Jaderná elektrárna Fukušima I
Jaderná elektrárna Fukušima I | |
---|---|
Stát | Japonsko |
Umístění | Ókuma, Fukušima |
Stav | Uzavřena |
Začátek výstavby | 25. července 1967 |
Zprovoznění | 26. března 1971 |
Uzavření | prosinec 2013 |
Vlastník | Tokyo Electric Power Company |
Zhotovitel | General Electric Toshiba Hitachi |
Provozovatel | Tokyo Electric Power Company |
Jaderná elektrárna | |
Odstavené reaktory | 1 × 460 MW (Blok 1) 4 × 784 MW (Bloky 2, 3, 4 a 5) 1 × 1 100 MW (Blok 6) |
Typ reaktorů | BWR |
Palivo | Uran 235U |
Elektrická energie | |
Celkový výkon | 4696 MW |
Souřadnice | 37°25′17″ s. š., 141°1′57″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fukušima I (japonsky 福島第一原子力発電所) je uzavřená jaderná elektrárna, která se nachází na území měst Ókuma a Futaba na východním pobřeží ostrova Honšú v prefektuře Fukušima v Japonsku. Vlastní a provozuje ji společnost TEPCO a ve své době s celkovým výkonem 4 696 MW patřila mezi dvacet nejvýkonnějších na světě. Při zemětřesení v roce 2011 elektrárna utrpěla velké škody a došlo k vážné havárii. Řetěz událostí způsobil únik radiace a trvale poškodil několik reaktorů, což znemožnilo jejich znovuzprovoznění. Dle politického rozhodnutí nebyly ani zbývající reaktory znovu spuštěny.
Historie a technické informace
[editovat | editovat zdroj]S výstavbou bylo započato v roce 1966 a první reaktor byl spuštěn v roce 1970. Reaktory 1, 2 a 6 dodala firma General Electric, reaktory 3 a 5 firma Toshiba a reaktor 4 firma Hitachi.
Zařízení bylo poprvé uvedeno do provozu v roce 1971 a skládá se ze šesti varných reaktorů. Tyto lehkovodní reaktory[1] poháněly elektrické generátory o kombinovaném výkonu 4,7 GWe. Fukušima byla první jadernou elektrárnou, která byla navržena, postavena a provozována ve spolupráci General Electric a Tokyo Electric Power Company (TEPCO).[2]
Katastrofa z března 2011 deaktivovala chladicí systémy reaktoru, což vedlo k úniku radioaktivity a byla zřízena 30 km evakuační zóna (19 mi) obklopující elektrárnu; vydání pokračují dodnes. 20. dubna 2011 japonské úřady vyhlásily 20 km evakuační zónu za nepřístupnou oblast, do které lze vstoupit pouze pod vládním dohledem.
V listopadu 2011 dostali první novináři povolení navštívit závod. Popsali devastaci, při které byly zničeny tři budovy reaktoru; areál byl pokryt rozbitými nákladními vozy, pomačkanými vodními nádržemi a dalšími troskami, které tsunami zanechala. Výše radioaktivity byla tak vysoká, že návštěvníci směli zůstat jen několik hodin.[3]
V dubnu 2012 byly odstaveny bloky 1–4. Bloky 2–4 byly odstaveny 19. dubna, zatímco blok 1 byl posledním z těchto čtyř bloků, který byl odstaven 20. dubna o půlnoci. V prosinci 2013 společnost TEPCO rozhodla, že žádný z nepoškozených bloků nebude znovu otevřen.
V dubnu 2021 japonská vláda schválila vypouštění radioaktivní vody z elektrárny do Tichého oceánu v průběhu 30 let.[4]
Dvanáct kilometrů jižně od Fukušimy I se nachází sesterská jaderná elektrárna Fukušima II, která má čtyři reaktory typu BWR-5 (4 × 1100 MW). Během tsunami také utrpěla vážná poškození, zejména záplavou mořské vody do všech čtyř bloků, ale byla úspěšně odstavena a uvedena do bezpečného stavu mimořádnými činy zaměstnanci závodu.[5]
Havárie v březnu 2011
[editovat | editovat zdroj]Při zemětřesení v roce 2011 zasáhla elektrárnu vlna tsunami, následkem čehož selhalo chlazení reaktorů. Ty se sice při jejím úderu automaticky zastavily, ale přesto se je selhávajícím záložním generátorům nepodařilo všechny dostatečně ochladit a později tak došlo k několika výbuchům vodíku a požárům.
Při havárii uniklo značné množství radiace, z rozsáhlého ochranného pásma bylo evakuováno více než 150 000 osob a záležitost byla celosvětově podnětem k debatám o bezpečnosti jaderné energetiky.
Sklad vyhořelého paliva
[editovat | editovat zdroj]V areálu JE Fukušima I se nalézá sklad vyhořelého paliva. Palivo je uloženo v sedmi bazénech. Část je v šesti bazénech, které jsou vedle každého reaktoru, zbytek je ve společném bazénu mimo budovy s reaktory.[6]
Informace o reaktorech
[editovat | editovat zdroj]Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Čistý | Hrubý | ||||||
Fukušima I-1 | BWR-3 | 439 МW | 460 МW | 25. 7. 1967 | 17. 11. 1970 | 26. 3. 1971 | 19. 5. 2011[7] |
Fukušima I-2 | BWR-4 | 760 МW | 784 МW | 9. 6. 1969 | 24. 12. 1973 | 18. 7. 1974 | 19. 5. 2011[8] |
Fukušima I-3 | BWR-4 | 760 МW | 784 МW | 28. 12. 1970 | 26. 10. 1974 | 27. 3. 1976 | 19. 5. 2011[9] |
Fukušima I-4 | BWR-4 | 760 МW | 784 МW | 12. 2. 1973 | 24. 2. 1978 | 12. 10. 1978 | 19. 5. 2011[10] |
Fukušima I-5 | BWR-4 | 760 МW | 784 МW | 22. 5. 1972 | 22. 9. 1977 | 18. 4. 1978 | 17. 12. 2013[11] |
Fukušima I-6 | BWR-4 | 1067 МW | 1100 МW | 26. 10. 1973 | 4. 5. 1979 | 24. 10. 1979 | 17. 12. 2013[12] |
Fukušima I-7 | ABWR | 1339 МW | 1380 МW | Plán na výstavbu zrušen v dubnu 2011 | |||
Fukušima I-8 | ABWR | 1339 МW | 1380 МW | Plán na výstavbu zrušen v dubnu 2011 |
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Letecký pohled na oblast elektrárny Fukušima I v roce 1975, ukazující valy a dokončené reaktory
-
Detail bloků 4, 3, 2 a 1
-
Hlavní budovy
-
Ilustrace stavu reaktoru 1–4 po havárii
-
Poloha jaderné elektrárny
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fukushima I Nuclear Power Plant na anglické Wikipedii.
- ↑ Tokyo Electric Power Co. Fukushima Daiichi Nuclear Power Station [online]. jnes.go.jp [cit. 2021-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne March 14, 2011.
- ↑ The Asahi Shimbun [online]. [cit. 2017-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne April 7, 2011.
- ↑ FACKLER, Martin. Eyewitness Report: Inside the Wreckage of Japan's Fukushima Nuclear Plant [online]. November 12, 2011 [cit. 2019-07-27]. Dostupné online.
- ↑ Yamaguchi, Mari, Japan to start releasing Fukushima water into sea in 2 years, The Associated Press, April 13, 2021
- ↑ The Fukushima Daiichi Accident. Wienna: IAEA – International Atomic Energy Agency, 2015. Dostupné online. ISBN 978-92-0-107015-9. S. 131–132.
- ↑ pdf. dokument o umístění vyhořelého paliva v JE Fukušima I
- ↑ PRIS - Reactor Details [online]. www.iaea.org [cit. 2018-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-17.
- ↑ PRIS - Reactor Details [online]. www.iaea.org [cit. 2018-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-17.
- ↑ PRIS - Reactor Details [online]. www.iaea.org [cit. 2018-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-17.
- ↑ PRIS - Reactor Details [online]. www.iaea.org [cit. 2018-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-17.
- ↑ PRIS - Reactor Details [online]. www.iaea.org [cit. 2018-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-17.
- ↑ PRIS - Reactor Details [online]. www.iaea.org [cit. 2018-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-17.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Jaderná elektrárna Fukušima II
- Jaderná energetika v Japonsku
- Japonská agentura pro jadernou bezpečnost
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu jaderná elektrárna Fukušima I na Wikimedia Commons
- Zpráva kategorie:Fukušima I ve Wikizprávách