Jevdokija Lukjanovna Strešněvová
| Jevdokija Lukjanovna Strešněvová | |
|---|---|
_2.jpg) | |
| Narození | 1608 Meščovsk |
| Úmrtí | 18.jul. / 28. srpna 1645greg. (ve věku 36–37 let) Moskva |
| Místo pohřbení | Vozněsenský klášter v Moskvě |
| Nábož. vyznání | Pravoslavná církev |
| Choť | Michail I. Ruský (od 1626)[1] |
| Děti | Irina Ruská[2] Anna Michajlovna Ruská[3][4][2] Alexej I. Ruský[5][6] Ivan Michajlovič Ruský[2] Taťjana Ruská[2] Vasilij Michajlovič Ruský[2] … více na Wikidatech |
| Rodiče | Lukjan Stepanovič Strešněv a Anna Yushkova |
| Rod | Strešněvové |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jevdokija Lukjanovna Strešněvová (rusky Евдоки́я Лукья́новна Стрешнёва, 1608, Měščovsk, Rusko – 18. srpna 1645, Moskva) byla jako manželka ruského cara Michaila Fjodoroviče ruská carevna v letech 1626–1645.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Jevdokiji, dceru Lukjana Strešněva, si car zvolil jako svou druhou manželku v roce 1626. Táhlo mu tehdy na třicátý rok a byl bezdětný vdovec. Byla tedy uspořádána nová volba nevěsty, na kterou bylo přivezeno na šedesát krasavic ze šlechtických rodin. Michailovi se však zalíbila Jevdokija – jedna ze služebných dívek, dcera měščovského dvořana Lukjana Strešněva a vzdálená příbuzná jedné z bojarských dcerek.
Skromná svatba se uskutečnila 5. února roku 1626 v Moskvě, snoubence oddal sám patriarcha Filaret, otec ženicha. Michail uvedl nevěstu do kremelských komnat pouhé tři dny před svatbou v obavách, aby nepřátelé dívce neublížili, navíc ji doma střežili otec a bratři. Tato opatření měla své kořeny v tom, že první Michailova nevěsta byla v důsledku dvorských intrik ještě před svatbou odstraněna od dvora a o jeho první ženě, jež onemocněla hned po svatbě a zemřela o několik měsíců později, se proslýchalo, že byla otrávena.
Jevdokija odmítla změnit si jméno na Anastázii, jak se po ní požadovalo, protože ani Anastázii Romanovně (první žena cara Ivana Hrozného), ani Marii Chlopové (první Michailova nevěsta) podle jejích slov „toto jméno štěstí nepřineslo“. Byla vzdálená dvorským politickým bojům a intrikám. Rodinný život Jevdokije a Michaila Fjodoroviče nakonec byl šťastný. Jevdokija porodila manželovi deset dětí – sedm dcer a tři syny, z nich se však dospělého věku dožily jen tři dcery a jediný syn, nejstarší Alexej, který nastoupil po svém otci na trůn. Žádná z dcer, které dosáhly dospělosti, se neprovdala.
U dvora však byla Jevdokija v obtížné situaci. Zastiňovala ji Michailova matka Xenie Ivanovna. Obě měly stejného zpovědníka a Xenie svou snachu doprovázela během návštěv klášterů i jiných míst. Vybírala také vychovatele pro svá vnoučata. Zdá se také, že Jevdokija neměla na Michaila vliv ani po smrti Marfy (Xenie) Ivanovny. Zemřela přibližně měsíc po svém manželovi.
Potomci
[editovat | editovat zdroj]| Jméno | Narození | Úmrtí |
|---|---|---|
| Irina | 1627 | 1679 |
| Pelagia | 1628 | 1629 |
| Alexej I. Michajlovič | 1629 | 1676 |
| Anna | 1630 | 1692 |
| Marfa | 1631 | 1632 |
| Ivan | 1633 | 1639 |
| Sofie | 1634 | 1636 |
| Taťána | 1636 | 1706 |
| Jevdokija | 1637 | 1637 |
| Vasilij | 1639 | 1639 |
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eudoxia Streshneva na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ a b c d e Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Dmitrij Ivanovič Jazykov: Анна Михайловна. In: Encyklopedický lexikon, svazek 2.
- ↑ Анна Михаиловна. In: Ruský biografický slovník, svazek 2.
- ↑ Konstantin Nikolajevič Bestužev-Rjumin: Алексей Михайлович. In: Ruský biografický slovník, svazek 2. 1900.
- ↑ Алексей Михайлович. In: Sytinova vojenská encyklopedie, svazek 1.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jevdokija Lukjanovna Strešněvová na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Marie Vladimirovna Dolgorukovová |
.svg){kind=small}
|
Ruská carevna Jevdokija Lukjanovna Strešněvová 1626–1645 |
|
Nástupce: Marie Iljinična Miloslavská |
