  10. KLINKENBORG, Verlyn, 2008. Our Vanishing Night. National Geographic. 11., roč. 214, č. 5, s. 102–109.
  11. THE ECONOMIST. Not such a bright idea. The Economist [online]. 26.8.2010 [cit. 2018-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. FROHLICH, David a Mark PERRY, 1994. The Paperful Office Paradox. B.m.: Hewlett-Packard Company