Jan Šlechta ze Všehrd

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o českém humanistovi a diplomatovi. O členu české Strany zelených pojednává článek Jan Šlechta.
Jan Šlechta ze Všehrd
Narození 24. ledna 1466
Lidice
Úmrtí 29. srpna 1525 (ve věku 59 let)
Kostelec nad Labem
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Šlechta ze Všehrd (24. ledna 1466 asi Blevice u Kralup nad Vltavou - 1522) byl český humanista a diplomat jagellonského období.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze staré české rodiny vladyků ze Všehrd (tvrz u Žatce), z níž je známější jeho strýc[1] Viktorin Kornel ze Všehrd. Vystudoval svobodná umění na artistické fakultě pražské university a 20. září 1483 získal titul bakalář. O rok pozděj získal titul magistra.V téže době byl Viktorín Kornel děkanem téže fakulty.

Roku 1486, tedy ve věku dvaceti let, vstoupil do služeb českého krále Vladislava II. Jagellonského. Pobýval zejména na jeho dvoře v Budíně. Kromě češtiny hovořil a psal latinsky, německy a maďarsky. Vyjednávacími schopnostmi, osobními styky i náklonností dosáhl brzy u nerozhodného krále značného vlivu na politiku.

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

Šlechta vedl rozsáhlou, převážně latinskou korespondenci s významnými humanisty své doby, mj. Bohuslavem Hasištejnským z Lobkovic (v letech jeho budínského působení 1502- 1503), s olomouckým Augustinem Käsenbrotem, s německým humanistou Konrádem Celtisem alias Pickelem, či italským humanistou Jeronýmem Balbem, italsky psaným Girolamo Balbi.

Roku 1504 Šlechta odešel z dvorské služby spravovat své statky ve středních Čechách a věnovat se literárním zájmům. Shromáždil rozsáhlou knihovnu, kterou však po jeho smrti dědicové rozprodali. Z jeho vlastní literární činnosti se dochovaly pouze příležitostné básně a korespondence (přibližně čtyřicet listů). K jeho nejvýznamnějším adresátům patřili Erasmus Rotterdamský, Jeroným Balbus, Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, Řehoř Hrubý z Jelení, Augustin Käsenbrot, Stanislav Thurzo a další.

Nejvýznamnější filosofický spis Microcosmus Šlechta napsal kolem roku 1500 během svého pobytu v Budíně. Spis volně zpracovává tezi italského filozofa novoplatonika Marsilia Ficina (1433 – 1499) o polaritě makrosvěta a mikrosvěta, které Bůh stvořil jako vzájemné analogie (popsal je v díle Teologia platonica). Přátelé Šlechtovo dílo velmi oceňovali a vybízeli ho, aby rukopis vydal tiskem. Šlechta úpravy rukopisu stále odkládal, ačkoliv jej 30. dubna 1522 dedikoval olomouckému biskupovi Stanislavu Thurzovi. Po jeho smrti se spis ztratil.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠLECHTA, Antonín Petr. Jan Šlechta ze Všehrd a jeho rod. Praha: A. P. Šlechta, 1925. 167 s. (Rodopisné rozhledy. Z pravěku do nověku). Dostupné online. S. 74. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Josef TRUHLÁŘ : Humanismus a humanisté v Čechách za krále Vladislava II.. Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. Praha 1894
  • Josef VLČEK a kolektiv : Dějiny české literatury I. . Praha 1960
  • ŠLECHTA, Antonín Petr. Jan Šlechta ze Všehrd a jeho rod. Praha: A. P. Šlechta, 1925. 167 s. (Rodopisné rozhledy. Z pravěku do nověku). Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]