Husajn ibn Alí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o čtvrtém voleném chalífovi. O zakladateli moderní větve dynastie Hášimovců pojednává článek Husajn ibn Alí al-Hášimí.

Husajn ibn Alí (kolem 626 - 10. října 680), často nazýván zkráceně jen Husajn, byl vnuk Muhammada, zakladatele islámu. Byl jedním ze synů Muhammadovy dcery Fátimy a Alího, který je v sunnitské tradici považován za čtvrtého voleného chalífu, a v šíitské za prvního imáma. Sám Husajn je pak šíity považován za třetího imáma, přičemž druhý imám byl Husajnův bratr al-Hasan.[1]

Poté, co zemřel Mu‘ávija, první vládce chalífátu z rodu Umajjovců, nárokovali si nástup na jeho místo jak Husajn, tak Mu‘ávijův syn Jazíd. Jazíd však nechal Husajna zavraždit a s ním i celou jeho rodinu. Stalo se tak 10. října roku 680 a tento den patří mezi šíitskými muslimy dodnes mezi nejvýznamnější v roce.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. al-Husayn ibn 'Ali [online]. Encyclopaedia Britannica Online, [cit. 2008-04-18]. Dostupné online. (anglicky)