Hypersonic Air-breathing Weapon Concept

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hypersonic Air-breathing Weapon Concept
Umělecký koncept znázorňující střelu HAWC
Umělecký koncept znázorňující střelu HAWC
Typexperimentální hypersonická střela s plochou dráhou letu
Místo původuUSASpojené státy americké
Historie služby
Ve služběve vývoji
Historie výroby
KonstruktérDARPA
VýrobceLockheed Martin
Northrop Grumman
Raytheon Technologies
Aerojet Rocketdyne

Hypersonic Air-breathing Weapon Concept (HAWC) je projekt zaměřený na vyvinutí hypersonické řízené střely s plochou dráhou letu. Projekt střely je vyvíjen pod záštitou americké agentury DARPA, která spolupracuje s Letectvem Spojených států (USAF). Do programu jsou zapojeny společnosti Lockheed Martin, která spolupracuje se společností Aerojet Rocketdyne a Northrop Grumman, která spolupracuje se společností Raytheon Technologies.

Cíle HAWC[editovat | editovat zdroj]

Cílem HAWC není vyvinout samotnou zbraň, ale je cestou k nalezení a demonstrování technologií pro hypersonické střely.[1]

  • Nalézt optimální konfiguraci pro hypersonické prostředky
  • Zaměření na pohon využívající uhlovodíková paliva pro trvalý let
  • Prověřit přístupy ke zvládání tepelného namáhání, které se vyskytují u hypersonických letů
  • Cenová dostupnost

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Zmínky o programu HAWC se nachází v návrhu rozpočtu amerického ministerstva obrany na rok 2015.[2] Spojené státy měly v té době již zkušenosti s vývojem hypersonických systémů například v podobě X-43 a X-51. A vývoj HAWC měl navázat na dřívější projekty Falcon, X-51, HyFly.[2]

V zavedení zbraní, které dosahují hypersonických rychlostí stihlo USA předběhnout Rusko, které zavedlo střely Ch-47M2 Kinžal do služby koncem roku 2017.[3][4][5] Dalším státem, který zavedl hypersonické střely se stala Čína, která vyvinula Dong Feng-17 (DF-17).[6][7] V dubnu roku 2018 udělila DARPA kontrakt v hodnotě 928 milionů USD společnosti Lockheed na vyvinutí hypersonický střel HAWC, které měly být určeny pro útok na pozemní cíle.[8] Ve stejném roce se DARPA zabývala také dalším projektem zaměřeným na hypersonické prostředky v programu Tactical Boost Glide (TBG). Koncem roku DARPA oznámila program Materials Architectures and Characterization for Hypersonics (MACH) zaměřený na vývoj materiálů pro hypersonické prostředky.[9]

Společnosti Northrop Grumman a Raytheon Technologies oznámily na Pařížské Aeroshow v roce 2019, že spolupracují na vývoji hypersonické řízené střely v programu HAWC.[10][11] Spolupráce těchto firem spojuje zkušenosti s vývojem řízených raket (Raytheon) a konstrukcí scramjetového pohonu (Northrop Grumman).[11][12] Program HAWC počítal s rozpočtem 200 miliónů dolarů na vývoj hypersonického konceptu u těchto dvou firem.[11] První volný let střely od Northrop Grumman a Raytheon proběh v září roku 2021. Tento test byl zaměřen na prověření integrace systému, uvolnění střely od nosného letounu, zažehnutí boosteru, zrychlení, uvolnění boosteru, přechod na pohon pomocí scramjetu a samostatný let. Tyto cíle se podařilo splnit.[13] Uskutečnění 2. letové zkoušky HAWC s pohonem od společnosti Northrop Grumman bylo oznámeno 18. července 2022.[14]

V dubnu roku 2022 bylo oznámeno, že Lockheed Martin ve spolupráci Aerojet Rocketdyne] otestoval jejich návrh střely HAWC. Při něm měla střela dosáhnout výšky 65 000 stop (20 000 m) a doletět na vzdálenost 300 námořních mil (560 km).[8][15] Uskutečnění poslední zkoušky střel HAWC oznámila DARPA 30. ledna 2023. Střela při ní letěla rychlostí Mach 5 ve výšce nad 60 000 stop (18 000 m) a překonala vzdálenost 300 námořních mil (560 km). Let se měl uskutečnit v průběhu ledna 2023.[16] Jednalo se o střelu, na jejímž vývoji se podílela společnost Lockheed Martin. Střela byla vypuštěna z letounu B-52.[17]

DARPA chce po úspěšné závěrečné ukázce programu navázat na vývoj dalším programem More Oportunities for HAWC (MOHAWC) stavbou dalších demonstrátorů.[18][19]

Technologie, které byly použity při vývoji demonstrátoru HAWC mohou posloužit při návrhu Hypersonic Attack Cruise Missile (HACM), tedy hypersonické střely s plochou dráhou letu, která má být vypouštěna za letu.[20] Střelu by měly být schopné nést i stíhací letouny F-15EX a zkoušky mají být provedeny s letouny F-15E.[21] V září roku 2022 vyhrály společnosti Raytheon Technologies se scramjatem od Northrop Grumman kontrakt ve výši 985 milionů USD na vyvinutí střel HACM.[21][22][23][24] Operační způsobilost se očekává v roce 2027.[25]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ KNOEDLER, Andrew. Hypersonic Air-breathing Weapon Concept (HAWC) [online]. DARPA [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Defense Advanced Research Projects Agency - Content not found [online]. [cit. 2023-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ HOLLINGS, Alex. How Russia fooled the world about its 'hypersonic' Kinzhal [online]. 2022-08-19 [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ HRUBY, Jill. HYPERSONIC DELIVERY SYSTEMS [online]. Nuclear Threat Initiative, 2019 [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ 9M730 Knizhal - Dagger / Product 75 / Product 715 [online]. globalsecurity [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ BUGOS, Shannon. China Showcases Hypersonic Weapon Near Taiwan, U.S. Tests [online]. armscontrol, 2022-09 [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ TIWARI, Sakshi. US Identifies China's DF-17 Hypersonic Missile As 'Biggest Threat' That Could Strike Critical Military Bases [online]. eurasiantimes, 2022-12-12 [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b NEWDICK, Thomas. America’s Latest Hypersonic Cruise Missile Made A Secret Test Flight [online]. 2022-04-05 [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ WALKER, Steven. Not for Public Release until Approved by the House Armed Services Committee Statement of Dr. Steven Walker [online]. House Armed Services Committee [cit. 2023-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Indian Defence Review (Jul-Sep 2019) Vol 34.3.
  11. ↑ a b c COMMUNICATIONS, Raytheon Corporate. Raytheon: Raytheon, Northrop Grumman sign teaming agreement on scramjet-powered tactical missile systems - Jun 18, 2019 [online]. raytheon [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Scramjet propulsion : a practical introduction.
  13. ↑ DARPA’S Hypersonic Air-breathing Weapon Concept (HAWC) Achieves Successful Flight [online]. DARPA, 2021-09-27 [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Raytheon Missiles & Defense, Northrop Grumman Complete Second Hypersonic Weapon Flight Test [online]. Tucson: Northrop Grumman, 2022-07-18 [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Second Successful Flight for DARPA Hypersonic Air-breathing Weapon Concept (HAWC) [online]. DARPA, 2022-04-05 [cit. 2023-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ GORDON, Chris. Hypersonic Scramjet Missile HAWC Successfully Tested for Last Time [online]. 2023-01-30 [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ DARPA, AFRL, Lockheed Martin and Aerojet Rocketdyne Team's Second Hypersonic Air-breathing Weapon Concept Launched from B-52 Accomplishes All Test Objectives [online]. Lockheed Martin [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Final Flight of HAWC Program Screams Through the Sky [online]. DARPA, 2023-01-30 [cit. 2023-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ TIRPAK, John. Successful HAWC Test Doesn’t End DARPA's Hypersonic Scramjet Efforts [online]. 2022-07-22 [cit. 2023-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ ROSENBERG, Barry. DARPA is playing both sides of the ball with both offensive and defensive hypersonics [online]. breakingdefense, 2022-11-18 [cit. 2023-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ a b HARPER, JON. Raytheon tapped to develop Air Force’s Hypersonic Attack Cruise Missile [online]. 2022-09-22 [cit. 2023-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ TYRRELL, Michael. USAF awards $985m hypersonic missile contract to Raytheon - Aerospace Manufacturing [online]. 2022-09-29 [cit. 2023-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ TIRPAK, John. Raytheon Wins Hypersonic Attack Cruise Missile Contract [online]. 2022-09-23 [cit. 2023-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ US Air Force selects Raytheon Missiles & Defense, Northrop Grumman to deliver first hypersonic air-breathing missile [online]. [cit. 2023-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ MIZOKAMI, KYLE. The World’s First Hypersonic Cruise Missile Will Fly 20 Times Faster Than the Competition [online]. Popular mechanics, 2022-09-28 [cit. 2023-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MUSIELAK, Dora. Scramjet propulsion : a practical introduction. Hoboken, NJ: John Wiley & Sons, 2022. 512 s. ISBN 9781119640639. S. 464. (anglicky) 
  • CHOPRA, Anil; MURALIDHARAN; BANARJEE, Gautam; SACHDEV, AK; SINGH, NB; KATOCH, Prakash; SINGH, Danvir. Indian Defence Review (Jul-Sep 2019) Vol 34.3. [s.l.]: Lancer Publishers LLC, 2019. 92 s. ISBN 9781940988467. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hypersonic_Air-breathing_Weapon_Concept&oldid=22918003“