Husajn ibn Alí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o čtvrtém voleném chalífovi. O zakladateli moderní větve dynastie Hášimovců pojednává článek Husajn ibn Alí al-Hášimí.
Husajn ibn Alí
Narození 8. ledna 626
Medína
Úmrtí 10. října 680 (ve věku 54 let)
Karbalá
Místo odpočinku Imam Husayn Shrine
Národnost Arabové, Kurajšovci a Hášimovci
Povolání státník a teolog
Manžel(ka) Layla bint Abi Murrah al-Thaqafi
Umm Alashar bin Talha
Shahrbanu
Rubab bint Imra al-Qais
Děti Ali ibn al-Husayn Zayn al-'Abidin, Ali al-Akbar ibn Husayn, Ali al-Asghar ibn Husayn, Sukayna bint Husayn, Fatima al-Sughra bint al-Husayn, Fatimah bint Husayn, Sakinah (Fatima al-Kubra) bint Husayn a Kholat bint Husayn
Rodiče Alí a Fátima
Příbuzní bratři Hasan ibn Alí, Hilal ibn Ali, Uthman ibn Ali, Al-Abbas ibn Ali, Muhsin ibn Ali, Abdullah ibn Ali, Jafar ibn Ali a Muhammad ibn al-Hanafiyyah
sestry Zaynab bint Ali, Ruqayya Mashhad a Umm Kulthum bint Ali
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Husajn ibn Alí (kolem 62610. října 680), často nazýván zkráceně jen Husajn, byl vnuk Muhammada, zakladatele islámu. Byl jedním ze synů Muhammadovy dcery Fátimy a Alího, který je v sunnitské tradici považován za čtvrtého voleného chalífu, a v šíitské za prvního imáma. Sám Husajn je pak šíity považován za třetího imáma, přičemž druhý imám byl Husajnův bratr al-Hasan.[1]

Poté, co zemřel Mu‘ávija, první vládce chalífátu z rodu Umajjovců, nárokovali si nástup na jeho místo jak Husajn, tak Mu‘ávijův syn Jazíd. Jazíd však nechal Husajna zavraždit a s ním i celou jeho rodinu. Stalo se tak 10. října roku 680 a tento den patří mezi šíitskými muslimy dodnes mezi nejvýznamnější v roce.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. al-Husayn ibn 'Ali [online]. Encyclopaedia Britannica Online, [cit. 2008-04-18]. Dostupné online. (anglicky)