Přeskočit na obsah

Jan Kaška

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Kaška
Jan Kaška (Národní album, 1899)
Jan Kaška (Národní album, 1899)
Narození20. srpna 1810
Zbraslav
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí21. července 1869 (ve věku 58 let)
Odolenov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Kaška (20. srpna 1810, Zbraslav[1] - 21. července 1869, Odolenov[2]) byl český herec. Dnes jsou jeho ostatky uloženy na Olšanských hřbitovech v Praze.

Syn tesaře a následně obchodníka s košíky se vyučil krejčím u zbraslavského krejčího Ransdorfa, na zkušené v Praze se stal členem malostranského ochotnického souboru. Seznámení s J. K. Tylem, kterému se mu líbilo jeho komické nadání, bylo důležité, Kaška přešel do Kajetánského divadla. Odtud po relativních úspěších v těchto souborech se stal statistou ve Stavovském divadle. Jako profesionální herec začal vystupovat až od roku 1842 ve Stögrově divadle v Růžové ulici. Vynikal především v lidových komických postavách, které mu Tyl přiděloval.

Jan Kaška (portrét z r. 1883 od Jana Vilímka)

Přispíval do časopisu Zlaté dno, do časopisu Květy, kde vedl módní okénko, psal povídky ze zbraslavského prostředí, překládal z němčiny, francouzštiny a angličtiny divadelní hry a také sám řadu divadelních her napsal. Jako člen pražské Národní gardy vytvořil povelové názvosloví, o které se později opíral i M. Tyrš při přípravě sokolských povelů. Ve své době byl nejlepším znalcem kostýmů v Rakousku. Miloval technický pokrok, ve své zbraslavské pracovně měl četné modely technických vynálezů.

Po roce 1851 přestalo být z politických důvodů Tylovo divadlo tolerováno a Kaška strávil nějaký čas jako kočovný herec. V roce 1852 se ale k divadlu vrátil a setrval tam až do své smrti. V roce 1857 uvítal Kaška založení Sdružení divadelních ochotníků na Zbraslavi a byl potom jejich účinným ochráncem. Jako inspektor garderoby Stavovského a později Prozatímního divadla, kterým byl ve své druhé profesi, půjčoval zbraslavským ochotníkům kostýmy a rekvizity, opatřil líčidla. Své překlady také často podpisoval jako J.K. Zbraslavský, aby upozornil na své skromné rodné město.

Zemřel roku 1869 na léčebném pobytu v lázních Vodolenka u Sušice. Byl pohřben na hřbitově u kostela svatého Jana Křtitele ve Svojšicích. O pohřeb a hrob se postaral Kaškův sušický mecenáš JUDr. Josef Ambrož Gabriel. V roce 1910 byly Kaškovy ostatky přemístěny do rodinného hrobu na Olšanských hřbitovech.

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Zbraslav (kostel sv.Jakuba Většího)
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Svojšice

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]