Husajn ibn Alí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o čtvrtém voleném chalífovi. O zakladateli moderní větve dynastie Hášimovců pojednává článek Husajn ibn Alí al-Hášimí.
Husajn ibn Alí
Hagia Sophia 83.JPG
Narození 8. ledna 626
Medína
Úmrtí 10. října 680 (ve věku 54 let)
Karbalá
Místo odpočinku Imam Husayn Shrine (32° 36′ 59″ N 44° 1′ 56″ E)
Národnost Arabové, Kurajšovci a Hášimovci
Manžel(ka) Layla bint Abi Murrah al-Thaqafi
Rubab bint Imra al-Qais
Umm Alashar bin Talha
Shahrbanu
Umm Ishaq bint Talhah
Děti Ali ibn al-Husayn Zayn al-'Abidin
Ali al-Akbar ibn Husayn
Ali al-Asghar ibn Husayn
Sukayna bint Husayn
Fatima al-Sughra bint al-Husayn
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ5437876
Sakinah (Fatima al-Kubra) bint Husayn
Kholat bint Husayn
Rodiče Alí a Fátima
Příbuzní Umm Kulthum bint Ali
Ruqayya Mashhad
Zaynab bint Ali
Hasan ibn Alí
Hilal ibn Ali
Uthman ibn Ali
Abbas ibn Ali
Muhsin ibn Ali
Abdullah ibn Ali
Jafar ibn Ali
Muhammad ibn al-Hanafiyyah
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Husajn ibn Alí (kolem 62610. října 680) často nazýván zkráceně jen Husajn, byl vnuk Muhammada, zakladatele islámu. Byl jedním ze synů Muhammadovy dcery Fátimy a Alího, který je v sunnitské tradici považován za čtvrtého voleného chalífu, a v šíitské za prvního imáma. Sám Husajn je pak šíity považován za třetího imáma, přičemž druhý imám byl Husajnův bratr al-Hasan.[1]

Poté, co zemřel Mu‘ávija, první vládce chalífátu z rodu Umajjovců, nárokovali si nástup na jeho místo jak Husajn, tak Mu‘ávijův syn Jazíd. Jazíd však nechal 10. října 680 Husajna zavraždit a s ním i celou jeho rodinu. Tento den patří mezi šíitskými muslimy dodnes mezi nejvýznamnější v roce.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. al-Husayn ibn 'Ali [online]. Encyclopaedia Britannica Online, [cit. 2008-04-18]. Dostupné online. (anglicky)