Přeskočit na obsah

Ivan Hrušovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ivan Hrušovský
Základní informace
Narození23. února 1927
Bratislava
Úmrtí5. října 2001 (ve věku 74 let)
Bratislava
Žánryklasická hudba a elektroakustická hudba
Povoláníhudební skladatel, hudební pedagog, muzikolog a hudební teoretik
OceněníCena Jána Levoslava Bellu (1965)
RodičeJán Hrušovský
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivan Hrušovský (23. února 1927 Bratislava5. října 2001 tamtéž) byl slovenský hudební skladatel a teoretik.

Narodil se 23. února 1927 v Bratislavě. Jeho otec, Ján Hrušovský, byl známý slovenský spisovatel a matka Růžena roz. Pinkasová, pocházela z Čech. Rodina se v roce 1940 přestěhovala do Žiliny, kde Ivan studoval na gymnáziu a na hudební škole. Po maturitě v roce 1947 studoval na bratislavské konzervatoři skladbu u Alexandra Moyzese a současně hudební vědu, filosofii a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Ve studiu skladby pokračoval v letech 1952–1957 na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě opět u Alexandra Moyzese. V té době již působil jako externí pracovník Ústavu hudební vědy Slovenské akademie věd a od roku 1953 jako asistent a později odborný asistent u profesora Oty Ferenczyho na Vysoké škole múzických umění.

V roce 1966 se stal kandidátem věd o umění, v roce 1968 docentem hudební teorie a v roce 1984 profesorem skladby. Od roku 1990 působil na Katedře hudební výchovy a estetiky Fakulty humanitních věd Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici.

Za svou pedagogickou i skladatelskou činnost obdržel řadu ocenění. Mimo jiné byl v roce 1965 vyznamenán Cenou Jána Levoslava Bellu za cyklus kantát "Proti smrti" (Hirošima, Biela breza, sestra moja a Sen o človeku).

Velké vokální skladby

[editovat | editovat zdroj]
  • 1999 Rekviem na záver tisícročia pre recitátora, soprán, tenor, organ, miešaný zbor, plechové a bicie nástroje.
  • 1985 Canticum pro pace. Oratórium pre recitátorku, mezzosoprán a bas, miešaný zbor a veľký orchester.
  • 1964 Sen o človeku. Melodramatická kantáta pre recitátora, soprán, miešaný zbor a orchester.
  • 1961 Hirošima. Kantáta pre recitátora, koloratúrny soprán, barytón, miešaný zbor a veľký orchester.
  • 1959 Pod Kriváňom. Kantáta pre miešaný zbor a malý orchester.

Orchestrální skladby

[editovat | editovat zdroj]
  • 1996 Symfónia č. 2 „Spomienková“ pre komorný orchester a klavír
  • 1988 rev. 1993 Symfónia č. 1 pre veľký sláčikový orchester
  • 1986 Hudba k Vincentovi Hložníkovi, symfonická freska
  • 1986 Malá romanca na motív z Andersena pre komorný sláčikový orchester
  • 1980 Suita quasi una fantasia pre komorný sláčikový orchester
  • 1979 Konfrontácie pre veľký orchester
  • 1970 Musica nocturna per archi
  • 1966 Passacaglia na vlastnú tému pre veľký orchester
  • 1963 Koncertantná predohra pre sláčikový orchester
  • 1961 Slávnostný pochod pre symfonický orchester
  • 1960 Dve slovenské tanečné fantázie pre orchester
  • 1960 Tatranská poéma, symfonický obraz pre orchester
  • 1957 Koncert pre klavír a orchester
  • 1955 Pastorálna suita pre malý orchester

Nástroje sólo

[editovat | editovat zdroj]
  • 1994 Sedem bagatel
  • 1993 Dve romantické fúgy a postlúdiá
  • 1993 Osem variácií na Beethovenovu tému
  • 1993 Fuga in F a 3 voci per organo
  • 1992 Musica Paschalis pre organ
  • 1986 Fantázia, introdukcia a fúga v starom slohu pre klavír
  • 1986 Suita pre dva klavíry alebo pre klavír štvorručne
  • 1984 Nokturno k vernisáži pre flautu
  • 1984 Musica rustica per flauto solo
  • 1970 Sonáta č. 2 (Tri skladby pre klavír)
  • 1970 Toccata chromatica pro klavír
  • 1977 Tri skladby pre čembalo
  • 1977 Sonata in modo classico per il clavicembalo
  • 1969 Sonáta pre husle
  • 1965 Sonáta
  • 1958 Toccata
  • 1953 Sonatína op. 1

Komorní hudba

[editovat | editovat zdroj]
  • 2000 Trio pre husle, violončelo a klavír vo forme 9 variácií a chorálového interlúdia na tému 2. časti (Adagio ma non tanto) zo 6. Brandenburského koncertu B dur (BWV 1051) Johanna Sebastiana Bacha
  • 1999 Trio pre husle, violu a violončelo
  • 1995 Lamento 94/95, duo pre husle a violu
  • 1995 Sláčikové kvarteto č. 3
  • 1994 Sonáta č. 2 pre husle a klavír
  • 1992 Elégia in memoriam Milan Šimečka pre recitátora a sláčikové sexteto, TEXT Jaroslav Seifert, Milan Rúfus
  • 1990 Sláčikové kvarteto č. 2 na pamiatku Richarda Rybariča
  • 1987 Septetino pre flautu, klarinet in B, fagot, lesný roh, husle, violu a violončelo
  • 1985 Elégia pre mezzosoprán a violu
  • 1983 Sláčikové kvarteto č. 1
  • 1983 Dialoghi in ritmo per organo e percussioni, rytmické dialógy
  • 1980 Tri kánony pre husle a čembalo alebo klavír
  • 1979 Za milým. Dve ľúbostné piesne pre mezzosoprán, flautu, harfu alebo klavír, cimbal, violu a violončelo
  • 1963 Suita piccola pre violončelo a klavír
  • 1963 Combinazioni sonoriche per 9 stromenti. Nonet pre flautu, hoboj, basový klarinet in B, trúbku in C, vibrafón, klavír, husle, violu a violončelo
  • 1954 Sonáta č. 1 pre husle a klavír

Scénická hudba

[editovat | editovat zdroj]

Elektroakustické skladby

[editovat | editovat zdroj]
  • 1981 Omilienci chodia. Elektroakustická montážna úprava troch ženských ľudových piesní a zvolávačiek z Važca a Východnej pre ženský zbor a cappella
  • 1976 Ideé fixe
  • 1975 Horička vysoká. Elektroakustická montáž kysuckých ľudových piesní
  • 1973 Invokácia

Kromě toho zkomponoval řadu sborů na světské i religiozní texty.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]