Jan Jiří Lehner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Jiří Lehner
Narození kolem 1700
Úmrtí 1776 (ve věku 75–76 let)
Opava ?
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Povolání sochař
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Jiří Lehner též Johann Georg Lehner či Johann Georg Lehnert (kolem 1700 Řezno – 1776? Opava?) byl barokní sochař působící ve Slezsku a na severní Moravě. Narodil se kolem roku 1700 v bavorském Řezně (Regensburg) a zemřel roku 1776 pravděpodobně v Opavě, kde strávil většinu svého života.

Život[editovat | editovat zdroj]

Přesné datum sochařova narození nebo zprávy o jeho uměleckém školení zatím nejsou známy. První zmínka o jeho pobytu na našem území je z roku 1718, kdy podle dochovaných zápisů zastupoval olomouckého sochaře Johanna Sturmera při křtu dcery zlatníka Franze Schwegerla. Lze tedy předpokládat, že byl členem jeho dílny a Sturmer měl velký vliv na formování Lehnerova stylu. Bohužel se nám z této doby nedochovala žádná jeho díla. Než se Lehner v roce 1729 natrvalo usadil v Opavě, podílel se na sochařské výzdobě barokního zámku v Kravařích. K dalším jeho mimo-opavským realizacím patří také skupina soch v barokní zahradě zámku Velké Losiny a jeho poslední zakázka, drobné sochařské práce pro město Jawielnice v polském Slezsku.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Zámek Kravaře[editovat | editovat zdroj]

Zámek Kravaře, portál nad hlavním vchodem

zde Lehner působil kolem roku 1721, kdy byl na místě původního panského sídla vystavěn nový zámek ve stylu vrcholného baroka. Tato výstavba probíhala v letech 1721- 28 za Jana Rudolfa sv. p. Eichendorffa. Lehner byl pověřen výzdobou hlavního oltáře zámecké kaple a vytvořením alegorických figur na vstupním portále. Na těchto sochách je patrná znalost práce Matyáše Bernarda Brauna a jeho dílny.

Zámek Velké Losiny[editovat | editovat zdroj]

Ve 30. letech se Lehnerovi naskytla příležitost spolupracovat s Jiřím Antonínem Heinzem a Sebaldem Kapplerem na výzdobě původní barokní zahrady zámku ve Velkých Losinách u Šumperka (o této spolupráci bezpečně víme z dochovaných písemných pramenů).

Lehner je autorem celkem šesti alegorických soch, z nichž Alegorie čtyř ročních období se nám nedochovala. Zbylé dvě sochy v nadživotní velikosti, Alegorie Síly a Bolesti, jsou z pískovce, stojící na žulovém krychlovém soklu, který je v horní části členěn římsou.

Alegorie síly je podle zámeckých účtů vykládána jako souboj Samsona se lvem. Hlavní postava, muskulaturní hrdina oděn v bederní roušku, je zobrazena právě v okamžiku, kdy usedá na lví hřbet a chystá se zasadit ránu dýkou. Celková koncepce sousoší je velmi expresivní, zdůrazňující napětí a dramatičnost aktu. Tento dojem ještě podtrhuje esovité natočení figury, tzv. figura serpentinata. Samsona a lva pak v kompozici doplňuje kmen stromu.

Alegorie Bolesti je interpretována jako sousoší zápasícího Milóna Krotónského. Tato interpretace vyplývá z podobnosti se stejnojmenným sousoším od Pierra Pugeta ve Versailles. I v tomto případě se jedná o polonahou mužskou postavu napadenou zvířetem. Podle pověsti byl Milón rozsápán lvem, v losinském sousoší má ale podobu spíše neurčité šelmy. Opět zde pozorujeme značnou expresivitu, především v tváři Milóna, který se snaží v bolesti vyprostit ze spárů zvířete. Toto sousoší je pravděpodobně jediným zobrazením legendy o Milónu Krotónském na našem území.

Opava a okolí[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1742-1743 se Lehner podílel na opravě kostela milosrdných bratří v Těšíně a v letech 1744-47 vytvořil vnitřní výzdobu pavlánského kostela v Krakově.

V dalším období, v 50. a 60. letech, vytvořil Lehner řadu epitafů: pro hraběte Wilczka v Klimkovivích, hraběte Sedlnického v Opawici a velmi významný figurální epitaf knížete Karla z Lichtenštejna, který se nachází v konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie v Opavě. Tento památník pochází z let 1755-63 a byl vytvořen na základě poslední vůle Karla I. z Lichtenštejna z roku 1623, ve které si přál být pohřben právě v opavském kostele Nanebevzetí Panny Marie a mít v místě hrobu epitaf. Kníže zemřel roku 1627, v Opavě ovšem pohřben nebyl a k vystavění památného epitafu se přistoupilo až po polovině 18. století. Reprezentativní dílo je umístěno v interiéru presbytáře a zhotoveno z barevně kontrastních materiálů jakými jsou alabastr, černý a bíle žilkovaný mramor, štuk a zlacené dřevo. Základem kompozice je zploštělý pyramidální útvar s volutovými křídly, který drží konzola s erbem rodu Lichtenštejnů, v jehož středu je medailon knížete Karla a pod ním legenda. Vrchol kompozice tvoří baldachýn se spuštěnými závěsy, pod kterým se nachází knížecí koruna. Celek pak doplňují symboly knížecí moci, bohatství, vojenských úspěchů, dále sošky andělů i andílků a alegorie Fámy, která světu hlásá slávu knížete. V celém díle jsou patrné stěžejní znaky Lehnerovy tvorby: efektivní aranžmá postav, bohaté řasení draperie, hybnost a expresivita.

K dalším jeho opavským dílům patřil hlavní oltář z kostela Nanebevzetí Panny Marie z let 1755–1758.[1] Oltář byl zničen při velkém požáru Opavy v roce 1758 a dnes je znám pouze z dřevěného modelu, tzv. bozzetta, uloženého v Slezském zemském muzeu.

Pro kostel sv. Jiří dodal několik oltářů a pro kostel v Opavě-Jaktaři vytvořil tabernákl a oltář v svatoanenské kapli z roku 1760.

Poslední známou Lehnerovou zakázkou jsou pak menší sochařské práce v Jemielnici v polském Slezsku z let 1762-63.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SCHENKOVÁ, Marie; OLŠOVSKÝ, Jaromír. Barokní malířství a sochařství v západní části českého Slezska. Opava : Slezské zemské muzeum ; František Maj, 2001. 274 s. ISBN 80-86458-06-7. S. 151. Dále jen Barokní malířství a sochařství v západní části českého Slezska. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha : Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8.  
  • HOROVÁ, Anděla, a kol. Nová encyklopedie českého výtvarného umění 1. A–M. Praha : Academia, 1995. 546 s. ISBN 80-200-0521-8.  
  • INDRA, Bohumír. Život a dílo opavského barokního sochaře Johanna Georga Lehnera. (Příspěvek k dílu Umělecké památky Moravy a Slezska.). Časopis Slezského zemského muzea. 1992, roč. B 41, čís. 1, s. 32-51. ISSN 1211-3131.  
  • OLŠOVSKÝ, Jaromír. K dílu Johanna Georga Lehnera: nové připsání a jeho ikonografické aspekty. Časopis Slezského zemského muzea. 2003, roč. B 52, čís. 3, s. 256-262. ISSN 1211-3131.  
  • PAVLÍČEK, Martin. Epitaf Karla knížete z Liechtensteinu v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Opavě (1756-1765). K typologii náhrobků 18. století v českých zemích. In GILK, Erik. Studia Moravica. 3. Sborník historiografických, filologických a uměnovědných příspěvků přednesených na vědecké konferenci Mars Moravicus - Neklidná léta Moravy pořádané ve dnech 28.-30. června 2004 v rámci realizace výzkumného záměru Ministerstva mládeže a tělovýchovy české republiky MSM 15200017 Dějiny a kultura Moravy jako modelu regionu na Filozofické fakultě univerzity Palackého v Olomouci. Olomouc : Univerzita Palackého, 2005. ISBN 80-244-1110-5. S. 135-139.
  • PRIX, Dalibor; SCHENKOVÁ, Marie; ŠOPÁK, Pavel. Opava : konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie. Velehrad : Historická společnost Starý Velehrad, 2000. 27 s. ISBN 80-86157-05-9.  
  • SCHENKOVÁ, Marie; OLŠOVSKÝ, Jaromír. Barokní malířství a sochařství v západní části českého Slezska. Opava : Slezské zemské muzeum ; František Maj, 2001. 274 s. ISBN 80-86458-06-7.  
  • SCHENKOVÁ, Marie; OLŠOVSKÝ, Jaromír. Barokní malířství a sochařství ve východní části českého Slezska. Opava : Slezské zemské muzeum ; František Maj, 2004. 265 s. ISBN 80-86224-46-5.  
  • STEHLÍK, Miloš. Sochařství vrcholného baroka na Moravě. In Dějiny českého výtvarného umění II/2. Od počátků renesance do závěru baroka. Praha : Academia, 1989. ISBN 80-200-0069-0. S. 510-539.
  • ZLÁMALOVÁ, Aneta; ADAMCOVÁ, Kateřina. Velké Losiny. Sochařská výzdoba zámeckého parku [online]. Národní památkový ústav, 2011-04-29, [cit. 2012-02-08]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]