Izaiáš Poustevník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Izaiáš Poustevník
Úmrtí31. prosince 491
Povoláníspisovatel a Otcové pouště
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Ruské vydání Izaiášových výroků (Слова преподобного отца нашего Аввы Исайи)

Izaiáš Poustevník (také Izaiáš z Gazy, Abba Izaiáš, Izaiáš Nitrijský nebo možná i Izaiáš ze Scetis; ? – 11. srpna 491) byl křesťanský asketický spisovatel známý z Výroků pouštních Otců[1] a různých palestinských miafyzitských zdrojů.[2][3] Jeho poučení „Jak střežit mysl“ a další krátké texty jsou součástí Filokalie. Koptskou pravoslavnou církví je uctíván jako svatý.[4][5]

Život[editovat | editovat zdroj]

Přestože působil v Gaze (jak uvádí Barsanufius z Gazy), vzešel Izajáš z egyptského mnišství. To vzniklo ve 4. století v cenobitských poustevnách na poušti Scetis, a tam někdy v první polovině 5. století také Izaiáš začínal jako mnich.[4] Pak se přestěhoval do Palestiny.[6][7]

Velká část Izaiášových známých textů jsou poučení pro mnichy a poustevníky. Dochovalo se jen velmi málo jeho spisů, protože většinu z nich zničili muslimové.[8]

Izaiáš se také podílel na šíření křesťanství v Palestině.[9] Byl také v kontaktu s intelektuály z města Gazy, jako byl Aeneas z Gazy, jeden z členů rétorské školy v Gaze, který s ním konzultoval spisy filozofů Platóna, Aristotela a Plotina. Stal se také blízkým přítelem Petra Iberského a pravidelně se s ním setkával.[10]

Izaiáš zemřel 11. srpna 491 jako poustevník v klášteře poblíž Gazy.[4][11][12]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Mnoho Izaiášových děl je ztraceno. Asketikon, sbírka asi 30 rozprav o křesťanském asketismu, byl obzvláště populární ve východní klášterní tradici a přežil v mnoha překladech do syrštiny (6. století), koptštiny (6. století), etiopštiny (8. století, překlad z koptštiny), arménštiny (8. století), arabštiny a gruzínštiny (ve které se dochovala pouze logoi 3, 7, 23 a 27). Syrská verze jeho Asketikonu, která je pouze částečným překladem původního řeckého textu, byla přeložena do francouzštiny.

Výňatky z jeho spisů jsou také zahrnuty ve Filokalii.[13] Anglicky jeho texty vyšly pod názvem Book on Religious Exercises and Quiet.[14]

Někteří učenci se domnívají, že Izajáš z Gazy a Izajáš ze Scetis byli ve skutečnosti dva různí lidé, přičemž Asketikon nejprve napsal Izajáš ze Scetis (zemřel počátkem 5. století) a později jej upravil Izajáš z Gazy (který zemřel roku 491).[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isaiah the Solitary na anglické Wikipedii.

  1. ↑ The sayings of the desert fathers: the alphabetical collection. Příprava vydání Benedicta Ward. Kalamazoo, Mich: Cistercian Publ, 1984. 269 s. Dostupné online. ISBN 978-0-87907-959-8. 
  2. ↑ Commentaire d'Abba Isaïe, Catéchèses Aimilianos de Simonos Petra. Monastère De Solan [online]. [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (francouzsky) 
  3. ↑ Isaïe de Gaza. La Croix. 2018-03-24. Dostupné online [cit. 2023-11-27]. ISSN 0242-6056. (francouzsky) 
  4. ↑ a b c Isaiah of Scetis, Saint. Claremont Colleges Digital Library ccdl.claremont.edu [online]. [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Isaiah of Scetis, Saint. ccdl.claremont.edu [online]. [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ Isaiah the Solitary. Isaiah the Solitary | Red Zambala [online]. 2013-11-20 [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Abba Isaiah the Solitary Part 1. Wind Ministries [online]. 2017-06-20 [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ July. POKROV [online]. [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ HARMLESS, William. Desert Christians: an introduction to the literature of early monasticism. New York: Oxford University Press, 2004. 488 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-516222-6, ISBN 978-0-19-516223-3. 
  10. ↑ BITTON-ASHKELONY, Brouria; KOFSKY, Aryeh. The Monastic School of Gaza. [s.l.]: BRILL 261 s. Dostupné online. ISBN 978-90-474-0844-4. (anglicky) Google-Books-ID: hOx5DwAAQBAJ. 
  11. ↑ St. Isaiah the Solitary of Seeds and Palestine (370). www.holytrinityorthodox.com [online]. [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. 
  12. ↑ Our Holy Father Isaiah the Solitary. Commemorated July 3 (Civil Date: July 16 ). www.orthodox.net [online]. [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. 
  13. ↑ NIKODĒMOS; MAKARIOS. The Philokalia: the complete text. 1: reprinted. London: Faber & Faber 378 s. ISBN 978-0-571-11377-4, ISBN 978-0-571-13013-9. 
  14. ↑ SOLITARY, St Isaiah the; CURTIN, D. P. Book on Religious Exercise and Quiet. [s.l.]: Dalcassian Publishing Company 17 s. Dostupné online. ISBN 978-1-960069-63-4. (anglicky) Google-Books-ID: 6LXIEAAAQBAJ. 
  15. ↑ BROCK, Sebastian P. Isaiah of Scetis. Gorgias Encyclopedic Dictionary of the Syriac Heritage: Electronic Edition. Dostupné online [cit. 2023-11-27]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Filokalie. Přeložil Alan ČERNOHOUS. Prameny spirituality, LXXI. Olomouc: Nakladatelství Centra Aletti Refugium Velehrad-Roma, 2019-. ISBN 978-80-7412-310-8.
  • Chryssavgis, John. "Abba Isaiah of Scetis: Aspects of Spiritual Direction," Studia Patristica 35 (2001): 32–40.
  • Chryssavgis, John and Penkett, Robert. "Abba Isaiah of Scetis: Ascetic Discourses." Cistercian Publications (2002). ISBN 0879075503.
  • Chitty, Derwas J. "Abba Isaiah." Journal of Theological Studies n.s. 22 (1971): 47–72.
  • Regnault, Lucien. "Isaïe de Scété ou de Gaza." In Dictionnaire de spiritualité ascétique et mystique: doctrine et histoire, 7:2083–2095. Paris: G. Beauchesne et ses fils, 1932–1995.
  • Regnault, Lucien. "Isaïe de Scété ou de Gaza? Note critiques en marge d'une introduction au probleme iasïen." Revue d'ascétique et mystique 46 (1970): 33–44.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Izaiáš_Poustevník&oldid=23725346“