Přeskočit na obsah

Izotopy draslíku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Draslík (19K) má 25 známých izotopů, od 32K po 56K, a čtyři jaderné izomery. V přírodě se vyskytují stabilní 39K a 41K a také 40Kpoločasem přeměny 1,248×109 let. Ostatní izotopy mají poločas kratší než 1 den, většinou kratší než 1 minuta. Nejméně stabilní jsou 33K a 34K s poločasy kratšími než 25 nanosekund (poločas přeměny 32K není znám).[1]

Přírodní radioizotop 40K se přeměňuje z 10,72 % záchytem elektronu nebo beta plus přeměnou na stabilní 40Ar (a má tak nejdelší poločas ze všech známých β+ zářičů) a z 89,28 % β přeměnou na 40Ca.

Draslík-40 je největším zdrojem radioaktivity v lidském těle, významnější než uhlík-14. V těle člověka o hmotnosti 70 kg každou sekundu proběhne asi 4 400 přeměn 40K.

Přeměna 40K na 40Ar se využívá v K-Ar datování hornin a je založená na předpokladu, že v hornině se v době jejího vzniku žádný argon nenacházel. Změřením obsahu radiogenního 40Ar tak lze stanovit stáří materiálu.

Seznam izotopů

[editovat | editovat zdroj]
symbol
nuklidu
Z(p) N(n)  
hmotnost izotopu (u)
 
poločas přeměny[1] způsob(y)
přeměny[1]
produkt(y)
přeměny[2]
jaderný
spin[1]
reprezentativní
izotopové
složení
(molární zlomek)[1]
excitační energie
32K 19 13 32,021 92(54) ? p 31Ar +1
32mK 950(100) keV ? +4
33K 19 14 33,007 26(21) <25 ns p 32Ar +3/2
34K 19 15 33,998 41(32) <25 ns p 33Ar +1
35K 19 16 34,988 010(21) 178(8) ms β+ (99,63 %) 35Ar +3/2
β+, p (0,37 %) 34Cl
36K 19 17 35,981 292(8) 342(2) ms β+ (99,95 %) 36Ar 2
β+, p (0,05 %) 35Cl
β+, α (0,003 4 %) 32S
37K 19 18 36,973 375 89(10) 1,226(7) s β+ 37Ar +3/2
38K 19 19 37,969 081 2(5) 7,636(18) min β+ 38Ar +3
38m1K 130,4 keV 924,3(3) ms 0
38m2K 3 458,0(2) keV 21,98(11) µs +7, +5
39K 19 20 38,963 706 68(20) Stabilní +3/2 0,932 581(44)
40K[3][4] 19 21 39,963 998 48(21) 1,248(3)×109 r β (89,28 %) 40Ca -4 1,17(1)×10−4
ε (10,72 %) 40Ar
β+ (0,001 %)[5]
40mK 1 643,639(11) keV 336(12) ns 0
41K 19 22 40,961 825 76(21) Stabilní +3/2 0,067 302(44)
42K 19 23 41,962 402 81(24) 12,355(7) h β 42Ca -2
43K 19 24 42,960 716(10) 22,3(1) h β 43Ca +3/2
44K 19 25 43,961 56(4) 22,13(19) min β 44Ca 2−
45K 19 26 44,960 699(11) 17,81(61) min β 45Ca +3/2
46K 19 27 45,961 977(17) 105(10) s β 46Ca -2
47K 19 28 46,961 678(9) 17,50(24) s β 47Ca +1/2
48K 19 29 47,965 514(26) 6,83(2) s β (98,86 %) 48Ca -2
β, n (1,14 %) 47Ca
49K 19 30 48,967 45(8) 1,263(50) s β, n (86 %) 48Ca +1/2, +3/2
β (14 %) 49Ca
50K 19 31 49,972 78(30) 472(4) ms β (71,4 %) 50Ca 0, -1, -2
β, n (28,6 %) 49Ca
51K 19 32 50,976 38(54) 365(5) ms β, n (65 %) 50Ca +1/2, +3/2
β (35 %) 51Ca
52K 19 33 51,982 61(75) 105(5) ms β, n (72,2 %) 51Ca -2
β (25,5 %) 52Ca
β, 2n (2,3 %) 50Ca
53K 19 34 52,987 12(75) 30(5) ms β, n (75 %) 52Ca +3/2
β (15 %) 53Ca
β, 2n (10 %) 51Ca
54K 19 35 53,994 20(97) 10(5) ms β (>99,9 %) 54Ca -2
β, n (<0,1 %) 53Ca
55K 19 36 54,999 71(107) >360 ns β 55Ca +3/2
β, n 54Ca
56K 19 28 >20 ns β 56Ca

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isotopes of potassium na anglické Wikipedii.


  1. a b c d e Archivovaná kopie. www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2017-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-22. 
  2. Stabilní izotopy tučně, téměř stabilní izotopy (poločas přemeny delší než stáří vesmíru) kurzívou
  3. Využívá se k draslíko-argonovému datování.
  4. Prvotní radionuklid
  5. ENGELKEMEIR, D. W.; FLYNN, K. F.; GLENDENIN, L. E. Positron Emission in the Decay of K40. Physical Review. 1962, s. 1818. Dostupné online. DOI 10.1103/PhysRev.126.1818. Bibcode 1962PhRv..126.1818E. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]