Řehoř Hrubý z Jelení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Řehoř Hrubý z Jelení
Narození1460
Úmrtí7. března 1514 (ve věku 53–54 let)
Praha
Povolánípřekladatel, spisovatel a publicista
Národnostčeská
DětiZikmund Hrubý z Jelení
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Řehoř Hrubý z Jelení (asi 14607. března 1514, Praha) byl český spisovatel, překladatel a humanista.

Život[editovat | editovat zdroj]

O jeho životě se ví velmi málo. Narodil se patrně kolem roku 1460.[1] Poprvé je jméno Řehoře Hrubého z Jelení zmíněno v latinském listu Viktorina Kornela ze Všehrd z roku 1494.[2] Pocházel z řad nižší šlechty a rovněž vlastnil statek kdesi na Lounsku. Řehoř Hrubý vyznával utrakvismus a oženil se s blíže neznámou katoličkou (později však konvertovala k utrakvismu), se kterou zplodil syna Zikmunda. Někdy na počátku 16. století odprodal nebo pronajal Řehoř svůj majetek na Lounsku a přemístil se do Prahy. Řehoř Hrubý zemřel zřejmě 7. března roku 1514, jak naznačuje Prokop Lupáč v Kalendáři historickém z roku 1584.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Svá díla psal Hrubý česky, čímž usiloval o pozdvižení české větve humanismu nad větev latinskou.[3] Většina Hrubého prací se zachovala v rukopisech.[4]

  • Knihy dvoje o lékařství proti štěstí i neštěstí (1501) – jedná se o český překlad díla Francesca Petrarky, jež se jmenuje De remediis utriusque fortunae. Hrubý jako první přeložil tento spis do národního jazyka.[5]
  • O přátelství a Paradoxa – český překlad Ciceronova dialogu[4]
  • O neprávě uvěřeném a smyšleném Konstantinovu papeži nadání – český překlad spisu Lorenza Vally[4]
  • O tom, že žádný nemóž uražen býti od jiného než sám od sebe (1501) – jde o český překlad knihy Jana Zlatoústého. Byl dokončen již v roce 1497, tiskem ovšem vyšel až roku 1501.[6][4]
  • Chvála bláznovství (1512/1513) – jedná se o český překlad satiry Laus stultitiae, jejíž autorem je Erasmus Rotterdamský. Hrubý dílo údajně přeložil na přání některých jeho přátel a opět se stal prvním, kdo tuto satiru přeložil do národního jazyka. Překlad Hrubý doplnil svými komentáři, v nichž vyjadřuje obdiv k Erasmovi Rotterdamskému a nalézá i shodu v jeho postojích a názorech českých utrakvistů.[7][8]
  • Napomenutí k Pražanům (1513) – skladba sepsaná na jaře roku 1513. Hrubý v ní vybízí pražský městský svaz, který se chystal k ozbrojenému střetu proti šlechtě, jakého polního hejtmana by si měl vyvolit a představuje, jakými vlastnostmi by měl vojevůdce oplývat. Zároveň v tomto díle však Hrubý uvádí, že je válka mezi křesťany nepřípustná.[9]

Dále se ještě Hrubý zasadil o překlady některých děl italského humanisty Giovanniho Pontana.[3]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Jméno Řehoře Hrubého bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PRAŽÁK, Emil. Řehoř Hrubý z Jelení: studie s ukázkami z díla. Praha: Svobodné slovo, 1964. 178 s. S. 9–10. [Dále jen: Řehoř Hrubý z Jelení]. 
  2. Řehoř Hrubý z Jelení, s. 25
  3. a b KOPECKÝ, Milan. Řehoř Hrubý z Jelení. www.phil.muni.cz [online]. [cit. 2021-10-02]. Dostupné online. 
  4. a b c d KOPECKÝ, Milan. Český humanismus. Praha: Melantrich, 1988. 295 s. S. 58. [Dále jen: Český humanismus]. 
  5. KOPECKÝ, Milan. Literární dílo Mikuláše Konáče z Hodiškova: příspěvky k poznání české literatury v období renesance. Praha: SPN, 1962. 228 s. S. 36. 
  6. Řehoř Hrubý z Jelení, s. 29
  7. Řehoř Hrubý z Jelení, 44–48
  8. Český humanismus, s. 58–59
  9. Řehoř Hrubý z Jelení, s. 62–65

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8. 
  • PRAŽÁK, Emil. Místo Řehoře Hrubého ve vývoji českého humanismu. Česká literatura. 1961, roč. 9, čís. 1, s. 29–48. Dostupné online. 
  • PRAŽÁK, Emil. Řehoř Hrubý z Jelení: studie s ukázkami z díla. Praha: Svobodné slovo, 1964. 178 s. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]