Hvězdicový motor
Hvězdicový motor je koncepce pístového spalovacího motoru s válci rozmístěnými okolo klikové skříně v kruhu. U jednodušších a méně výkonných motorů jsou válce pouze v jedné rovině (tj. hvězdici) kolmé k ose klikového hřídele tak, že sousední válce spolu svírají stejný úhel. Dříve (ještě po druhé světové válce) byly motory s tímto uspořádáním válců rozšířené v roli pohonných jednotek letadel. Podstatně méně časté (či spíše zcela okrajové) bylo jiné užití, například u vozidel, ale některé typy amerických tanků za druhé světové války byly poháněny upravenými leteckými hvězdicovými motory.[p 1]
Jako ventilový rozvod se používá OHV.[zdroj?!] Ovšem na rozdíl od motorů řadových zde není použito vačkových hřídelů, nýbrž jen jediný vačkový kotouč (viz animace funkce rozvodu OHV vpravo s popiskou časování ventilů; rozvodový systém; vačkový kotouč se může otáčet buď ve stejném smyslu jako hřídel klikový, nebo ve smyslu opačném;[zdroj?!] pro druhý případ viz následující vysvětlení, doplněno výše již zmíněnou animací funkce rozvodu). Vačkový kotouč s vačkami se otáčí (p-1)krát pomaleji než kliková hřídel motoru a opačným směrem, kde p je počet válců motoru. Excentr obsahuje (p-1)/2 sacích a výfukových vaček, takže například pětiválcový motor bude mít excentr se dvěma sacími a dvěma výfukovými vačkami a bude se otáčet 4x pomaleji nežli kliková hřídel.[zdroj?!] Vačky pohybují rozvodovými tyčkami, jejichž pohyb je přenášen vahadly na ventily.
Chlazení těchto motorů je až na naprosto[zdroj?!] bezvýznamné výjimky vzduchem.[p 2] Vzduchem chlazené motory bývají opatřeny deflektory (usměrňovacími plechy), které zajišťují rovnoměrnější chlazení po obvodu válce (mj. se tak válec při provozních teplotách méně deformuje; válec s nikoli čistě kruhovým vrtáním za provozu trpí zvýšeným opotřebením).
Hvězdicový motor může být uspořádán i s více, než jen s jednou hvězdicí (zde ovšem nejde o motory víceřadé, nýbrž, kupříkladu, dvou- či čtyřhvězdicové). V letech po druhé světové válce také vznikla řada čtyřdobých vznětových šesti- a osmihvězdicových motorů určených k pohonu lodí.[zdroj?!] Spojením dvou osmihvězdicových 56válcových motorů dokonce byl vyroben lodní hvězdicový 112válec o objemu 382,82 litru.[zdroj?!] Fakticky ovšem šlo pouze o spojení dvou výstupním hřídelem proti sobě postavených samostatných motorů, které měly společnou redukční převodovku; oba motory pracovaly nezávisle na sobě a podle potřeby mohl pracovat i jen jeden z nich. Jednalo se o lodní čtyřdobé vznětové motory s vodním chlazením, v každé hvězdici bylo po sedmi válcích. Vznikly tak šestihvězdicový 42válec a osmihvězdicový 56válec, při shodných parametrech vrtání válce 160 mm a zdvihu pístu 170 mm měly tyto motory zdvihový objem 143,55 litru, resp. 191,41 litru.[zdroj?!]
Počet válců závisí na počtu pracovních dob motoru. V drtivé většině případů se používá čtyřdobý cyklus, proto musí být počet válců každé řady lichý, aby vycházelo zapalování. Na animované ukázce v pořadí válců: 1-3-5-2-4-1-.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HUNNICUTT, R.P. Sherman: A History of the American Medium Tank. Novato, Cal.: Presidio Press, 1978. ISBN 0891410805. Kapitola Part VI: Reference data, s. 525–571. (anglicky)
- ↑ OWERS, Collin A.; GUTTMAN, James J.; DAVILLA, Dr. James J. Salmson aircraft of World War I. Boulder, Colorado: Flying Machine Press, 2001. Dostupné online. ISBN 1-891268-16-3. Kapitola Introduction, s. 1. (anglicky)
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Například M4 Sherman ve verzích M4A a M4A1 motorem Continental R-975.[1]
- ↑ Šlo například o první hvězdicové motory firmy Salmson,[2] vyráběné od roku 1908 do období krátce po konci první světové války, které byly chlazené vodou.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu hvězdicový motor na Wikimedia Commons - Galerie hvězdicový motor na Wikimedia Commons
- Inside The Radial Engine (anglicky)
- Lets Go Aviate: The Rise & Fall of the Radial Airplane Engine - History & Technical na YouTube (anglicky)
