Irena Obermannová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Irena Obermannová
Irena Obermannová na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě v roce 2010
Narození 17. dubna 1962 (56 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Významná díla Deník šílené manželky
Deník šílené milenky
Tajná kniha
Manžel(ka) Daniel Kohout
Děti Berenika Kohoutová, Rozálie Kohoutová
Příbuzní matka: Anna Žídková (Obermannová) (* 1930)[p 1]
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Irena Obermannová (* 17. dubna 1962 Praha) je česká spisovatelka, scenáristka a dramaturgyně.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Praze. V roce 1980 maturovala na Gymnáziu Ohradní a v roce 1986 absolvovala pražskou FAMU, obor dramaturgie a scenáristika. Pracovala jako dramaturg ve tvůrčí skupině ČT Anny Beckové na několika diskuzních pořadech (např. Ženský hlasEster Kočičkovou či Domácí štěstíIvou Hüttnerovou). Svou první knihu (Frekvence tygra) napsala až ve čtyřiatřiceti, druhá kniha Deník šílené manželky. Kniha Dopisy Kafkovi je soubor fiktivních dopisů Mileny Jesenské Franzi Kafkovi, smyšlená protiváha Kafkových Dopisů Mileně.

Je rozvedená. Z manželství s hudebníkem Danielem Kohoutem má dcery Rozálii (režisérka) a Bereniku (herečka a zpěvačka).

V roce 2015 se stala jednou z tváří Jsme v tom společně, kampaně iniciativy HateFree Culture.[1][2][3][4]

Irena Obermannová se prohlašuje za feministku[5] a o mužích tvrdí, že jsou "pomalí troubové", zatímco ženy jsou podle ní "určeny k jasnozřivosti".[6]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Frekvence tygra (1996, Orbis)
  • Deník šílené manželky (1998, EroikaKnižní klub)
  • Divnovlásky (1999, Eroika)
  • Ženské pohyby (2001, Eroika)
  • Příručka pro neposlušné ženy (2003, Eroika)
  • Matky to chtěj taky (2004, Eroika)
  • Nezavěšujte se (2005, Eroika)
  • Deník šílené milenky (2006, Motto)
  • V pěně (2007, Motto)
  • Normální zázraky (2008, Motto)
  • Láska jako Řím (2009, Motto)
  • Sex po telefonu aneb Nezavěšujte se (2011, Motto)
  • První věci (2011, Motto)
  • Tajná kniha (2011, Motto)
  • Život je ples (2012, Česká televize)
  • Vznášedlo (2012, Motto)
  • Panoptikum české (2012, Motto)
  • Dopisy Kafkovi (2013, Motto)
  • Dobré duše (2017, Motto)[7]

Scénáře[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Anna Žídková (Obermannová) (* 16. 7. 1930 v Budapešti) – prozaička, autorka kriminálních příběhů, překladatelka z polštiny.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jsme v tom společně.
  2. Postřílet, utopit, zakopat. Kampaň se zaměřila na nenávist v online diskusích
  3. Proč má Martin Rota berle? Rozhovor pro Booom.cz
  4. "Verbež jedna, nemaká to, krade to, postřílet je všechny", i proti takovým hejtům bojuje nová kampaň
  5. Irena Obermannová: O odcházení Václava Havla něco vímDostupné online.
  6. Irena Obermannová: Ženy mají výraznější přechody než muži Dostupné online.
  7. ZELINKOVÁ, Lucie. Spisovatelka Irena Obermannová přesedlala na detektivku. Fotografie ČTK. Právo. 2. 8. 2017, roč. 27, čís. 177, s. 8. ISSN 1211-2119. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]