Přeskočit na obsah

Jarní sen starého mládence

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jarní sen starého mládence
Země původuRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Délkaneznámá
Žánryfilmová komedie
němý film
NámětJosef Křičenský
RežieJosef Křičenský
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleJosef Křičenský
Ferry Seidl
Berta Friedrichová
Marie Demartiniová-Hradčanská
ProdukceJan Kříženecký
Antonín Pech
KameraJan Kříženecký
Výroba a distribuce
Premiéra7. února 1913
DistribuceKinofa
Jarní sen starého mládence na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jarní sen starého mládence (někdy uváděn také jako Sen starého mládence nebo Jarní sen starého pražského mládence; anglicky The Old Bachelor's Dream) byl český němý film z roku 1910.

Protože se nedochovala žádná kopie ani dokumentační materiál, přesný obsah filmu neznáme. Student Oskar (Seidl) a slečna Lilly (Friedrichová) se mají rádi. Ta se líbí i starému mládenci Tobiášovi (Křičenský), jemuž Lilly ochotně dohazuje jeho bytná. Zamilovaným mladým lidem však pomůže jejich strýc lesník. S jeho pomocí nastražili na Tobiáše celou řadu léček, a tak nakonec končí v náručí své bytné. Luboš Bartošek uvádí, že ústřední scénou filmu byl Tobiášův sen o tom, že je Lilly jeho ženou a matkou jeho dětí.

Josef Křičenský starý mládenec Tobiáš
Ferry Seidl zamilovaný student Oskar
Berta Friedrichová slečna Lilly
Marie Demartiniová-Hradčanská bytná starého mládence
Otto Zahrádka strýc lesník
Bohumil Kovář pan domácí

Krátkou filmovou komedii Jarní sen starého mládence, vyprávějící o bláznivě zamilovaném starém mládenci, natočil pravděpodobně v roce 1910 moravský fotograf a ochotník Josef Křičenský. Dlouhá léta byl za režiséra tohoto filmu pokládán zakladatel české kinematografie Jan Kříženecký. Omyl zjistil spisovatel Adolf Branald a na pravou míru to uvedl v publikaci My od filmu z roku 1988, kde za tvůrce označil právě moravského fotografa Křičenského. Dlouholetý omyl byl způsoben pravděpodobně podobností obou jmen a skutečností, že to bylo Křičenského jediné účinkování v dějinách českého filmu. Podle filmového historika Zdeňka Štábly není dokonce jisté, zda film Kříženecký natočil alespoň jako kameraman, ani rok jeho výroby (čemuž nasvědčuje i datum premiéry). Film byl natočen v kulisách na dvoře divadla Uranie, exteriéry v pražské Lobkovické zahradě pod Petřínem a u Kunratického mlýna. Natáčení zaštítil umělecký ředitel divadla Uranie Bohumil Kovář (1865 – 1931), za což byl odměněn malou rolí. Film, ani žádná z jeho částí, dokonce ani žádný dokumentační materiál, se do dnešních dnů nedochoval.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BARTOŠEK, Luboš. Náš film. Kapitoly z dějin (1896 – 1945). Praha: Mladá fronta, 1985. 424 s.
  • BROŽ, Jaroslav – FRÍDA, Myrtil. Historie Československého filmu v obrazech 1898 – 1930. Praha: Orbis, 1959. 240 s.
  • KOLEKTIV AUTORŮ. Český hraný film I. 1898 – 1930. Praha: Národní filmový archiv, 1995. 285 s. ISBN 80-7004-082-3.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]