Itil
Itil (turecky İtil, čínsky 阿得/阿得水 A-de Shui), též Atil, doslova Velká řeka, bylo hlavní město Chazarské říše mezi 8. a 10. stoletím. Slovo itil je taktéž v některých turkických jazycích názvem pro řeku Volhu.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Město Itil se údajně rozkládalo při deltě řeky Volhy severozápadně od Kaspického moře. Itil se stal hlavním městem Chazarské říše po porážce Chazarů v druhé Arabsko-Chazarské válce. Jméno Itil se poprvé objevuje v 10. století, v arabských pramenech se však tomuto městu o století dříve říkalo Khamlij.
Během svého rozkvětu bylo město důležitým centrem obchodu a rozkládalo se na třech místech oddělených Volhou. V západní části se nacházelo administrativní centrum s budovou soudu a početnou vojenskou posádkou. Východní část byla vybudována později a sloužila jako obchodní centrum Itilu. Nacházely se v ní obchody a veřejné lázně. Mezi východní a západní částí ležel ostrov, na kterém stály paláce kagana a kagan-bega. Se zbylými částmi města byl ostrov propojen pontonovým mostem.
Itil bylo multietnické a nábožensky různorodé město, které obývali židé, křesťané, muslimové, pohani i vyznavači šamanismu, přičemž mnozí z nich byli obchodníci pocházející z jiných zemí. Každá z náboženských skupin měla ve městě své modlitebny. V Itilu bylo sedm soudců – dva pro křesťany, dva pro židy, dva pro muslimy a jeden pro ostatní.
V roce 968 nebo 969 město vyplenil Svjatoslav I. Igorevič. Archeologické pozůstatky Itilu nebyly nikdy jednoznačně identifikovány. Jedna z hypotéz tvrdí, že zbytky města byly odplaveny v důsledku stoupající hladiny Kaspického moře. Dva různé týmy ruských archeologů, pracující na lokalitách Samosdelka a Semibugry, tvrdily, že objevily ruiny Itilu.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Atil na anglické Wikipedii.
- ↑ Kevin Alan Brook. The Khazar Capital City of Atil [online]. The American Center of Khazar Studies [cit. 2023-03-12]. Dostupné online. (anglický)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Barthold, W. (1996). "Khazar". Encyclopaedia of Islam (Brill Online). Eds.: P. Bearman, Th. Bianquis, C.E. Bosworth, E. van Donzel and W.P. Heinrichs. Brill.
- Kevin Alan Brook. The Jews of Khazaria. 3rd ed. Rowman & Littlefield Publishers, Inc, 2018.
- Douglas Morton Dunlop (1997). "Itil". Encyclopaedia Judaica (CD-ROM Edition Version 1.0). Ed. Cecil Roth. Keter Publishing House. ISBN 965-07-0665-8
- Douglas M. Dunlop. The History of the Jewish Khazars, Princeton, N.J.: Princeton University Press, 1954.
- Peter B. Golden. Khazar Studies: An Historio-Philological Inquiry into the Origins of the Khazars. Budapest: Akadémiai Kiadó, 1980.
- Norman Golb and Omeljan Pritsak, Khazarian Hebrew Documents of the Tenth Century. Ithaca: Cornell University Press, 1982.
- Thomas S. Noonan. "The Khazar Economy." Archivum Eurasiae Medii Aevi 9 (1995–1997): 253-318.
- Thomas S. Noonan. "Les Khazars et le commerce oriental." Les Échanges au Moyen Age: Justinien, Mahomet, Charlemagne: trois empires dans l'économie médiévale, pp. 82–85. Dijon: Editions Faton S.A., 2000.
- Thomas S. Noonan. "The Khazar Qaghanate and its Impact on the Early Rus' State: The translatio imperii from Itil to Kiev." Nomads in the Sedentary World, eds. Anatoly Mikhailovich Khazanov and André Wink, pp. 76–102. Richmond, England: Curzon Press, 2001.
- Omeljan Pritsak. "The Khazar Kingdom's Conversion to Judaism." (Journal Article in Harvard Ukrainian Studies, 1978)
- D. Vasilyev (Д. Васильев), "The Itil Dream (at the excavation site of the ancient capital of the Khazar Khaganate)" (Итиль-мечта (на раскопках древнего центра Хазарского каганата))
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Itil na Wikimedia Commons
