Jana III. Navarrská
Jana III. D'Albert, také Jeanne d'Albret nebo Jana III. Navarrská (16. listopadu 1528, Saint-Germain-en-Laye, Francie - 9. června 1572, Paříž, Francie) byla královna Navarry, manželka Antoina de Bourbon, vévody z Vendôme (1518- 1562) a matka francouzského krále Jindřicha IV. Upevnila nezávislost Navarry na Francii. V roce 1567 zavedla kalvinismus. Byla uznávána jako duchovní a politický vůdce francouzských Hugenotů a klíčovou osobností francouzských reformačních válek.
Dětství a první manželství
Narodila se na francouzském královském dvoře v paláci Saint-Germain-en-Laye jako dcera Markéty z Angouleme, sestry francouzského krále Františka I. a Jindřicha II. Navarrského. Většinu svého dětství strávila v Normandii oddělena od svých rodičů. Vychovávána chůvami a poručníky získala znamenité vzdělání pod vlivem humanisty Nicolase Bourbona. Je popisována jako povrchní a vysoce temperamentní princezna, v raném věku s tendencí být tvrdohlavá a nepoddajná. V roce 1541, kdy jí bylo 12 let, byla svým strýcem Františkem I. přinucena ke sňatku s vévodou Guillamem de Cleves, bratrem čtvrté manželky anglického krále Jindřicha VIII. - Anny de Cleves. S tímto manželstvím nesouhlasila, přestože byla fyzicky trestána kvůli své tvrdohlavosti přijmout toto politické manželství, její vůle zlomena nebyla, a tak musela být v den své svatby odnesena k oltáři konstáblem Francie Anne de Montmorency. Manželství ovšem nebylo naplněno v manželském loži, a tak bylo z politických důvodů o čtyři roky později anulováno. Přestože mohlo být okamžitě dohodnuto nové manželství, byla svěřena do péče krále Františka I.
Druhé manželství
Po smrti krále Františka I. v roce 1547 a korunovaci Jindřicha II. Francouzského králem, se vdala za Antonína Bourbonského, vévodu z Vendôme. Svatba se konala na Moulins v Bourbonnaise 20. října 1548. Manželství bylo uzavřeno kvůli sloučení majetků na severu a jihu Francie.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jeanne d'Albret na anglické Wikipedii.