Jevdokija Lukjanovna Strešněvová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jevdokija Lukjanovna Strešněvová
Evdokiya Streshneva (GIM, 18 c.) 2.jpg
Narození1608
Meshchovsk
Úmrtí18.jul. / 28. srpna 1645greg. (ve věku 36–37 let)
Moskva
Místo pohřbeníVozněsenský klášter v Moskvě
Nábož. vyznánípravoslaví
Manžel(ka)Michail I. Ruský (od 1626)
DětiTsarevna Irina Mikhailovna of Russia
Anna Michajlovna
Alexej I. Ruský
Ivan Michajlovič
Tatyana Mikhailovna of Russia
Vasilij Michajlovič
Sophie Mikhailovna Romanov
Pelagia Mikhailovna Romanov
Eudoxia Mikhailovna Romanov
Martha Mikhailovna Romanov
RodičeLukjan Stepanovič Strešněv a Anna Constantinovna Volkonskaïa
RodStrešněvové
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jevdokija Lukjanovna Strešněvová (rusky Евдоки́я Лукья́новна Стрешнёва; 1608, Měščovsk, Rusko18. srpna 1645, Moskva, Rusko) byla jako manželka ruského cara Michaila Fjodoroviče ruská carevna v letech 16261645.

Život[editovat | editovat zdroj]

Car Michail si vybírá nevěstu; Ilja Repin

Jevdokiji, dceru Lukjana Strešněva, si car zvolil jako svou druhou manželku v roce 1626. Táhlo mu tehdy na třicátý rok a byl bezdětný vdovec. Byla tedy uspořádána nová volba nevěsty, na kterou bylo přivezeno na šedesát krasavic ze šlechtických rodin. Michailovi se však zalíbila Jevdokija – jedna ze služebných dívek, dcera měščovského dvořana Lukjana Strešněva a vzdálená příbuzná jedné z bojarských dcerek.

Skromná svatba se uskutečnila 5. února roku 1626 v Moskvě, snoubence oddal sám patriarcha Filaret, otec ženicha. Michail uvedl nevěstu do kremelských komnat pouhé tři dny před svatbou v obavách, aby nepřátelé dívce neublížili, navíc ji doma střežili otec a bratři. Tato opatření měla své kořeny v tom, že první Michailova nevěsta byla v důsledku dvorských intrik ještě před svatbou odstraněna od dvora a o jeho první ženě, jež onemocněla hned po svatbě a zemřela o několik měsíců později, se proslýchalo, že byla otrávena.

Jevdokija odmítla změnit si jméno na Anastázii, jak se po ní požadovalo, protože ani Anastázii Romanovně (první žena cara Ivana Hrozného), ani Marii Chlopové (první Michailova nevěsta) podle jejích slov «toto jméno štěstí nepřineslo». Byla vzdálená dvorským politickým bojům a intrikám. Rodinný život Jevdokije a Michaila Fjodoroviče nakonec byl šťastný. Jevdokija porodila manželovi deset dětí – sedm dcer a tři syny, z nich se však dospělého věku dožily jen tři dcery a jediný syn, nejstarší Alexej, který nastoupil po svém otci na trůn. Žádná z dcer, které dosáhly dospělosti, se neprovdala.

U dvora však byla Jevdokija v obtížné situaci. Zastiňovala ji Michailova matka Xenie Ivanovna. Obě měly stejného zpovědníka a Xenie svou snachu doprovázela během návštěv klášterů i jiných míst. Vybírala také vychovatele pro svá vnoučata. Zdá se také, že Jevdokija neměla na Michaila vliv ani po smrti Marfy (Xenie) Ivanovny. Zemřela přibližně měsíc po svém manželovi.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Jméno Narození Úmrtí
Irina 1627 1679
Pelagia 1628 1629
Alexej I. Michajlovič 1629 1676
Anna 1630 1692
Marfa 1631 1632
Ivan 1633 1639
Sofie 1634 1636
Taťána 1636 1706
Jevdokija 1637 1637
Vasilij 1639 1639

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eudoxia Streshneva na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Ruská carevna
Předchůdce:
Marie Vladimirovna Dolgorukovová
16261645
Jevdokija Lukjanovna Strešněvová
Nástupce:
Marie Iljinična Miloslavská