János Pilinszky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
János Pilinszky
PilinszkyErettsegikep.png
Narození 27. listopadu 1921
Budapešť
Úmrtí 27. května 1981 (ve věku 59 let)
Budapešť
Místo pohřbení Farkasréti Cemetery
Povolání scenárista, básník, dramatik, překladatel a spisovatel
Alma mater Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti
Ocenění Kossuthova cena
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

János Pilinszky (25. listopadu 1921 Budapešť27. května 1981 tamtéž) byl maďarský spisovatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze vzdělané měšťanské rodiny, před válkou studoval literaturu a práva na Univerzitě Loránda Eötvöse, publikoval verše a novinové články. V roce 1944 narukoval do maďarské armády, s níž prodělal ústupové boje a posléze byl internován v koncentračním táboře Ravensbrück. Otřesné válečné zážitky ovlivnily existenciální ladění jeho poezie. Za debutovou sbírku Hrazda a bradla obdržel roku 1947 Baumgartnerovu cenu. V padesátých letech byl zbaven možnosti publikovat, protože jeho skeptická a spirituálně laděná poezie neodpovídala požadavkům oficiální kulturní politiky. Až v roce 1957 našel zaměstnání jako redaktor katolicky orientovaného časopisu Új ember a roku 1959 mu vyšla sbírka Třetího dne. Často pobýval v zahraničí, jeho poezii překládali Ted Hughes a Pierre Emmanuel. Kromě básnických sbírek psal také dramata a scénáře (psychologický film Kde jste, paní Déryová?, který podle jeho námětu natočil Gyula Maár, byl oceněn na festivalu v Cannes roku 1976), vydal knihu esejů Oslava nejhlubšího bodu a román v dopisech Rozhovory se Sheryl Suttonovou. V roce 1970 mu byla udělena Cena Attily Józsefa a v roce 1980 Kossuthova cena.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Pilinszkého básně jsou převážně krátké, psané volným veršem, vyznačují se věcným tónem bez překvapivých metafor, přinášejí spíše filosofické glosy ke každodenním událostem. V řadě textů se hlásil k Fjodoru Michajloviči Dostojevskému jako ke svému hlavnímu inspirátorovi. Béla Pomogáts ho v doslovu ke knize Vsazování démantů charakterizuje: „János Pilinszky hlásal praktickou morálku, osou jeho osobní etiky byl požadavek lidské solidarity. Jeho víra ho měla k tomu, aby vzal na svá bedra odpovědnost za osud lidstva a svou lásku uplatnil básnickým činem.“

V češtině vyšly ukázky z díla v antologii moderní maďarské poezie Vsazování démantů (Mladá fronta, Praha 1984) v překladu Milana Navrátila, v roce 1999 vydala Mladá fronta výbor nazvaný Ortel (přeložili Evžen Gál, Jana Štroblová a Josef Hiršal).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]