Jaderná elektrárna Fukušima I

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jaderná elektrárna Fukušima I
Fukushima Daiichi 04780015 (8388174045).jpg
StátJaponskoJaponsko Japonsko
UmístěníÓkuma, Fukušima
StavUzavřena
Začátek výstavby25. července 1967
Dokončení26. března 1971
UzavřeníProsinec 2013
VlastníkTokyo Electric Power Company
ZhotovitelGeneral Electric
Toshiba
Hitachi
ProvozovatelTokyo Electric Power Company
Jaderná elektrárna
Odstavené reaktory1 × 460 MW (Blok 1)
4 × 784 MW (Bloky 2, 3, 4 a 5)
1 × 1 100 MW (Blok 6)
Typ reaktorůBWR
Elektrická energie
Celkový výkon5 306 MW (1979–2011)
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fukušima I (japonsky 福島第一原子力発電所) je uzavřená jaderná elektrárna, která se nachází na území města Ókuma a Futaba na východním pobřeží ostrova Honšúprefektuře FukušimaJaponsku. Vlastní a provozuje ji společnost TEPCO a ve své době s celkovým výkonem 4 696 MW patřila mezi dvacet nejvýkonnějších na světě. Při zemětřesení v roce 2011 elektrárna utrpěla velké škody a došlo k vážné havárii. Řetěz událostí způsobil únik radiace a trvale poškodil několik reaktorů, což znemožnilo jejich znovuzprovoznění. Dle politického rozhodnutí nebyly ani zbývající reaktory znovu spuštěny.

Zařízení bylo poprvé uvedeno do provozu v roce 1971 a skládá se ze šesti varných reaktorů. Tyto lehkovodní reaktory[1] poháněly elektrické generátory o kombinovaném výkonu 4,7 GWe. Fukušima byla první jadernou elektrárnou, která byla navržena, postavena a provozována ve spolupráci General Electric a Tokyo Electric Power Company (TEPCO).[2]

Katastrofa z března 2011 deaktivovala chladicí systémy reaktoru, což vedlo k úniku radioaktivity a byla zřízena 30 km evakuační zóna (19 mi) obklopující elektrárnu; vydání pokračují dodnes. 20. dubna 2011 japonské úřady vyhlásily 20 km evakuační zónu za nepřístupnou oblast, do které lze vstoupit pouze pod vládním dohledem.

V listopadu 2011 dostali první novináři povolení navštívit závod. Popsali devastaci, při které byly zničeny tři budovy reaktoru; areál byl pokryt rozbitými nakláďáky, pomačkanými vodními nádržemi a dalšími troskami, které tsunami zanechala. Výše radioaktivity byla tak vysoká, že návštěvníci směli zůstat jen několik hodin.[3]

V dubnu 2012 byly odstaveny bloky 1–4. Bloky 2–4 byly odstaveny 19. dubna, zatímco blok 1 byl posledním z těchto čtyř bloků, který byl odstaven 20. dubna o půlnoci. V prosinci 2013 společnost TEPCO rozhodla, že žádný z nepoškozených bloků nebude znovu otevřen.

V dubnu 2021 japonská vláda schválila vypouštění radioaktivní vody z elektrárny do Tichého oceánu v průběhu 30 let.[4]

Dvanáct kilometrů jižně od Fukušimy I se nachází sesterská jaderná elektrárna Fukušima II, která má 4 reaktory typu BWR-5 (4 × 1100 MW). Během tsunami také utrpěla vážná poškození, zejména záplavou mořské vody do všech čtyř bloků, ale byla úspěšně odstavena a uvedena do bezpečného stavu mimořádnými činy zaměstnanci závodu.[5]

Reaktory[editovat | editovat zdroj]

S výstavbou bylo započato v roce 1966 a první reaktor byl spuštěn v roce 1970. Reaktory 1, 2 a 6 dodala firma General Electric, reaktory 3 a 5 firma Toshiba a reaktor 4 firma Hitachi.

Blok Typ[6] Komerční provoz Výkon Dodavatel Plánované odstavení
Fukushima I – 1 BWR-3 26. květen 1971 460 MW General Electric březen 2011 *
Fukushima I – 2 BWR-4 18. červenec 1974 784 MW General Electric červenec 2014 *
Fukushima I – 3 BWR-4 27. květen 1976 784 MW Toshiba březen 2016 *
Fukushima I – 4 BWR-4 12. říjen 1978 784 MW Hitachi říjen 2018 *
Fukushima I – 5 BWR-4 18. duben 1978 784 MW Toshiba duben 2018
Fukushima I – 6 BWR-5 24. říjen 1979 1 100 MW General Electric říjen 2019
Fukushima I – 7 (plánovaná) ABWR říjen 2016(zrušeno)[7] 1,380 MW
Fukushima I – 8 (plánovaná) ABWR říjen 2017(zrušeno)[7] 1,380 MW
* zničen (poškození reaktoru slanou vodou a palivových tyčí vlivem vysokých teplot)

Sklad vyhořelého paliva[editovat | editovat zdroj]

V areálu JE Fukušima I se nalézá sklad vyhořelého paliva. Palivo je uloženo v sedmi bazénech. Část je v 6 bazénech, které jsou vedle každého reaktoru, zbytek je ve společném bazénu mimo budovy s reaktory.[8]

Havárie v březnu 2011[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Havárie elektrárny Fukušima I.

Při zemětřesení v roce 2011 zasáhla elektrárnu vlna tsunami, následkem čehož selhalo chlazení reaktorů. Ty se sice při jejím úderu automaticky zastavily, ale přesto se je selhávajícím záložním generátorům nepodařilo všechny dostatečně ochladit a později tak došlo k několika výbuchům vodíku a požárům.

Při havárii uniklo značné množství radiace, z rozsáhlého ochranného pásma bylo evakuováno více než 150 000 osob a záležitost byla celosvětově podnětem k debatám o bezpečnosti jaderné energetiky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fukushima I Nuclear Power Plant na anglické Wikipedii.

  1. Tokyo Electric Power Co. Fukushima Daiichi Nuclear Power Station [online]. jnes.go.jp [cit. 2011-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 14, 2011. (anglicky) 
  2. The Asahi Shimbun [online]. [cit. 2017-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne April 7, 2011. (anglicky) 
  3. FACKLER, Martin. Eyewitness Report: Inside the Wreckage of Japan's Fukushima Nuclear Plant [online]. November 12, 2011 [cit. 2019-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Yamaguchi, Mari, Japan to start releasing Fukushima water into sea in 2 years, The Associated Press, April 13, 2021
  5. The Fukushima Daiichi Accident. Wienna: IAEA – International Atomic Energy Agency, 2015. Dostupné online. ISBN 978-92-0-107015-9. S. 131–132. (anglicky) 
  6. Reactors in operation [online]. IAEA, 31 December 2009 [cit. 2011-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Nuclear Power in Japan. www.world-nuclear.org. World Nuclear Association, 2011-02-24. Dostupné online [cit. March 12, 2011]. (anglicky) 
  8. pdf. dokument o umístění vyhořelého paliva v JE Fukušima I

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]