Jan Vančura (právník)
| Jan Vančura | |
|---|---|
| Narození | 2. června 1895 Čáslav |
| Úmrtí | 5. ledna 1959 (ve věku 63 let) Uherské Hradiště |
| Národnost | Češi |
| Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | legionář, vojenský velitel a právník |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Vančura (2. června 1895 Čáslav – 5. května 1959 Uherské Hradiště), byl československý právník, legionář, příslušník domácího i zahraničního odboje, generál justiční služby.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Po absolvování gymnázia byl zařazen do 12. pěšího polního pluku rakousko-uherské armády. V 1. světové válce byl dne 12. června 1916 (v hodnosti kadeta) zajat u Boroviči. Dne 29.7.1917 vstoupil do československých legií, a to do 8. střeleckého pluku, ve kterém setrval do 3.8.1920. Byl raněn.[2] Po návratu do vlasti dělal právníka v Uherském Hradišti. Po obsazení Československa nacistickým Německem se zapojil do odboje, a to do v rámci odbojové organizace Obrana národa. V roce 1940 odešel do zahraničí, stal se vojákem československé zahraniční armády na Blízkém východě.[1]
Po 2. světové válce byl plukovníkem justice. Dekretem presidenta republiky ze dne 19. února 1947 byl povýšen na generála justiční služby, a to s účinností od 1. dubna 1946.[3] Po únoru 1948 byl propuštěn a perzekvován.[1]
Byl nositelem mnoha československých a britských vyznamenání.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d HAVLÍČEK, Vladimír. Kniha zmapuje osudy čáslavského rodáka a generála justiční služby. Kutnohorský deník. 2018-08-03. Dostupné online [cit. 2023-07-04].
- ↑ Detail legionáře. legie100.com [online]. [cit. 2023-07-04]. Dostupné online.
- ↑ Československá armáda [online]. 2020-10-31 [cit. 2023-07-04]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JANČÁŘ, Radek; VANČURA, Jiří. Právo má přednost před mocí!: životní osudy legionáře generála Jana Vančury. [s.l.]: [s.n.], 2018. 125 s. ISBN 978-80-270-5005-5.
