Janez Janša
Janez Janša | |
---|---|
Janez Janša, 2018 | |
6., 8. a 12. předseda vlády Slovinska | |
Ve funkci: 3. prosinec 2004 – 21. listopad 2008 | |
Prezident | Janez Drnovšek Danilo Türk |
Předchůdce | Anton Rop |
Nástupce | Borut Pahor |
Ve funkci: 10. února 2012 – 27. února 2013 | |
Prezident | Danilo Türk Borut Pahor |
Předchůdce | Borut Pahor |
Nástupce | Alenka Bratušeková |
Ve funkci: 13. března 2020 – 31. května 2022 | |
Prezident | Borut Pahor |
Předchůdce | Marjan Šarec |
Nástupce | Robert Golob |
Ministr obrany Slovinska | |
Ve funkci: 16. květen 1990 – 29. březen 1994 | |
Nástupce | Jelko Kacin |
Ve funkci: 7. červen 2000 – 30. listopad 2000 | |
Předchůdce | Franci Demšar |
Nástupce | Anton Grizold |
Stranická příslušnost | |
Členství | Slovinská demokratická strana |
Narození | 17. září 1958 (66 let) Lublaň, Jugoslávie |
Choť | Urška Bačovnik Janša (od 2009) |
Partner(ka) | Silva Predalič |
Profese | politik |
Náboženství | katolicismus |
Ocenění | Řád svobody Slovinské republiky Order of General Maister velkokříž Řádu peruánského slunce |
Webová stránka | Stránky předsedy SDS |
Commons | Janez Janša |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Janez Janša (oficiálně Ivan Janša, * 17. září 1958 Lublaň) je slovinský politik, v letech 2004–2008, 2012–2013 a 2020–2022 předseda vlády Slovinska.[1] Od roku 1995 působí jako předseda Slovinské demokratické strany (SDS).
Životopis
[editovat | editovat zdroj]V 80. letech byl Janša aktivní v komunistické mládežnické organizaci ZSMS, v jejímž časopise Mladina uveřejňoval své kritické články. Tyto aktivity vyvrcholily v květnu 1988 v lublaňském procesu proti Janšovi a dvěma žurnalistům Tasicovi a Zavrlovi.[2]
Janša se účastnil v roce 1989 založení první známé slovinské opoziční strany – Slovinského demokratického svazu (SDZ) a potom se stal zastupujícím předsedou této strany. Po volebním vítězství volební platformy DEMOS při prvních svobodných volbách 1990 se stal Janša ministrem obrany. Po rozpadu koalice DEMOS v roce 1992 zůstal Janša ministrem obrany a připojil se k Sociálnědemokratické straně Slovinska (SDS) Jože Pučnika. V roce 1994 musel odstoupit kvůli aféře, ve které měl zneužít své ministerské pravomoci. V roce 1993 se stal předsedou strany SDS, která se přejmenovala na Slovinskou demokratickou stranu a změnila směřování k liberálně-konzervativním, tržněhospodářským a prozápadním stanoviskům.
Dne 3. října 2004 dosáhl se svou stranou při slovinských parlamentních volbách cca 30 % hlasů a jeho strana se tak stala nejsilnější ve slovinském Parlamentu. Při následujících volbách 21. září 2008 však vládní koalice ztratila parlamentní většinu, když se vítězem stala opozice a k moci se dostala, jako hlavní vládní strana, sociální demokracie (SD) v čele s premiérem Borutem Pahorem.
V roce 2011 byl postaven před soud na základě obvinění ze spolupachatelství při poskytnutí anebo přijetí úplatku či jeho příslibu výměnou za zprostředkování obchodu s vojenskou technikou za 278 milionů €. Kauzu odstartovala reportáž finské televize.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Janez Janša na německé Wikipedii.
- ↑ Slovenia's new government sworn in, pledges to fight virus. AP NEWS [online]. 2020-03-13 [cit. 2020-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BILANDŽIĆ, Dušan. Hrvatska moderna povijest. Záhřeb: Golden Marketing Kapitola Agresija Srbije i JNA na ostalu Jugoslaviju - Stvaranje samostalne Hrvatske (1987-1991), s. 760. (chorvatština)
- ↑ SITA. Slovinského expremiéra súdia za úplatkárstvo. Webnoviny.sk [online]. 2011-09-05 [cit. 2011-09-05]. Dostupné online. (slovensky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Janez Janša na Wikimedia Commons
- Osoba Janez Janša ve Wikicitátech