Jaroslav Vízner
| Jaroslav Vízner | |
|---|---|
| Narození | 30. května 1937 Praha  Československo |
| Úmrtí | 29. května 2022 (ve věku 84 let) |
| Aktivní roky | od 1956 |
| Významné role | Detektiv Martin v tetralogii Michal a… |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaroslav Vízner (30. května 1937 Praha – 29. května 2022[1][2]) byl český herec a režisér.[3] V letech 1968 až 2001 pobýval ve švýcarském exilu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Jaroslav Vízner, herec a režisér, byl druhý ze 4 bratrů. První Vlastimil zemřel ve 12 letech po nehodě na kole v roce 1945. Druhý bratr Vladimír, filmový kameraman a zvukový mistr zemřel po nešťastné manipulaci s plynovým campingovým vařičem v roce 1983 a čtvrtý bratr je herec Oldřich Vízner, který začal hereckou kariéru později. V 50. letech mu bylo kvůli rodičům zakázáno studovat jakýkoliv humanitní obor. Maturoval v roce 1956 na Vyšší průmyslové škole strojnické v oboru lodě a jeho vojenská základní služba trvala 26 měsíců. Od roku 1958 byl asistent produkce a režie Dokumentárního filmu Praha.
V roce 1958 byl přijat v Semaforu, později přešel do oblastních divadel v Uherském Hradišti, Českém Těšíně a Kladně. V roce 1962 jej angažoval Jan Grossman do Divadla Na zábradlí. První hlavní filmovou roli hrál ve filmu Jiřího Hanibala Život bez kytary v roce 1962[4]. Pak následovaly filmy Handlíři, Obraz, Úplně vyřízený chlap a čtyři filmy s detektivem JUDr. Martinem. V listopadu 1968 emigroval do Švýcarska.[5] Ze začátku díky diplomu konstruktéra lodí pracoval v továrně Motosacosh jako kontrolor zakázek lodních motorů. Později se setkal s programovým ředitelem ženevské televize, TSR, Jean-Jacques Demartinem. Byl přijat na režisérskou stáž a kde potom jako režisér pracoval až do roku 2000. Byl také jmenován profesorem na vysoké škole dramatických umění v Ženevě ESAD. Během těch let pracoval také jako herec a režisér pro divadlo i ve Francii. Zpět do České republiky se vrátil v roce 2001. Později hrál v několika, převážně zahraničních filmech, mezi nejznámější patří Van Helsing či Iluzionista. Žil na Kokoříně.[3]
Jeho dcera Veronika Víznerová je ilustrátorkou knížek pro děti.
Filmografie
[editovat | editovat zdroj]- 1989 Roselyne et les lions
- 1971 Jak princezny spaly na hrášku (TV film)
- 1971 Salamandr
- 1970 Fou, Le
- 1970 James ou pas
- 1968 Bylo čtvrt a bude půl
- 1967 Tři přadleny (TV film)
- 1966 Křišťálová noc (TV film)
- 1966 Martin a červené sklíčko
- 1966 Martin a devět bláznů
- 1966 U telefonu Martin
- 1965 Úplně vyřízený chlap
- 1965 Volejte Martina
- 1964 Obraz (TV film)
- 1964 Strakatí andělé
- 1963 Handlíři
- 1965 Život bez Kytary – Petr
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zemřel Jaroslav Vízner. Zahrál si v mnoha československých i zahraničních filmech. cnn.iprima.cz [online]. [cit. 2022-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel Jaroslav Vízner – Divadelní noviny [online]. [cit. 2022-06-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Jaroslav Vízner v Česko-Slovenské filmové databázi
- ↑ http://www.csfd.cz/film/32882-zivot-bez-kytary/
- ↑ Jaroslav Vízner s bratrem Oldřichem nikdy nehrál. „Myslím, že by to stálo za to.“. Dvojka [online]. 2015-03-17 [cit. 2022-06-01]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 724.
