Hvížďalka (přírodní památka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Hvížďalka
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Skalní výchoz na lokalitě
Skalní výchoz na lokalitě
Základní informace
Vyhlášení 1. září 1988
Vyhlásil Národní výbor hl. m. Prahy
Nadm. výška 250 - 290 m n. m.
Rozloha 1,31 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Praha
Umístění Praha
Souřadnice
Hvížďalka
Hvížďalka
Další informace
Kód 1111
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Hvížďalka je přírodní památka ev. č. 1111 mezinárodně značný geologický typ a naleziště devonských a silurských vápencích zkamenělin. Nachází se na území hlavního města Prahy, patří k CHKO Český kras, v blízkosti vápencového lomu. Katastrální území je Radotín.

Jedná se o lomu, který mározčleněný erozní reliéf. Podklad reliéfu tvoří silurské a devonské vápence a vápnité břidlice.

Na PP mezi rostlinami lze nalézt malé zbytky druh teplomilného lesa a druhy ruderálního charakteru (Barborka obecná Barbarea vulgaris, pelyněk(Artemisia)

Na vápencových skalních stěnách je přítomnost plže ovsenky skalní (Chondrina avenacea).

Tato oblast byla poprvé vyhlášena 31.08.1988. ¨Rozloha památky zaujímá 1,31ha. Nadmořská výška je 270-295 m.

Předmětem ochrany je opěrný geologický profil hranice ludlow-přídolí a naleziště zkamenělin: mlžů a graptolitů. Chráněné území je ve správě AOPK ČR - Regionálního pracoviště Střední Čechy.

Plán péče má platnost od roku 2009–2023.


Lokalita[editovat | editovat zdroj]

PP znázorňuje lomy, které se nachází na území hlavního města Prahy, přibližně 400 m od zastávky ‘‘U Lomy‘‘. Památka leží severozápadně od Kosoře na chráněném území Český kras (které má rozlohu 130 km2) v komplexu Radotínského údolí.

Celková rozloha PP je dle vyhlášení 1,31ha. a zde se nachází zkameněliny mlžů, trilobitů a hlavonožců. Kvůli tomu, že se lokalita nachází uvnitř provozního areálu činného lomu, přístup je zakázán. A tato lokalita zahrnuje zářez silnici , která slouží dopravě vytěženého vápence z lomu Hvížďalka  k drtiči, od kterého jde pasová doprava do cementárny Lochkov. [1]



Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve druhé polovině 19. století neprobádané území poprvé  navštěvoval francouzský inženýr a paleontolog Joachim Barrande a označoval jí jako “Kozoz e2”.Přesně on proslavil tuto území.

V Letech 1959–1960 byla odhalena nejvýchodnější část, když šla výstavba dílen a zázemí velkolomu Hvížďalka .V průběhu stavby byla vytvořena fotodokumentace a po dokončení výstavby v roce 1962  R.Horný dokumentoval celý profil.

V roce 1986 mezinárodním týmem pracovníků vedeným J.Křížem nejpodrobněji byla studována hranice ludlow-přídolí jako opěrný profil k mezinárodnímu stratotypu.

I.Chlupáč v letech 1965-1972 také prostudoval hranice ludlow-přídolí, v souvislosti se studiem této hranice v pražské pánví a se studiem opěrných profilů k mezinárodnímu stratotypu hranicí silur-devon v Čechách .

V Roce 1984 v Moskvě se uskutečnil Mezinárodní geologický kongres, kde akceptovali opěrný profil k mezinárodnímu stratotypu hranice silurských odděleních ludlow a přídolí. Také jde jeden z nejlepších profilů požárského souvrství,proto byla doporučena ochrana odkryvu Hvížďalka .[1]

Výhled z výšky

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

PP Hvížďalka je geologické souvrství: ludlow a silur. Svrchní část vytvořena z hlavonožcových vápenců a vápenců požárského sourství, tj. přídolí a silur, který podává důkazy, vývoj života v přídolském období siluru. Tyto součástí je opěrný profil k mezinárodnímu stratotypu hranici oddělení ludlow a svrchního siluru: Přídolí. Tady jsou naleziště zkamenělin “Kosoř”. Třeba: hlavonožci, trilobiti, graptolity a mlži.

Nejstarší část vrstevního sledu je tvořena vápnitými břidlicemi s velkými nakupeniny tmavě šedých jemnozrnných vápenců. Břidlice jsou rezavě hnědé v navětralém stavu, nenavětralé jsou tmavě šedé. Horniny jsou zde tektonicky porušené.

PP se nalézá uvnitř areálu lomu, což představuje zásadní negativní faktor. Vlastní plocha je sevřena mezi intensivně  používané komunikace, což má za následek neúnosnou prašnost a zavlékání jiných, mnohdy agresivních druh.

Protože se celý profil Hvížďalka nachází podél silnice a těžkou dopravou k drtiči,  stěny profilu dochází k jejich osypům. Část stěn je proto zasucená ve spodních partiích a postupně zarůstá travou.  

Naleziště zkamenělin

Flora[editovat | editovat zdroj]

Borovice černá.

PP Hvížďalka je bohatá rostlinou. Tady nad lomovou stěnou mají různé druhy stromů a křovinů. Třeba: svída krvavá (Swida sanguinea), borovice černá (Pinus nigra), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), jeřáb krasový, ostružiníky (Rubus) atd. Takém jsou byliny: prorostlík srpovitý (Bupleurumfalcatum), kuklík městský (Geum urbanum). Na světlejších místech: ožanka kalamandra (Teucriumchamaedrys), krvavec menší a oman hnidák (Inula conyza).Také lze nalézt malé zbytky druh teplomilného lesa a druhy ruderálního charakteru (barborka obecná Barbarea vulgaris, pelyněk(Artemisia),kopřiva (Urtica).

[2]

Jéřáb krasový
Borovice černá

Fauna[editovat | editovat zdroj]

S ohledem na to, že to je geologická lokalitafauna přírodní památky není tak rozmanitá.  Na stěnách můžeme uvidět třeba plže ovsenky skalní (Chondrinaavenacea), vzácnějšího brouka nebo drilusa concolora.Vzhledem k vysoké krajinné heterogenitě území tyto druhy najdou vhodné podmínky pro svoji existenci.Také jsou lesní stromoví ptáci, jako vrány, straky obecné, vrabec polní atd.[2]

Důvod ochrany[editovat | editovat zdroj]

Důvodem ochrany je opěrný geologický profil hranice ludlow-přídol, „reference section“ k mezinárodnímu stratotypu této hranice v ČR, naleziště zkamenělin.

Nejdůležitějšícíl je udržení́ geologického profilu bez vegetace: odvrátit zarůstaní́ geologického profilu dřevinami jejich vyřezáním. Dalšímu zarůstaní́ lze v nejcennějších místech geologického profilu zamezit lokálně omezeným postřikem arboricidem. Také nutno chránit před zvětráváním pochody, při kterých se tvoří osypy zakrývající počáteční stav.

Péče o lesy[editovat | editovat zdroj]

V místech mimo vlastní geologický profil lze ponechat porost lesního charakteru.

Je nutné navrhované zásahy pravidelně provádět a lokalitu udržovat stále v požadovaném stavu.

Plán péče má platnost od roku 2009–2023. [3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PP Hvížďalka [online]. [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. 
  2. a b Сhráněná území Prahy. [s.l.]: agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2005. ISBN 80-86064-69-7. 
  3. Přírodní památka Hvížďalka. AOPK ČR [online]. [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jarmila Kubíková, Vojen Ložek,Pavel Šprynar a kolektiv. Praha.Chráněná území ČR.
  • Jarmila Kubíková,Jiří Kříž,Lubomír Hrouda a Anna Skalická. Neznámá tvár Prahy. Příroda a rostlinstvo.
  • NĚMEC, Jan a Petr Slavík.Chráněná území Prahy,levý břeh Vltavy. ISBN 80-86064-69-7 (AOPK ČR.Praha)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

.