Jan Karel Kovář
Jan Karel Kovář | |
---|---|
Narození | 1709 Praha |
Úmrtí | 11. ledna 1749 (ve věku 39–40 let) Praha nebo kostel svatého Tomáše |
Povolání | malíř a malíř fresek |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jan Karel Kovář, také Johann Karl Kowarz nebo Kowarsch (asi 1709 Praha – 11. ledna 1749 Praha)[1] byl český malíř období rokoka
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Praze na Kampě jako syn truhláře Kristiána Kováře. Pravděpodobně zprvu pracoval v otcově dílně, protože teprve v 19 letech vstoupil do učení k malíři Janu Adamovi Schöpfovi. V roce 1731 byl vyučen a pracoval jako tovaryš, roku 1736 byl přijat za člena malostranského malířského cechu.[2]. Patřil k nejproduktivnějším českým malířům své doby. Vytvářel oltářní obrazy, ale především fresky velkých formátů. Ač je považován za rokokového umělce, jeho tvorba vycházela ještě z vrcholného barokaː figurální scény jsou poučeny vzorem Václava Vavřince Reinera, koncepce prostoru jeho fresek vychází z kvadratur italského malíře Andrea Pozzy, obsahuje podobně geometricky komponované architektonické objekty.[3]
Zemřel poměrně mladý a byl pohřben v ambitu kláštera augustiniánů u sv. Tomáše na Malé Straně, jehož kostel sloužil jako cechovní pro malostranské umělce.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Opakovaně pracoval pro Břevnovsko-broumovský klášter řádu benediktinů a jeho rezidence v kladenském zámku a v Lidicích.[3] ,
- V Broumovském klášteře benediktinů v letech 1739-1740 namaloval mnohé freskyː
- V pražském Břevnovském klášteře namaloval roku 1740
- Zázračné rozmnožení chlebů, freska v letním refektáři
- Cyklus scén ze života sv. Benedikta fresky v ambitu
- Výjevy ze životů benediktinských světců fresky v prelatuře
- Křesťanské ctnosti namaloval v salla terreně zámku ve Smečně
- Iluzivní malbou vymaloval kupoli kaple sv. Terezie v zahradě kláštera karmelitek při kostele sv. Josefa v Praze na Malé Straně (1745)
- Freska Obrácení svatého Ignáce v iluzivně malovaném barokním interiéru s průhledem do krajiny; scénu rámuje profilovaný gotický oblouk, je v kapli svatého Ignáce v chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře, roku 1746 ji objednali jezuité z přilehlé rezidence.
- Cyklus fresku ze života sv. Jana Nepomuckého na klenebních polích kostela sv. Jana Nepomuckého Na Skalce v Praze na Novém Městě.[6]
- Cyklus scén ze života sv. Prokopa vymaloval v benediktinském klášteře v Sázavě (1749)
- K němu se dochovala skica Sv. Prokop se zjevuje papeži Inocenci II. v grafické sbírce Národní galerie v Praze
- Návrh castra doloris císaře Karla VI. ve Svatovítské katedrále v Praze, rytinu provedl Antonín Birkhardt
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kovář, Jan Karel [online]. Praha: Městská knihovna v Praze [cit. 2020-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Nová encyklopedie českého výtvarného umění I (A-M), Academia Praha 1995, s. 393
- ↑ a b ALTOVÁ, Blanka; ŠTROBLOVÁ, Helena. Kutná Hora s okolím. 1. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 2000. 567 s. (Dějiny českých měst). ISBN 80-7106-186-7. Kapitola Bernard Antonín Katterbauer a Jan Karel Kovář, s. 443.
- ↑ {{Citace monografie | příjmení1 = Horová | jméno1 = Anděla (editorka) | titul = Nová encyklopedie českého výtvarného umění, díl 1 A-M | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1995 | počet_stran = 546 | strany = 393 | isbn = 80-200-0521-8
- ↑ MACH, Jiří. Klášter skrýval řadu unikátních fresek. Deník [online]. 2015-09-11 [cit. 2020-02-17]. Dostupné online.
- ↑ ŠPERLING, Ivan. K záchraně fresek Karla Kováře v kostele sv. Jana Nepomuckého Na Skalce na Novém Městě pražském. S. 115-128. Staletá Praha XVIII. [online]. Praha: Panorama, 1988. S. 115-128. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŠPERLING, Ivan. K záchraně fresek Karla Kováře v kostele sv. Jana Nepomuckého na Skalce na Novém Městě pražském. S. 115-128. Staletá Praha XVIII., sborník Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody [online]. Praha: Panorama, 1988. S. 115-128. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Karel Kovář na Wikimedia Commons