Uhlík-14

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Uhlík-14 (14C) je radioaktivní izotop uhlíku, jeho poločas přeměny je 5730 roků. Jeho přítomnosti v živých organismech se využívá k radiokarbonové metodě datování. Izotop obsahuje 6 protonů a 8 neutronů. Byl objeven 27. 2. 1940 Martinem Kamenem a Samem Rubenem na University of California Radiation Laboratory v BerkeleyKalifornii.

V atmosféře vzniká reakcí kosmického záření s dusíkem:[1]

14N + n → 14C + p

Radioaktivní rozpad[editovat | editovat zdroj]

Rozpadá se mechanismem β:

Jeden z neutronů se rozpadne na proton, elektron a elektronové antineutrino za vzniku stabilního izotopu dusíku-14. K detekci se nejčastěji využívají scintilační detektory,[2] protože účinnost Geigerových–Mülerových čítačů je v tomto případě nízká.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carbon-14 na anglické Wikipedii.

  1. Radioactivity : Carbon-14. www.radioactivity.eu.com [online]. [cit. 2021-08-30]. Dostupné online. 
  2. An illustrated guide to measuring radiocarbon from archaeological samples

Literatura[editovat | editovat zdroj]