Jaroslav Tkadlec
| Jaroslav Tkadlec | |
|---|---|
 | |
| Narození | 29. dubna 1851 Vídeň |
| Úmrtí | 19. října 1927 (ve věku 76 let) Praha |
| Povolání | soukromník, cestovatel, fotograf a cukrovarník |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaroslav Tkadlec, původním příjmením Kadlec, pokřtěn Jaroslav Johann (29. dubna 1851 Vídeň[1] – 19. října 1927 Praha[2][3]) byl český inženýr, cukrovarník,[3] soukromník, cestovatel a amatérský fotograf.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se ve Vídni jako Jaroslav Kadlec, syn civilního inženýra českého původu Václav Kadlece a jeho manželky Ernestiny, rozené Memmelové, z Vídně.[1] Vystudoval některou z rakouských technických škol a získal titul inženýra.
Působil v Rusku jako ředitel cukrovaru[3], v této funkci je zmiňován v tisku v roce 1890.[4]
V roce 1894 podnikl cestu po Gruzínské vojenské cestě. Před cestou si opatřil soubor fotografií Fjodora Gadajeva z osmdesátých let 19. století, aby mohl předem odhadnout, které scenérie cesty je třeba vyfotografovat. Podnikl cestu po trase Vladikavkaz – Balta – Lars – Kazbek – Gudauri – Mlety – Pasanauri – Ananur – Dušet – Cilkani – Mccheta – Tiflis.
V roce 1907 bydlel v domě čp. 1648, Tylovo náměstí 2 v Praze II.[5]
V roce 1910 byl policejně přihlášen v domě čp. 224, Riegrovo nábřeží 34 (dnes budova Goethe-Institutu),[6] kde také roce 1927 zemřel.[2]
Na valné hromadě Pražské paroplavební společnosti dne 12. února 1912 byl zvolen ředitelem této společnosti.[7][8]
Zemřel v Praze, příčinou smrti byla arterioskleróza.[2]
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Oženil se až v sedmdesáti letech (16. května 1921) v Praze se sedmačtyřicetiletou Marií, rozenou Vachkovou. Manželství bylo bezdětné.[9]
Pozůstalost[editovat | editovat zdroj]
Soubor fotografií z jeho Kavzazské cesty je uložen ve sbírkách Ústavu dějin umění AV ČR.[10]
V Knihovně geografie PřF UK je uložen soubor dalších přibližně 3 000 Tkadlecových fotografií. Tkadlecova sbírka skleněných stereodiapozitvů, která obsahuje přibližně 2 600 skleněných desek formátu 17 x 8,5 cm v dřevěných krabicích, je uložena v Mapové sbírce PřF UK.[11][12]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Matrika narozených, Vídeň, Rennweg-Maria Geburt, 1851. [s.l.]: Matricula online Dostupné online. S. 78. (německy)
- ↑ a b c Matrika zemřelých, sv. Vojtěch, 1908-1933, snímek 255. [s.l.]: Archiv hl. m. Prahy Dostupné online.
- ↑ a b c úmrtní oznámení Jaroslav Tkadlec. Národní listy. 1927-10-20, roč. 67, čís. 289, s. 10. Dostupné online. ISSN 1214-1240.
- ↑ XIX. výkaz příspěvků povodní stiženým v Čechách. Národní listy. 1890-09-28, roč. 30, čís. 267, s. příloha. Dostupné online. ISSN 1214-1240.
- ↑ Národní archiv ČR, f. 1420, str. 1153
- ↑ Národní archiv ČR, f. 1420, str. 1404
- ↑ Pražská společnost pro paroplavbu na Vltavě a Labi v Čechách. Národní listy. 1912-02-13, roč. 52, čís. 43, s. 5. Dostupné online. ISSN 1214-1240.
- ↑ Pražská Paroplavba na počátku 20. století. Jednatelská zpráva PPS, 1917 [online]. Paroplavba.cz [cit. 2023-01-07]. Dostupné online.
- ↑ Matrika oddaných, sv. Štěpán, snímek 132. [s.l.]: Archiv hl. m. Prahy Dostupné online.
- ↑ JANČÁRKOVÁ, Julie. Neznámý fotograf Jaroslav Tkadlec (1851—1927) a jeho cestování Kavkazem | Ústav dějin umění Akademie věd ČR, v. v. i.. www.udu.cas.cz [online]. Ústav dějin umění Akademie věd ČR, v v [cit. 2023–01–07]. Dostupné online.
- ↑ Neznámý fotograf Jaroslav Tkadlec (1851-1927) a jeho cestování Kavkazem. www.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2023-01-07]. Dostupné online.
- ↑ NOVOTNÁ, Eva; ALIJONOV HAMETOVÁ, Michaela. Sbírka Jaroslava Tkadlece na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. In: JANČÁRKOVÁ, Julie. Neznámý fotograf Jaroslav Tkadlec (1851—1927) a jeho cestování Kavkazem. Praha: Ústav dějin umění Akademie věd ČR, 2022. Text výstavy.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Tkadlec na Wikimedia Commons - JANČÁRKOVÁ, Julie; ALIJONOV HAMETOVÁ, Michaela; NOVOTNÁ, Eva; UHLÍKOVÁ, Kristina. Neznámý fotograf Jaroslav Tkadlec (1851—1927) a jeho cestování Kavkazem [online]. Ústav dějin umění, Akademie věd ČR, v. v. i., 2022-10-05 [cit. 2023-01-07]. Dostupné online.
