Přeskočit na obsah

Jazíd II.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jazíd II.
Narození687
Damašek
Úmrtí28. ledna 724 (ve věku 36–37 let)
Irbid
PotomciAl-Valíd II. a Al-Ghamr ibn Yazid
OtecAbdulmalik
MatkaAtikah bint Yazid
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jazíd II. (68726. ledna 724) celým jménem Jazíd ibn Abdulmalik. Arabský chalífa z rodu Umajjovců v letech 720724, další ze synů chalífy Abdulmalika.

Vnitřní problémy umajjovského chalífátu

[editovat | editovat zdroj]

Jazíd II. nedosahoval kvalit svého předchůdce a jeho vláda způsobila řadu problémů. Ke dvoru byli opět povoláni pěvci a básníci a chalífa se údajně příliš často veselil se svými milci a otrokyněmi.

Jazídovo nástupnictví vyvolalo nevraživost mezi rodinnými klany Umajjovců. Do popředí se opět dostali rodinní příslušníci napojení v předchozím období na al-Hadždžádže. To znamenalo ústup rodinného klanu kolem Jazída ibn Muhallaba, který rozpoutal povstání v oblastech Iráku a Chorásánu. Vzpoura byla zlomena chalífovým bratrem Maslamou až po těžkých bojích roku 721. Nepokoje se pak přenesly i do dalších provincií a bylo jen na místodržících, jak se s nimi vypořádají.[1]

Zahraniční politika

[editovat | editovat zdroj]

Po předchozím období relativního klidu došlo opět k větším válečným podnikům. Ve Francii se arabská vojska pokusila roku 721 dobýt Toulouse, centrum Akvitánie. Vévoda Eudo je však u města porazil a zahnal zpět do Septimánie. Eudo poté využil rozporů mezi Araby a Berbery a dočasně muslimské útoky zastavil.[2]

V Malé Asii stále docházelo k pravidelným nájezdům. Větší vojenské akce se přesunuly dále na východ do oblasti Kaspického moře, kde se Arabové střetli s Chazary, kteří v této době vpadli do Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu.[3]

Jazíd II. zemřel pravděpodobně na tuberkulózu. Z dochovaných pramenů se o jeho smrti můžeme také dovědět, že byla způsobena velmi silnou citovou vazbou k otrokyni Sallámě, jejíž skon údajně chalífa nepřenesl přes srdce.[4]

  1. F. Tauer, Svět Islámu, Praha 1984. s.67.
  2. R. E. Dupuy, T. E. Dupuy, Harperova encyklopedie. Historie vojenství od roku 3500 př. Kr. do roku 1700. Díl I. Praha 1996. s. 249.
  3. R. E. Dupuy, T. E. Dupuy, Harperova encyklopedie. Historie vojenství od roku 3500 př. Kr. do roku 1700. Díl I. Praha 1996. s. 244.
  4. F. Tauer, Svět. s.67.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • DUPUY, R. E., DUPUY, T. N.: Harperova encyklopedie. Historie vojenství od roku 3500 př. Kr. do roku 1700. Díl I. 1. vyd. Praha: Forma, 1996. 667 s. ISBN 80-7213-000-5.
  • TAUER, Felix: Svět islámu. Praha, Vyšehrad, 1984. 303 s.